115. výročí narození Jana Masaryka
Před 115 lety se narodil významný český diplomat a politik Jan Masaryk. Toto výročí si v pátek připomněli účastníci pietního aktu, který se konal v pražském Černínském paláci, tedy v budově ministerstva zahraničních věcí kde Jan Masaryk, jako první šéf poválečné československé diplomacie pracoval a bydlel. Pietního aktu se zúčastnil i kolega Vilém Faltýnek.
Ministr zahraničí Jan Kavan připomněl základní fakta o Janu Masarykovi a hlavní myšlenky, které po sobě Jan Masaryk ve svých písemnostech zanechal. Jedním z hlavních motivů jeho myšlení byl podle Kavana důraz na výchovu ke svobodě, kterou by všichni občané procházeli jako žáci od nejútlejšího věku. Připomněl také Masarykovu poválečnou vizi federalizace Evropy. Bývalý tajemník Jana Masaryka z let 1947-48 zdůraznil ve svém projevu i jistou souvislost mezi smrtí Jana Masaryka a současnými událostmi v Americe. Terorismus podle Suma není nový fenomén.
"Ten terorismus tady existoval. Vzpomeňme si na teror první světové války. To byl také teror, ty milióny mrtvých. Vzpoměňme na teror druhé světové války, nacismus, fašismus. To byl teror s daleko větším počtem mrtvých. Vzpomeňte si na teror komunistický, jehož výsledkem byla také teroristická akce, smrt Jana Masaryka. Přestože to bylo dobrovolné jeho rozhodnutí, aby ukázal světu, že to bylo jeho dobrovolné rozhodnutí, aby ukázal světu, že kráčí po špatné cestě. Smrt mnoha dalších, třeba z našeho ministerstva generála Píky, Milady horákové, věznění mnoha lidí, to všechno byl teror. A to se dneska opakuje."
Dnes dvaaosmdesátiletý Antonín Sum Radiu Praha prozradil, že dokončuje o životě Jana masaryka novou knihu, která by měla být hotova na podzim letošního roku.
"Je mi velmi obtížno hovořit o prvním prezidentu Československé republiky, kterého jak víte jsem osobně znal a dokonce se říká, že jsem s ním byl v příbuzenských stycích. Rodinný život u Masaryků byl krásný, hodně jsme zpívali a zpívali jsme dobře. Byli jsme chudí, ale najedli jsme se jak duševně tak tělesně."
Tak vzpomíná Jan Masaryk na své dětství. Jan Masaryk, syn prvního českoslovesnkého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka stál u zrodu československé diplomacie, po roce 1918 působil jako velvyslanec ve Spojených státech a Velké Británii. V letech 1940-45 byl členem exilové vlády v Londýně a po osvobození ministrem zahraničních věcí. Po únorovém puči v roce 1948 přijal křeslo v Gottwaldově vládě, ovšem krátce nato byl nalezen mrtev pod okny svého bytu v prostorách ministerstva zahraničních věcí. Dodnes se spekuluje o tom, zda se jednalo o sebevraždu nebo atentát. Jan Masaryk byl i velký humanista a člověk známý svým zvláštním humorem. Takto například uzavřel svůj rozhlasový projev k mládeži 14.září roku 1947.
"Každý jsme jináč hlópé, říkají Hanáci. Chtěl bych to dnes trochu pozměnit a říct, ať už si to plně zasloužíme nebo ne, každý jsme jináč módré! Buďte hrdí, že jsme mladí Čechoslováci. Buďte rádi, že budete pomáhat budovat doopravdy demokracii, volnost, lásku, slušnost a spravedlnost v té naší krásné, voňavé zemi. Je potřebí práce vás všech, děkuji vám za ni a mám vás rád."
