Zprávy

Starý jilm rostoucí u Vésky na Olomoucku, kterému místní lidé říkají strom splněných přání, reprezentuje letos Olomoucký kraj ve finále celostátní ankety Strom roku 2004. V loňském ročníku ankety skončila lípa rostoucí u Domamyslic na Prostějovsku na šestém místě.

"Hezká legenda o stromu, který plní přání lidem myslícím více na druhé než na sebe, a pěkně zpracovaný návrh pomohl tomuto stromu do finále ankety. Odborná porota jej vybrala v konkurenci 87 návrhů," řekl ČTK Michal Veselý z nadace Partnerství, která soutěž pořádá. Dodal, že kmen jilmu má obvod zhruba 500 centimetrů. "Roste kousek od státní silnice a svým monumentálním vzrůstem a bizarním tvarováním vrásčitého kmene upoutává pozornost těch, kteří kolem něj procházejí. Lze předpokládat i jeho vysoké stáří," poznamenal Veselý.

Ve finále ankety jsou letos tři buky, dva duby, lípy a jírovce, břek, jilm, kaštanovník a jedno smíšené stromořadí. Lidé mohou hlasovat pomocí mobilních telefonů či anketních lístků, které vyjdou v novinách. Hlasování skončí 10. října.

Oficiální sestavování nové vlády zahájil v sobotu úřadující předseda ČSSD Stanislav Gross diskusí s úzkým vedením sociální demokracie. Předsednictvo ČSSD ho pověřilo jednáním se všemi parlamentními stranami včetně KSČM. Předseda komunistů Miroslav Grebeníček očekává, že jej Gross kontaktuje. Zatím se však Gross setkal pouze s předsedy stran odcházející vládní koalice, lidovcem Miroslavem Kalouskem a unionistou Pavlem Němcem.

Všichni tři lídři partnerských stran zopakovali, že pokračování vlády na současném půdorysu je podle nich nejlepší variantou řešení vládní krize. Gross si však stěžuje na úzký manévrovací prostor. Podle jeho slov ho omezuje "řada mantinelů", například i to, že předseda ODS Mirek Topolánek v pátek rezolutně odmítl podpořit vládu podobnou té, která odchází.

Vyjednávací pozice svých stran si Gross s Kalouskem a Němcem osvětlili na odpolední schůzce. Předsedové menších vládních stran po ní zopakovali, že se budou angažovat pouze ve vládě, která nebude záviset na podpoře komunistů a bude pokračovat v reformách. To, že Gross bude jednat i s komunisty, považují oba za legitimní. O tom, že by s nimi chtěl opravdu do vlády jít, nepadla na schůzce podle Kalouska žádná informace.

Místopředseda ODS Petr Nečas je ale přesvědčen o tom, že Gross má v plánu sestavit vládu s podporou KSČM už od začátku vládní krize. "Je to od počátku jeho základní strategický záměr, Ústřední výkonný výbor ČSSD jednoznačně zamítl spolupráci v rámci stávajícího koaličního půdorysu, ten potřebuje Gross pouze proto, aby jej prezident jmenoval předsedou vlády," řekl.

Aby byli občanští demokraté ochotni s ČSSD jednat, musel by Gross podle ODS přijít s úplně jiným návrhem, než je pokračování současného triumvirátu. "To by musel být jiný charakter vlády, postavený na jiných principech, s jiným programem... Pak samozřejmě v úvahu jednání přichází," řekl ČTK předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý. Naznačil, že přijatelná by mohla být tichá podpora vlády ze strany Unie svobody, jak si ji přeje i část ČSSD.

Návratu k povinnému maturování z matematiky, s nímž počítá nový školský zákon, Senát možná bránit nebude. Naznačovala to vyjádření představitelů senátorských klubů, které oslovila ČTK. Všichni byli pro obnovení matematiky jako povinného maturitního předmětu na gymnáziích, řada z nich ale zároveň podotýkala, že jejich frakce o této otázce ještě nejednaly.

"Já to oběma rukama podpořím, matematika je základ logiky," řekl předseda senátorů ČSSD Petr Smutný, absolvent Vysoké školy chemicko-technologické, který byl podle svých slov v tomto předmětu hodnocen většinou dvojkou. Gymnázia mají připravovat studenty na vysokou školu, přičemž na těch technických absolventům gymnázií matematické znalosti mnohdy chybějí, uvedl.

"Pro povinnou maturitu z matematiky jsem," přidal se šéf lidoveckých senátorů Josef Kaňa, nikoli ale kvůli tomu, že má technické vzdělání. "Vím, že to (matematika) dělá potíže, třeba mé vnučce, ale nakonec měla jedničku," uvedl s úsměvem.

Povinnost maturovat z matematiky by zavedl také předseda Klubu otevřené demokracie Edvard Outrata (za US-DEU), někdejší šéf Českého statistického úřadu. "Já sám mám dojem, že má být matematika povinná, ale jakou to má většinu (v klubu), to nevím," uvedl.

"Mně osobně ta matika až tolik v tom zákoně nevadí, poněvadž já jsem ji kdysi učil," uvedl místopředseda senátorů ODS Vladimír Kulhánek. Netroufal si ale vzhledem k protichůdným názorům na tento krok odhadnout, jak se ke němu Senát postaví

Nový školský zákon počítá mimo jiné s reformou maturit, které by měly mít dvě části - státní a školní. Stát má stanovit obsah, formu i kritéria společné části maturit, druhá část je záležitostí školy. Státní, společnou část maturit mají tvořit tři zkoušky - z českého jazyka, z cizího jazyka a pro všechny střední školy s výjimkou gymnázií volitelný předmět, kde si žáci matematiku vybrat mohou, ale také nemusejí. Podle nového systému by se mělo podle ministryně školství Petry Buzkové (ČSSD) poprvé maturovat v roce 2009; týkalo by se to tedy studentů, kteří do školy nastoupí v září 2005.

Sama Buzková povinnou maturitu z matematiky na gymnáziích odmítala podobně jako místopředsedkyně školského výboru Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), podle níž tím budou znevýhodněna zvláště humanitně zaměřená gymnázia. "Matematika je univerzálním jazykem, a proto má být (na gymnáziích povinně) součástí maturitní zkoušky," uvedl naopak šéf téhož výboru Walter Bartoš z ODS.

Na Ústředním hřbitově v Brně vznikne památník rumunských vojáků, kteří padli za druhé světové války při osvobozování jižní Moravy. Na pohřebišti, na němž odpočívá 1500 vojáků, nebyl nikdy postaven. "Požádáme ministerstvo obrany o poskytnutí této částky," řekl ČTK brněnský primátor Petr Duchoň.

V rumunské části čestného pohřebiště je dlouhá léta pouze mramorová deska připomínající padlé vojáky. V budoucnu by ale měl v těchto místech vzniknout památník z kamene, na kterém budou uvedena také jména mrtvých rumunských vojáků.

Na Ústředním hřbitově je pohřbeno 14.000 vojáků, které připravila o život druhá světová válka. Ve špatném stavu je i ruská část pohřebiště. Patrně v nejlepším stavu je pohřebiště německé armády, na kterém odpočívá asi 7000 vojáků padlých v druhé světové válce. Bundeswehr totiž vysílá od roku 1992 každé léto do Brna 30 vojáků, kteří o pohřebiště pečují.