• 30.6.2004

    Sdružení TransForum chce v červenci veřejnost upozornit na nelehký osud transsexuálů. Chystá se uspořádat pietní shromáždění či pochod k uctění osmadvacetileté Jiřiny z Plzně, která spáchala sebevraždu. Studentka matematiky si vzala před pár dny život kvůli neustálému oddalování operace, jež měla dokončit její přeměnu z muže v ženu. "Z menšin jsme nejohroženější. Zatímco třeba někteří homosexuálové svou orientaci mohou tajit, my musíme s přiznáním ven. My svůj život nehrajeme, chceme ho žít," řekla ČTK Miluše Šubrtová z TransFora. Sama před časem operativní změnu pohlaví podstoupila. Již dříve uvedla, že pokud by zákrok neabsolvovala, nemohla by dál žít. Podle odborníků za nesoulad biologického a psychického pohlaví může nepatřičná dávka hormonů, kterou obdrží plod v matčině těle někdy ve třetím až pátém měsíci těhotenství. Naprogramuje se tak budoucí pohlaví dítěte bez ohledu na jeho tělesnou schránku.

  • 30.6.2004

    Z hlavní soutěže na letošním 39. ročníku Mezinárodního filmového festivalu (MFF) v Karlových Varech vyřadili organizátoři slovinský snímek Pod jejím oknem. V soutěži tak bude promítnuto pouze 15 filmů. ČTK to dnes řekla programová ředitelka MFF Eva Zaoralová. "Mrzí nás to, ale vyšlo najevo, že film už byl promítnut na festivalu ve slovinské Lublani. Tvůrci, kteří ho přihlásili, si mysleli, že to není překážka. Jenomže si neuvědomili, že tento festival je mezinárodní," uvedla Zaoralová. Podle ní by soutěžní promítání filmu Pod jejím oknem bylo v rozporu se stanovami mezinárodní filmové asociace (FIAF). "Pokud chceme, aby karlovarský festival zůstal v kategorii A, musíme stanovy FIAF dodržovat. Proto jsme do soutěže slovinský snímek nemohli pustit," dodala Zaoralová.

  • 30.6.2004

    Českomoravský fotbalový svaz v úterý oznámil, že v případě vyloučení Synotu z ligy zůstane v nejvyšší soutěži Viktoria Žižkov. Představitelé Bohemians Praha, kteří si stále dělají naděje na postup z třetího místa druhé ligy, se však s tímto rozhodnutím nechtějí smířit. Předseda klubu Michal Vejsada je přesvědčen, že do ligy by měli jít "klokani". "Ze zápisu z minulého ligového shromáždění vyplývá, že prvoligový ročník byl uzavřen s tím, že sestupují Plzeň a Žižkov a že na toto rozhodnutí nemá vliv výsledek disciplinárního řízení se Synotem," argumentuje Vejsada. Stejný názor vyslovil po květnovém ligovém grémiu místopředseda svazu Jaroslav Vacek, ale v úterý už prohlásil, že podle současného výkladu řádů Žižkov v lize zůstává. Ředitel sportovního úseku Ivo Lubas nicméně připustil, že ligové shromáždění bude o definitivním složení nového ročníku ještě jednat poté, co disciplinární komise v pátek rozhodne o osudu Synotu.

  • 29.6.2004

    Poslanecká sněmovna schválila zavedení závazných tříletých výdajových rámců pro státní rozpočet a fondy. V praxi to bude znamenat, že stát bude muset při sestavování rozpočtu závazně určit i výdajové stropy na další dva roky. Podobný princip bude platit i u fondů. Změny přijala sněmovna v rámci novely zákona o rozpočtových pravidlech. Předlohu musí ještě projednat Senát a podepsat prezident republiky. Podle přijaté novely bude možné nevyčerpané prostředky převést do dalšího roku. Od toho si ministerstvo financí slibuje vyšší efektivitu vynakládání s veřejnými prostředky. Součástí nové úpravy bude i zavedení ročních zpráv státních organizací, které by měly veřejnosti sloužit ke kontrole jejich hospodaření.

    Podstatnou změnou také je, že příště bude ztráta České konsolidační agentury (ČKA) oddělena od bilance státního rozpočtu. Změnu navrhli koaliční poslanci. S tím ale nesouhlasila opoziční ODS. Ta tvrdí, že vláda si chce touto metodickou změnou vytvořit prostor pro zvýšení schodků rozpočtu, které se ale na papíře budou jevit jako nižší.

    Předseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Kalousek již ve druhém čtení zákona 15. června připomněl, že do roku 2000 se ztráty této transformační instituce řešily mimo bilanci státního rozpočtu. Od 1. ledna 2000 se naopak začaly promítat do bilance. Kalousek zdůraznil, že návrhem vláda nesleduje zamlžování informací, protože úhrada bude zveřejněna. "Dluhopisový program na její úhradu bude zveřejněn a jeho náklady se stanou automaticky náklady dluhové služby. Ale už nikdo nebude vystaven pokušení dělat účetní triky tak dobře známé z éry vlády Miloše Zemana podporované Občanskou demokratickou stranou," řekl.

  • 29.6.2004

    Bez potíží a průtahů doporučil v úterý sněmovní branný výbor dolní komoře, aby podpořila vyslání až 100 českých vojáků do Řecka, kde by v srpnu pomáhali při zajišťování bezpečnosti letní olympiády a následných paralympijských her. Česko chce do Řecka vyslat vojenské odborníky na detekci chemických zbraní a likvidaci následků jejich použití. Předseda branného výboru Jan Vidím v rozhovoru pro ČTK uvedl, že sněmovna by o vyslání chemiků měla hlasovat do konce tohoto týdne. Senát to má udělat 13. července.

    Vládní návrh předpokládá, že čeští specialisté by mohli v Řecku působit až 65 dnů. Celkové náklady na působení českých chemiků při ochraně olympiády a paralympiády mají činit skoro 30,3 milionu korun. Většinu z této částky mají hradit NATO a Řecko - ze společných zdrojů aliance se zaplatí přeprava českých specialistů, Řecko uhradí jejich ubytování a stravování. Českou republiku má stát vyslání specialistů asi deset milionů korun.

    Vyslání chemiků na pomoc při zajišťování olympiády by ve sněmovně nemělo narazit na odpor. I zástupci opoziční KSČM, která jinak jakékoli vysílání českých vojáků do zahraničí důrazně odmítá, nechce cestu chemiků do Řecka blokovat.

    Kromě vyslání vlastních odborníků čeští vojáci vyškolili i řecké kolegy. Před více než 14 dny ukončila česká armáda ve výcvikovém prostoru Březina na Vyškovsku školení řeckých protichemických specialistů, kteří se budou na ochraně letní olympiády rovněž podílet. Celkem se v ČR školilo 48 řeckých důstojníků a poddůstojníků.

  • 29.6.2004

    Nejméně o několik měsíců odložila Poslanecká sněmovna schvalování smlouvy, která má zpřísnit režim na hranici mezi Českem a Slovenskem. Za odkladem její ratifikace stál odpor opozice i některých vládních poslanců, podle nichž smlouva zkomplikuje život občanům žijícím podél hranice. Schvalování smlouvy se zastavilo i na Slovensku, jehož vláda stáhla dokument z tamějšího parlamentu již koncem května.

    Formálně sněmovna odročila projednávání smlouvy až do doby, než ji znovu projedná její zahraniční výbor. Termín jeho debaty ale nestanovila. Dá se očekávat, že výbor ji posoudí až po letních prázdninách, takže na program sněmovny jako celku by se mohla vrátit nejdříve koncem léta, nebo až na podzim. Zahraniční výbor smlouvu projednal již v květnu, přičemž ji nepodpořil.

  • 29.6.2004

    Prezident republiky Václav Klaus chce podle předsedy Poslanecké sněmovny Lubomíra Zaorálka významně zasahovat do řešení vládní krize. "Je to docela závažná věc, že takto zredukoval politické spektrum," poznamenal šéf sněmovny k tomu, že Klaus k jednání nepozval vládní unionisty a opoziční komunisty. Opoziční ODS naopak pozval. Prezident oznámil, že chce vyslechnout představy hlavních aktérů politické scény na to, jak sestavit vládu, která by mohla získat důvěru Poslanecké sněmovny. Vládní krize nastala po sobotním zasedání Ústředního výkonného výboru ČSSD, kdy se předseda vlády a ČSSD Vladimír Špidla vzdal obou funkcí, protože nezískal pro svou politickou koncepci větší podporu. Demisi chce projednat se členy svého kabinetu ve středu.

    Mnozí sociální demokraté již na sobotní zasedání ústředního výkonného výboru přicházeli s obavami z dalšího vývoje po Špidlově odchodu, kdy by "do hry vstoupil Klaus". Říkali, že je to přece jen čestný předseda ODS, která chce předčasné volby. "S vládou bych nehýbal," řekl například poslanec Stanislav Křeček. Zaorálek je přesvědčen, že je nejdříve potřeba stanovit programové principy a cíle budoucího kabinetu, který by vládnul dva roky do příštích voleb v roce 2006. Ty je pak možné spojovat s vhodnými osobnostmi. Teprve nakonec má následovat společné vládní prohlášení.

  • 29.6.2004

    Občanští demokraté začali připravovat a podepisovat návrh ústavního zákona o zkrácení volebního období a konání mimořádných voleb. ČTK to řekl předseda poslanců ODS Vlastimil Tlustý. To však neznamená, že by ODS zákon okamžitě i předkládala, zdůraznil. "Není na něm datum, nicméně chceme ho mít připravený a podepsaný členy klubu, aby mohl být předložen," řekl. Ústavní zákon musí schválit obě komory parlamentu, a to třípětinovou většinou, která ve sněmovně představuje 120 hlasů a v Senátu hlasy 49 senátorů při účasti všech 81 členů horní komory. Ve dvousetčlenné sněmovně tato většina představuje 120 hlasů. Většina politiků však podle zjištění ČTK dává přednost standardní ústavní cestě, podle níž by sněmovna byla rozpuštěna v případě, že by třikrát po sobě nevyjádřila vládě důvěru.

  • 29.6.2004

    Sociální demokraté si v jednáních o podobě nové vlády neuzavírají žádné cesty. Místopředseda strany Zdeněk Škromach v úterý řekl, že zatím je v tomto ohledu možné všechno. Dodal, že ne všichni v ODS chtějí předčasné volby. Úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross zopakoval, že se chce vyhnout tomu, aby se nový kabinet opíral o komunisty. "Budu hledat cestu, která by se vyhnula nutnosti podpory KSČM při hlasování o důvěře," řekl na dotaz ČTK.

    Již v pondělí se objevila spekulace, podle níž je jednou z variant vláda ČSSD a KDU-ČSL, podporovaná unionisty a křídlem ODS v čele s Vlastimilem Tlustým. Tlustý ale vzápětí takovou možnost označil za "naprostý nesmysl". Občanští demokraté v minulých dnech opakovaně prohlásili, že nejlepším řešením jsou předčasné volby. Umožnili by tedy vznik jen takového kabinetu, který by k nim zemi dovedl. ODS navíc oznámila, že už připravuje návrh ústavního zákona, který by cestu k předčasným volbám otevřel.

  • 29.6.2004

    Poslanecký klub vládní Unie svobody- DEU se rozpadá. Poslanec Marian Bielesz svým kolegům v úterý oznámil, že tuto frakci opustí koncem týdne, jeho kolega Tomáš Vrbík to zřejmě udělá také. Nechtějí, aby unionisté zůstali součástí vládní koalice s ČSSD a KDU-ČSL. Sdělil to předseda strany Pavel Němec. "K vyřešení krize za spolupráce současných koaličních stran se osm poslanců klubu stavělo kladně, dva poslanci tuto variantu nejenže nepodpořili, ale vázali setrvání v poslaneckém klubu na explicitním vyloučení této varianty," uvedl Němec. Odchod Bielesze a Vrbíka z klubu podle něho neznamená nutně i zánik nynější vládní koalice. "Nevylučuji, že mohou být poslanci i jiných demokratických stran, kteří by takovou variantu podpořili," poznamenal Němec. V tuto chvíli má poslanecký klub US-DEU deset členů, tedy nejnižší zákonem stanovený počet. Patrně v pátek přestane existovat, pokud se unionisté nestanou opoziční stranou.

Pages