• 27.6.2004

    Unionisté měli na víkendovém sjezdu řešit svoji další budoucnost a zvolit nové vedení, jejich jednání ale zastínila sobotní zpráva o demisi premiéra a předsedy ČSSD Vladimíra Špidly a jeho koaličního kabinetu. Nově zvolené vedení US-DEU v čele s ministrem pro místní rozvoj Pavlem Němcem čeká vyjednávání s ostatními parlamentními stranami o novém kabinetu, který zřejmě bude sestavovat místopředseda ČSSD Stanislav Gross. Unionisté jsou připraveni odejít do opozice. Pokud ale dostanou nabídku, vláda nebude závislá na hlasech komunistů a bude pokračovat v reformách a boji proti korupci, jsou ochotni se podílet na účasti v takové koalici. Podporu menšinové vládě sice nevylučují, chtějí být ale spíše buď regulérní vládní, nebo opoziční stranou. V případě, že se politici nedohodnou na funkční vládě, považuje unie za nejčistší východisko předčasné volby. Preference US-DEU se přitom pohybují kolem dvou procent, což nedává straně příliš velké šance v mimořádných volbách překonat minimální pětiprocentní hranici.

    Němce v nejužším vedení doplní první místopředseda strany Karel Kühnl. Řadovými místopředsedy se stal poslanec Svatopluk Karásek a dosavadní člen republikového výboru strany Ivo Ludvík z jižních Čech. Funkci obhájil František Pelc, zatímco Jan Hadrava a Vlastimil Ostrý již do vedení nekandidovali. Kühnl a Karásek usilovali i o funkci předsedy - Kühnl vypadl v prvním kole, evangelický farář a písničkář postoupil s Němcem překvapivě až do finále. Němec v druhém kole volby předsedy získal 102 ze 189 hlasů, Karáska podpořilo 75 unionistů. Paradoxní bylo, že Karásek byl do nejužšího vedení strany zvolen v nepřítomnosti - v neděli byl totiž na kázání v Drážďanech. Členem US-DEU je teprve od jara, do té doby působil v poslaneckém klubu jako nestraník.

    Němec nahradil v čele strany vicepremiéra Petra Mareše, který po fiasku strany v eurovolbách předčasně rezignoval. Jako svůj první úkol označil vyjednávání se zástupci ostatních politických stran o řešení současné situace po pádu vlády.

  • 27.6.2004

    Několik desítek lidí se v neděli přišlo na pražský vyšehradský hřbitov poklonit památce Milady Horákové, která byla 27. června před 54 lety po vykonstruovaném soudním procesu popravena komunistickým režimem. K její hrobce a zároveň také pomníku obětem a odpůrcům totalitních režimů položili květiny a věnce zástupci bývalých politických vězňů. Velký věnec zaslal i prezident Václav Klaus. Den smrti Milady Horákové si připomínají také všichni pamětníci poúnorové totality, protože byl vyhlášen jako Den památky obětí komunistického režimu. Poslanecká sněmovna ho navíc letos vyhlásila za významný den. Kromě položení věnců a projevů zástupců Klubu Milady Horákové si příchozí vyslechli také úryvky z rozhovoru Petra Zenkla s Horákovou. Přednesli je herci Taťjana Medvecká a Lukáš Jurka.

    Horáková se narodila v roce 1901. Po studiu práv pracovala na pražském magistrátu. Od roku 1929 byla členkou Československé strany národně socialistické, za protektorátu se angažovala v odboji a pět let pak strávila ve věznicích. V letech 1945 až 1948 byla poslankyní, ale po únorovém převratu se stala komunistickému režimu nepohodlná a ve vykonstruovaném procesu byla za údajnou velezradu a špionáž společně s dalšími třemi lidmi odsouzena k smrti.

  • 27.6.2004

    Veřejná autobusová přeprava v České republice je v rukou nástupců bývalých státních podniků ČSAD a společnosti Connex, jež je součástí francouzské skupiny Veolia Environnement. Ta svůj vliv na tuzemském trhu rok od roku zvyšuje. Do konkurenčního boje s těmito významnými hráči vstupují i desítky menších přepravců, počet jimi přepravených osob je však v porovnání s těmito firmami malý. Vyplývá to z ankety zpravodajů ČTK. Menším firmám dělá starosti legislativa, která podle jednatele společnosti Trans Star Květoslava Špundy nahrává do karet velkým autodopravcům. "Zákon nám ukládá povinnost obnovovat vozový park, což stojí miliony korun. Na druhou stranu ale podle platné legislativy nemůžeme nakupovat nové autobusy formou leasingu. Musíme je nakupovat buď za hotovost, nebo pomocí úvěru. Na rozdíl od nás není pro velké firmy, které mají zahraniční vlastníky, obnova vozového parku žádný problém," podotkl. U autobusové přepravy jsou výdělečné především dálkové trasy. Spoje základní dopravní obslužnosti, které přepravují děti do škol nebo občany k lékaři, jsou většinou ztrátové. Prodělky ale přepravcům hradí kraje. Další linky dotují ze svého rozpočtu města a obce. I když konečný výdělek není závratný, je tento druh přepravy pro firmy výhodný kvůli dlouhodobým smlouvám a zajištění stabilního příjmu.

  • 27.6.2004

    K žádné překvapující změně nesáhl trenér českých fotbalistů Karel Brückner před nedělním čtvrtfinálovým zápasem proti Dánsku na mistrovství Evropy. Na právě skončené taktické poradě hráčům oznámil, že do duelu pošle očekávanou sestavu včetně útočné dvojice Koller - Baroš. Marek Heinz tak zůstane jen na lavičce a do hry zasáhne podle všeho později. Utkání začne ve 20:45, rozhodovat ho bude ruský sudí Valentin Ivanov. Zahajovací sestava ČR: Čech - Jiránek, Bolf, Ujfaluši, Jankulovski - Poborský, Rosický, Galásek, Nedvěd - Koller, Baroš.

  • 26.6.2004

    Předseda vlády a ČSSD Vladimír Špidla odchází z obou funkcí. Demisi vlády s ministry projedná ve středu na řádném zasedání kabinetu. Poté to oznámí prezidentu Václavu Klausovi. "Nepodařilo se mi na ústředním výkonném výboru obhájit svou koncepci koalice 101 hlasů založené na půdorysu KDU- ČSL, Unie svobody a sociální demokracie," uvedl na tiskové konferenci po zasedání stranického orgánu jako důvod rezignace na funkci premiéra. "Nemáte-li podporu svého politického hnutí, těžko můžete dělat premiéra," řekl novinářům. Funkci lídra opouští prý proto, aby se "věci daly do pohybu". Ve vedení ČSSD by totiž Špidla podle stranických stanov mohl zůstat i po sobotním hlasování o nedůvěře v jeho osobu. Přestože mu ji vyslovilo 103 členů ústředního výkonného výboru, k jeho odvolání by to nestačilo, protože to není třípětinová většina, jak ukládají stanovy. Špidlův rival Stanislav Gross, který po něm převezme vedení ČSSD a podle očekávání bude vyjednávat i o nové vládě, naopak v hlasování jednoznačně uspěl. Zatímco mu vyslovilo nedůvěru 51 členů výboru, 106 mu jich důvěru naopak dalo. Odcházející Špidla je přesvědčen, že jeho kabinet po dva roky "zemi dobře spravoval". Na dotaz, zda pro něj bude místo v případném kabinetu Stanislava Grosse, odpověděl, že by to podle všech vědeckých teorií nefungovalo.

    Špidla patří k prvním členům po listopadu 1989 obnovené sociální demokracie. Pochází z jižních Čech. V ČSSD připravoval ještě za Zemanova vedení sociální program strany. Po vítězných volbách v roce 1998 se stal ministrem práce a sociálních věcí menšinového sociálnědemokratického kabinetu Miloše Zemana. Krátce byl pověřen i výkonem funkce ministra zdravotnictví, když resort opustil ministr Ivan David. Předsedou ČSSD se stal na sjezdu v roce 2001, na kterém už tehdejší předseda Zeman nekandidoval.

  • 26.6.2004

    Ústřední výkonný výbor ČSSD pověřil Stanislava Grosse, aby vedl další jednání o nové vládě. Podle neoficiálních informací dává Gross přednost menšinové vládě s KDU-ČSL, v níž by měl být i předseda lidovců Miroslav Kalousek. Na tiskové konferenci ale Gross řekl jen to, že by si přál vznik vlády, která by se neopírala o podporu komunistů. Nevyloučil další spolupráci současných koaličních partnerů. Gross, který vede sociální demokracii po odchodu Vladimíra Špidly, nechtěl jakkoli předjímat, zda ho prezident Václav Klaus pověří sestavením nového kabinetu. Špidlova rezignace na funkci šéfa ČSSD a příští týden i na post premiéra neznamená podle Grosse neochotu dál spolupracovat s nynějšími koaličními partnery. Na dotaz, zda v to počítá i US- DEU, odvětil, že není zodpovědné uzavírat si prostor pro různé varianty. Spolupráce je navíc podle něj širší pojem než koalice. S lidovci a unionisty si chce promluvit v úterý na koaliční schůzce.

    Ústřední výkonný výbor v sobotu neschválil usnesení, kde by konstatoval, že ČSSD zůstává ve vládě pod vedením Vladimíra Špidly - pro bylo jen zhruba 40 delegátů z přibližně 160 hlasujících. Gross tvrdil, že to nelze interpretovat jako definitivní zánik svazku ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU. "Nemůžeme v tuto chvíli říci, že by to znamenalo, že nechceme spolupracovat s našimi stávajícími partnery, to znamená s KDU-ČSL a s Unií svobody," uvedl.

  • 26.6.2004

    Prezident Václav Klaus vyčká, až dostane do rukou oficiální demisi premiéra Vladimíra Špidly. "Poté teprve rozhodne o dalších krocích," řekl ČTK prezidentův tajemník Ladislav Jakl v reakci na zprávu o Špidlově rezignaci na funkci premiéra i předsedy ČSSD. Prezident je nyní na konferenci v Crans Montaně ve Švýcarsku. Do České republiky se vrátí v neděli ráno. V pondělí a v úterý bude Klaus zastupovat zemi na summitu Severoatlantické aliance v Istanbulu. Podle mluvčího Hradu Petra Hájka se Klaus nebude zatím vyjadřovat k nejnovějšímu vývoji v ČSSD a ve vládě. "Prezident vyčká rozhovoru s předsedou vlády Špidlou a teprve poté zaujme k vývoji v zemi stanovisko," sdělil ČTK Hájek. Špidla bude i přes své sobotní rozhodnutí pravděpodobně reprezentovat Česko spolu s Klausem na summitu NATO v Turecku.

  • 26.6.2004

    Unie svobody-DEU je připravena existovat i v opozici. Na rezignaci premiéra a šéfa ČSSD Vladimíra Špidly a pád vlády těmito slovy reagoval odcházející předseda Unie svobody-DEU a vicepremiér Petr Mareš. Zpráva o pádu vlády zastihla unionisty na mimořádném sjezdu v Hradci Králové. Mareš považuje za "nejčistší" řešení vzniklé situace vyhlášení předčasných voleb. Jeden z kandidátů na Marešova nástupce ministr Pavel Němec je však stále ještě připraven podílet se i na koalici, která bude mít ve sněmovně většinu a nebude závislá na podpoře komunistů. "Kandidáti na nového předsedu unie jsou připraveni na obě alternativy, tedy i na to vést stranu v opozici," řekl Mareš novinářům. Ukázalo se podle něj, že koaliční smlouvu unionisté nakonec splnili. "My jsme ji neporušili," konstatoval s tím, že to sociální demokraté byli slabí.

  • 26.6.2004

    Unie svobody-DEU na víkendovém sjezdu v Hradci Králové řeší svoji další budoucnost na české politické scéně a hledá příčiny, proč má mizivou podporu voličů. Východisko ze současné krize vidí unionisté různě - zatímco ministr informatiky Vladimír Mlynář doporučil sloučení s jinou parlamentní stranou, první místopředseda Jan Hadrava je pro integraci s menšími liberálními stranami, zatímco další prosazují, aby US-DEU zůstala samostatným subjektem. K návratu ke kořenům, na nichž Unie svobody vznikla, v sobotu vyzval poslanec Svatopluk Karásek. Evangelický farář a písničkář, který vstoupil do strany teprve nedávno, se hodlá v neděli ucházet o funkci předsedy. Z čela strany kvůli propadáku v eurovolbách po roce a půl odchází vicepremiér Petr Mareš. Kandidovat zřejmě bude i ministr pro místní rozvoj Pavel Němec a šéf poslaneckého klubu Karel Kühnl. "Nesešli jsme se na pohřbu Unie svobody, ani proto, abychom napjatě čekali, zda dostaneme ránu z milosti či generální pardon z dnešního zasedání Ústředního výkonného výboru ČSSD," uvedl. Cílem je uspět v dalších volbách.

  • 26.6.2004

    Křesťanští demokraté jsou připraveni jednat o nové vládě pouze v případě, že nebude potřebovat podporu komunistů. ČTK to v sobotu řekl první místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal krátce po té, co rezignoval šéf ČSSD a premiér Vladimír Špidla. Stejně jako předseda lidoveckého poslaneckého klubu Jaromír Talíř Kasal neví, koho prezident Václav Klaus pověří složením kabinetu. "Počkáme ale, až premiér doručí dopis s rezignací prezidentovi," řekl Talíř ČTK. Oba zopakovali, že možné alternativy už lidovci probírali a trvají na tom, že nepůjdou do žádné vlády, která by se ve sněmovně musela opírat o hlasy komunistů. O spolupráci s lidovci už dříve projevil zájem první místopředseda ČSSD Stanislav Gross, který zřejmě Špidlu nahradí. Tato koalice by ale byla menšinová. Lidovce na rozdíl od unionistů, kteří jsou na sjezdu v Hradci Králové, zastihla zpráva o pádu vlády v době volna. Ví zatím jen tolik, že koaliční partneři se sejdou jako obvykle v úterý ráno.

Pages