• 1.7.2004

    Nezařazený poslanec a bývalý občanský demokrat Petr Kott posílil ve čtvrtek poslanecký klub US-DEU. Vyšší počet členů však sněmovní frakce dlouho mít nebude. Od soboty přestane být jejím členem Tomáš Vrbík. Své rozhodnutí oznámil předsedovi sněmovny. Pokud se tak nakonec zachová i jeho kolega Marian Bielesz, zůstane v klubu jen devět poslanců, což bude znamenat jeho zánik. Klub musí mít nejméně deset členů. Kott byl kvůli opilosti loni vyloučen z ODS a sám odešel z poslaneckého klubu této strany. Při hlasování o klíčových zákonech reformy veřejných financí se opil a nemohl hlasovat. "Rozhodl jsem se, že nazrál čas vstoupit. Podal jsem přihlášku a na plénu poslaneckého klubu jsem byl schválen. Já osobně potřebuji zázemí nějakého poslaneckého klubu. Vždy jsem tvrdil, že jediný klub, který pro mě připadá v úvahu, je Unie svobody. Vidíme velmi podobně současnou politikou situaci a východiska z ní," řekl ČTK Kott. Neuvažuje přitom, že by vstupoval i do strany. "Zatím chci zůstat mimo," řekl. Předseda poslanců US-DEU Karel Kühnl ČTK řekl, že o přijetí Kotta klub hlasoval a všichni přítomní byli pro. "Každý člověk zasluhuje druhou šanci," uvedl.

    Současně se vstupem Kotta do klubu oznámil vystoupení z této sněmovní frakce poslanec Tomáš Vrbík. Předsedovi Poslanecké sněmovny Lubomíru Zaorálkovi oficiálně oznámil, že řady klubu opustí v pátek 2. července. ČTK řekl, že členem klubu bude ještě celý pátek. Od soboty již členem nebude. Podobně jako Vrbík se zřejmě zachová i další nespokojený poslanec z klubu US-DEU Marian Bielesz. Oficiální oznámení o odchodu z klubu ale ještě předsedovi sněmovny nezaslal.

    Ve sněmovně je i s US-DEU celkem pět klubů. Nejsilnější zastoupení mají sociální demokraté, kterých je ve sněmovně 70. Občanských demokratů je 57, komunistů 41, lidovců 21.

  • 1.7.2004

    Spolupráce národních parlamentů zemí Evropské unie, jejich postavení po květnovém rozšíření EU a globální problémy by měly být tématy dvoudenní schůzky předsedů těchto parlamentů. Uskuteční se v pátek a v sobotu v nizozemském Haagu. Česko na ní budou zastupovat šéfové Poslanecké sněmovny a Senátu Lubomír Zaorálek a Petr Pithart. ČTK o tom informoval Zaorálkův poradce Libor Vacek. Setkání zástupců národních parlamentů se uskuteční dva měsíce po největším jednorázovém rozšíření EU. Od 1. května se jejími novými členy stalo hned deset států ze střední, východní a jihovýchodní Evropy včetně Česka. Počet členů EU tak stoupl na 25.

    Některé staré a nové členské země začaly již debatovat o tom, zda a jak by mohly společně v pětadvacetičlenné unii lobbovat a prosazovat své zájmy. Naposledy o tom jednali před týdnem v Praze zástupci parlamentů Česka, Polska, Slovenska, Rakouska, Maďarska a Slovinska. Mimo jiné ocenili i to, že chystaná evropská ústava dává národním parlamentům větší prostor.

  • 1.7.2004

    Úřadující ministr zahraničí Cyril Svoboda během oficiální návštěvy Vídně nepřímo odmítl požadavek šéfky rakouské diplomacie Benity Ferrerové- Waldnerové na další ústupky Česka v otázce takzvaných Benešových dekretů. Rakouské kolegyni naopak přislíbil, že Praha naplní dohody ohledně jaderné elektrárny Temelín. "Platí to, co je v česko-německé deklaraci. Obě dvě země se dívají (na právní otázky takzvaných Benešových dekretů) rozdílně, své názory navzájem respektují," zdůraznil Svoboda. Podotkl, že tuto pozici zastává česká politická reprezentace. "Právní expertizy Evropské unie potvrdily, že Benešovy dekrety nemají žádnou právní vazbu k evropskému právu," zdůraznil ministr.

    Šéfka rakouské diplomacie na společné tiskové konferenci vybídla Česko k ústupkům v otázce prezidentských dekretů, které po druhé světové válce vedly mimo jiné k odsunu německy mluvícího obyvatelstva z tehdejšího Československa a zabavení jejich majetku. "Vycházím z toho, že Česko jako člen Evropské unie přijme v této otázce další kroky," řekla neúspěšná kandidátka na místo rakouského prezidenta v nedávných volbách.

    Oba se shodli na tom, že Vídeň i Praha dodrží takzvaný proces z Melku ohledně zvýšení bezpečnosti jihočeské jaderné elektrárny Temelín. "Česká republika záměry melkského procesu a bruselské dohody dodrží a splní," zdůraznil Svoboda. Právě otázka poválečného vývoje a jaderné politiky v minulosti zatěžovala atmosféru mezi Rakouskem a Českem. V posledním období ale polici obou zemí dávají najevo, že bilaterální vztahy se zlepšily.

  • 1.7.2004

    Liberecký mnohonárodní prapor sil rychlého nasazení NATO může od čtvrtka zasahovat kdekoli na světě. Zvládnul totiž všechna potřebná cvičení. Prapor má na starosti boj se zbraněmi hromadného ničení. Nyní se chystá na zhruba dvouměsíční misi, při níž bude zřejmě zajišťovat bezpečnost na letní olympiádě a paralympiádě v řeckých Aténách. ČTK to řekl velitel praporu Vratislav Osvald. Poskytnutí nejvýše 100 českých vojáků z mnohonárodního praporu Řecku již schválila Poslanecká sněmovna a 13. července olympijskou misi chemiků projedná Senát. "Předpokládám, že vyslání jednotky do Řecka odsouhlasíme," řekl ČTK místopředseda Senátu Přemysl Sobotka.

    Osvald dodal, že by pak do Atén jelo také kolem 30 zahraničních příslušníků praporu - Belgičanů a Maďarů. Velitelé uvažují rovněž o pomoci britských odborníků na zjišťování biologických zbraní. "Před cestou do Atén by se náš výcvik hodně zaměřil i na zásahy v přeplněném městě," prohlásil Osvald. Liberečtí chemici se sice připravují na akce v jakémkoliv prostředí, jejich praktické mise se ale zatím odehrávaly především ve volném terénu v oblasti Perského zálivu. "V Aténách bychom sloužili zhruba dva měsíce jako záloha pro řeckou armádu," upozornil Osvald.

    V červnu čeští vojáci vyškolili v Březině na Vyškovsku 48 řeckých protichemických specialistů, určených pro ochranu olympiády a paralympiády. "Ještě nevíme, kam nás v Řecku umístí a kdo tam vlastně pojede," řekl novinářům průzkumník-řidič Lukáš Bím z dekontaminační roty. Podle něj se vojáci soustřeďují hlavně na sehranost družstev a čet. Očekávají, že se olympiáda obejde bez teroristického útoku, jejich režim na místě pobytu v Řecku by ale byl tvrdý. "Do akce musíme vyrazit nejdéle za hodinu," podotkl Bím. Vojáci z mnohonárodního praporu by v Řecku strávili dobu od 28. července do 30. září.

  • 1.7.2004

    Na pardubické vojenské letiště se nastěhovali armádní zásobovači. Ve čtvrtek tam zahájila činnost 14. brigáda logistické podpory Armády ČR. Jejím základním úkolem je zabezpečovat vojenské jednotky veškerým materiálem, který mohou při plnění úkolů doma i v zahraničí potřebovat, řekl ČTK velitel brigády Jozef Šemelák. Logisté jsou podle něj lidé, kteří musí v krátké době vybavit vojenskou jednotku od potravin, ponožek až po výzbroj. "Tím ale naše práce nekončí. Nejenže musíme tyto věci dopravit na místo, kde jednotky plní svůj úkol, ale na místě pak i získat kontrakty a smlouvy na další zabezpečování," dodal velitel.

    Doposud měly všechny brigády v české armádě vlastní logisty i vlastní zásoby. Jejich funkci nyní převzala samostatná brigáda. "Kdokoli se hne, naši logisté jedou s ním. Počítáme s tím, že od roku 2005 bude 4. brigáda rychlého nasazení a 7. mechanizovaná brigáda cvičit společně s těmi, kteří je budou zásobovat," řekl Šemelák. Logistická brigáda, která zajišťuje vedle zásobování také opravy vojenské techniky, je plně profesionální. Má přes tisíc zaměstnanců, převážně vojáků. Většina lidí přešla do Pardubic z útvarů, které armáda ruší v rámci reformy v celé republice. "Jsme vybaveni nejmodernější logistickou technikou. Máme připraveny ubytovací i sociální buňky, septiky, nádrže s vodou, prostě vše, co je třeba. Jsme schopni zabezpečit kontingent tak, aby mohl bez problémů fungovat," uvedl velitel.

  • 1.7.2004

    Schodek státního rozpočtu se ke konci června prohloubil na 49,7 miliardy z květnových 45,4 miliardy korun. Za šest měsíců loňského roku stát hospodařil s deficitem 53,4 miliardy korun, sdělilo ČTK ministerstvo financí. Za půl roku tak deficit dosáhl 43 procent schodku, který byl schválen na celý letošní rok ve výši 115 miliardy korun. Za půl roku činily celkové výdaje státu 416,3 miliardy korun, celkové příjmy 366,6 miliardy. Proti prvnímu pololetí loňského roku příjmy státu vzrostly o 31 miliard a výdaje o 27,3 miliardy korun. Letošní pololetní deficit je tak o 3,7 miliardy nižší než loňský. Zhruba 95 procent celkových letošních rozpočtových příjmů tvoří daně a inkaso pojistného na sociální zabezpečení. Nejvíce rozpočtových výdajů, a to více než třetina, směřuje do sociální oblasti.

  • 1.7.2004

    Vratislav Kulhánek stane k 1. říjnu v čele dozorčí rady Škody Auto. Po sedmi letech ve funkci předsedy představenstva se tak posune na samotný vrchol firemní hierarchie. Na místě předsedy představenstva mladoboleslavské automobilky ho nahradí dosavadní předseda dozorčí rady Detlef Wittig, sdělil ČTK mluvčí Škody Vladimír Šulc. Na jmenování Kulhánka do čela dozorčí rady Škody Auto se shodli zástupci mateřského koncernu Volkswagen, řekl Jaroslav Černý z tiskového oddělení firmy. Důvod změny nechtěl komentovat. Vyjádření Volkswagenu ČTK zjišťuje. Kulhánek podle svých slov bude z nového postu moci více dohlížet na strategické směřování značky Škoda a na její budoucnost. "Povolání do dozorčí rady je pro mne pocta, cennější o to více, že přichází ve chvíli, kdy je Škoda Auto po letech tvrdé práce všech spolupracovníků stabilizovanou a prosperující firmou," uvedl v tiskovém prohlášení Kulhánek.

    Vratislav Kulhánek byl předsedou představenstva Škody Auto od roku 1997. Za jeho působení vzrostl prodej vozů Škoda z tehdejších 373.000 až k hranici půl milionu vozů. Vedle práce ve Škodě Auto působí Kulhánek také v dalších vedoucích funkcích. Je prezidentem Sdružení automobilového průmyslu ČR, prezidentem Institutu členů správních orgánů, prezidentem Mezinárodní obchodní komory ČR a prezidentem Českého svazu ledního hokeje.

    Mladoboleslavská automobilka vyznává takzvaný německý model řízení, kdy nejvýše postavenou osobou je předseda dozorčí rady, v níž vedle zástupců majoritního vlastníka Volkswagen AG a státu zasedají také reprezentanti zaměstnanců. Právě dozorčí radě se pravidelně zodpovídá představenstvo firmy.

  • 1.7.2004

    Téměř dvě stovky různobarevných lilií rozkvetly v těchto dnech ve venkovní expozici pražské botanické zahrady v Troji. Jejich vznešenou krásu může posoudit každý, kdo do botanické zahrady zavítá o víkendu či následující dva volné dny státních svátků. Zahradu stojí za to navštívit i v případě, že se zhorší počasí. Ve skleníku Fata Morgana stále poletuje mezi exotickými rostlinami ještě několik tropických motýlů, řekla ČTK mluvčí zahrady Veronika Trmalová.

    V trojské botanické zahradě má pěstování lilií již třicetiletou tradici. První zde byly vysazeny v roce 1973. Nákupem rostlin od specializovaných firem v Nizozemsku, Anglii a USA si zahrada doplnila sortiment. Nyní je pod širým nebem v plném květu 45 druhů lilií. Jsou mezi nimi lilie botanické, zahradní, ale i četné hybridy asijské, orientální či trubkovité. Zahrada se pyšní i jedněmi z největších lilií, jako jsou například kultivary Red Label či Royal Higness. Za mimořádně krásnou je považována žlutě kvetoucí plnokvětá odrůda Fata Morgana.

  • 30.6.2004

    Prezident Václav Klaus ve čtvrtek dopoledne přijme demisi kabinetu Vladimíra Špidly a pověří jej, aby do jmenování nové vlády dočasně spravovala zemi. Krátce poté zahájí oficiální konzultace o novém politickém uspořádání - na Hrad si jako prvního pozval úřadujícího šéfa ČSSD Stanislava Grosse, považovaného za nejvážnějšího kandidáta na budoucího premiéra. Prezident ale nepředpokládá, že by někoho pověřil sestavením ministerského týmu už ve čtvrtek. Odpoledne se prezident ještě setká s předsedy ODS a lidovců Mirkem Topolánkem a Miroslavem Kalouskem. Vládní unionisty i opoziční komunisty z jednání vynechal. Teprve po konzultacích s lídry tří parlamentních stran určí designovaného premiéra. Klaus dnes bez bližších podrobností uvedl, že vláda by měla mít ve sněmovně většinu. "Pro mne toto je podstatná věc a tudy také povedou má jednání," řekl. Již dříve prohlásil, že příští kabinet by se ve sněmovně neměl spoléhat na komunisty, o totéž se chce podle svých slov pokusit i Gross.

    Klaus již dnes oznámil, že vyhověl Špidlovi a pověřil dosluhujícího premiéra, aby dočasně řídil ministerstvo spravedlnosti. Resort je bez šéfa po květnové demisi Karla Čermáka - navrženého poslance ČSSD Zdeňka Koudelku již Klaus kvůli vládní krizi nestihl jmenovat. Ministr spravedlnosti má podle Špidly určité pravomoci, kvůli kterým by neměl úřad zůstat týdny bez vedení.

  • 30.6.2004

    Poslanecká sněmovna podle očekávání podpořila vyslání až 100 českých vojáků do Řecka, kde mají koncem léta pomáhat při zajišťování bezpečnosti letní olympiády a paralympijských her v Aténách. Senát má o jejich vyslání hlasovat 13. července. Česko vyšle do Řecka vojenské odborníky na detekci chemických zbraní a likvidaci následků jejich použití. Na základě dnešního souhlasu dolní komory budou moci v Řecku působit od 28. července do 30. září. Do Řecka má 100 vojáků přibližně se 35 kusy kolové techniky odjet koncem července. Chemici používají landrovery a nákladní auta ve speciálních úpravách. Na místo působení do Atén se budou přesouvat po železnici.

    Vláda předpokládá, že čeští specialisté by mohli v Řecku působit až 65 dnů. Celkové náklady na jejich působení při ochraně olympiády a paralympiády mají činit skoro 30,3 milionu korun. Většinu z této částky mají hradit NATO a Řecko. Ze společných zdrojů aliance se zaplatí přeprava českých specialistů, Řecko uhradí jejich ubytování a stravování. Českou republiku má stát vyslání specialistů asi deset milionů korun. Bude hradit platy vojáků a náklady na údržbu speciální techniky. Dnešní rozhodování sněmovny bylo klidné a rychlé a dolní komora posvětila vyslání chemiků za zhruba čtvrthodinu. Pro vyslání chemiků na ochranu olympiády a paralympiády hlasovalo 164 ze 173 přítomných poslanců. Nikdo nebyl proti, zbývající se zdrželi nebo se hlasování neúčastnili. Vyslání chemiků podpořili nejen zástupci vládních stran a opoziční ODS, ale i komunisté, kteří jinak mají k vysílání českých vojáků do zahraničních misí výhrady a snaží se je různými způsoby blokovat. Už dříve ale dali najevo, že pomoc při ochraně olympiády považují za jiný případ než vyslání vojáků do zahraničních vojenských operací, a proto nasazení chemiků podpořili.

Pages