7 let v NATO

Dodávky nových vojenských vrtulníků, nákup kolových transportérů, skončení modernizace tanků či výrazné posílení kontingentu v Afghánistánu jsou některé projekty, které hýbou českou armádou sedm let po vstupu země do Severoatlantické aliance. Výročí odevzdání ratifikačních listin Česka, Polska a Maďarska do rukou americké ministryně zahraničí Madeleine Albrightové v missourském městě Independence připadlo na minulou neděli.

foto: ČTK

"Bezpečnost a tím i národní suverenita České republiky jsou nyní spolehlivě zajištěny," uvedl u příležitosti výročí náčelník generálního štábu Pavel Štefka. Česko je oficiálním spojencem dalších 25 zemí aliance. Patří mezi ně i všechny sousední země kromě neutrálního Rakouska. Členství své země v alianci dlouhodobě podporují dvě třetiny Čechů. Náš velvyslanec při NATO Štefan Füle zejména oceňuje, že se České republice podařilo osvojit si mušketýrské heslo: "Jeden za všechny, všichni za jednoho!" "To znamená, že NATO nebereme jako organizaci, která poskytuje nějaké záruky, ale jako společenství států sdílejících stejné hodnoty, jako společenství států, pro které také musíme něco udělat, abychom tyto hodnoty chránili,"řekl Štefan Füle.

Podle stínového ministra obrany, občanského demokrata Petra Nečase udělali naší zemi skvělé jméno zejména vojáci v zahraničních misích. Problém ale vidí v tom, že Česká republika někdy neplní své alianční závazky a nedodržuje vlastní koncepce: "Není z tohoto pohledu dobré, že neustále snižujeme výdaje na obranu, že nedokážeme mít skutečně efektivní středně a dlouhodobý finanční plán, máme stále velmi neprůhlednou ekonomiku resortu obrany. Jsme proslulí tím, že se tady v podstatě žádná velká zakázka neobejde bez skandálu."

A v čem vidí největší přínos našeho vstupu do NATO politolog Jiří Pehe?

"Česká republika vlastně poprvé ve své novodobé historii má bezpečnostní zakotvení, které v minulosti nikdy neměla. Bezpečnost ať už Československa nebo českých zemí předtím byla vždy záležitostí, která byla v rukou velkých evropských států, a záleželo na tom, zda-li tyto státy skutečně chtěly plnit svoje smluvní závazky, nebo zda-li chtěly zabezpečit, aby toto území nebylo vystaveno například invazím a podobně. Myslím si, že v Severoatlantické alianci máme poprvé skutečnou záruku v podobě kolektivní bezpečnosti, že se ty tragické osudy české historie nebudou opakovat."

Jak se podle Vás projevilo naše členství v NATO na prestiži české armády v české společnosti?

"Podíváme-li se na průzkumy veřejného mínění, tak vidíme, že prestiž české armády jako instituce stoupla, a že česká armáda si vůbec nepočíná špatně, což je vzhledem k tomu, jak skeptický pohled Češi obecně měli na ozbrojené složky v minulosti, pokrok. Úzce to podle mne souvisí nejen s členstvím v NATO, ale i s tím, že česká armáda, co by složka NATO, působí v nejrůznějších zahraničních misích, a čeští vojáci si v těchto misích počínají velmi dobře. A to je myslím o čímsi, co přispívá k postupně rostoucí prestiži ozbrojených sil v České republice."