30 let Jazzové sekce

Před třiceti lety vznikla jako součást Svazu hudebníků České socialistické republiky Jazzová sekce. Toto původně kulturně-umělecké sdružení se již od svého počátku dostalo pod drobnohled Státní bezpečnosti (StB). Koncem 70. let tlak státních orgánů zesílil a perzekuce vyvrcholila v polovině 80. let zrušením Svazu hudebníků a soudními procesy s čelnými představiteli Jazzové sekce. Více se dozvíte z rubriky, kterou připravila Eva Petržílková.

Tolik k činnosti sekce Joska Skalník, v jehož grafické úpravě vyšlo v roce 1972 první číslo bulletinu Jazz. Sdružení se v té době stávalo nejviditelnější součástí Svazu hudebníků, politická atmosféra konce 70. let ale přinesla nátlak ministerstva kultury na omezení činnosti sekce. Publikační činnost sekce nicméně v té době ještě zesílila. Vedle interního zpravodaje se zrodila edice výtvarných katalogů Situace a knižní edice Jazzpetit, v níž vyšel "pololegálně" v roce 1982 např. román Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále. Na Velikonoce téhož roku se uskutečnily úřady nepovolené 11. Pražské jazzové dny (poté byly obnoveny až v 90. letech). Jazzová sekce nedala prostor pouze Hrabalovi, do svého zrušení stihla vydat i další zakázané knihy: studie Jaroslava Kladivy o E. F. Burianovi, Ludmily Vrkočové Hudba v terezínském ghettu nebo dílo Josefa Kroutvoura Hlava Medusy připravené ke 40. výročí OSN. V roce 1984 byl na nátlak vedení komunistické strany a ministerstva kultury zrušen celý Svaz hudebníků. Sekce v roce 1986 požádala o registraci, ministerstvo jí ale nevyhovělo a v září 1986 bylo její vedení uvězněno. Více o tom Joska Skalník a Karel Srp... Jedním z těch, kteří se tehdy postavili na stranu Jazzové sekce byl i Václav Havel, který poskytl stanici Hlas Ameriky rozhovor: V soudním procesu byl nakonec předseda sekce Karel Srp odsouzen k 16 měsícům nepodmíněně, trestu neušli ani čtyři další čelní členové. V roce 1991 zrušil Nejvyšší soud všechny rozsudky jako nezákonné. Jazzová sekce měla být tehdy zdiskreditována jako organizace páchající hospodářské delikty a porušující autorský zákon. Do července 1987 byli propuštěni všichni věznění, až na Karla Srpa, kteří již koncem roku založili organizaci Unijazz (oficiálně byla zaregistrována až v roce 1990). Karel Srp se z vězení vrátil v lednu 1988, v polovině roku 1989 úřady povolily činnost jím založeného Artfóra. V první polovině 90. let byla Jazzová sekce formálně rehabilitována, jako její právní nástupce vzniklo Artfórum - Jazzová sekce. Vedle rehabilitace se Jazzová sekce dožadovala i navrácení majetku, který jí byl v 80. letech zabaven; mnohaletý soudní spor s ministerstvem kultury ale nepřinesl úspěch. Jak si Karel Srp před nedávnem posteskl, dodnes se Jazzová sekce potýká s finančními problémy... Po listopadu 1989 zahájily činnost dvě nástupnické organizace Jazzové sekce, Unijazz a Artfórum - Jazzová sekce. Obě pokračují v původní náplni Jazzové sekce, pořádání kulturních akcí. Unijazz například stojí za festivalem, který se již devět let snaží pomoci obnovit židovskou čtvrť v Boskovicích na Blanensku, Artfórum (právní nástupce původní Jazzové sekce) provozuje galerii a spolupořádá čtenářský maratón v pražském kostele u Salvátora.

Poslech v RealAudio

Poslech v RealAudio

Poslech v RealAudio

Poslech v RealAudio