Analýza: Český pracovní trh se zásadně změní. Do osmi let zmizí statisíce míst

Do konce roku 2030 zmizí z trhu práce zhruba 330 tisíc pracovních míst. Vyplývá to z analýzy „Budoucnost českého pracovního trhu“, kterou zpracovaly společnosti Boston Consulting Group a nezisková organizace Aspen Institute Central Europe a podílelo se na ní i ministerstvo práce. Za osm let bude až milion lidí vykonávat profese, u kterých hrozí zánik významného množství pracovních pozic.

Autoři studie na základě demografie, počtu absolventů, trendů, změně produktivity a poptávky vypočítali, ve kterých profesích dojde do roku 2030 k největšímu teoretickému přebytku pracujících.

„Mezi nejohroženější pozice budou patřit pomocní pracovníci ve výrobě, dopravě či skladování, prodavači anebo úředníci v logistice, kadeřníci, ale třeba také specialisté v oblasti práva či financí,“ popisuje jeden z autorů studie, Jiří Švejcar z Boston Consulting Group.

Na druhé straně však podle studie vznikne asi 520 tisíc nových pracovních míst. Nedostatek pracovníků tak lze očekávat v profesích jako řemeslníci a kvalifikovaní pracovníci stavební výroby, montážní dělníci, kuchaři, číšníci, analytici, vývojáři softwaru, technici či řidiči.

Změna přístupu

To, zda dokáží lidé přicházející o práci přecházet na nově vznikající pozice, bude podle Švejcara záležet na jejich schopnosti se přeškolit. Autoři studie zdůrazňují, že pro úspěšné zvládnutí nevyhnutelných změn trhu práce bude nutné změnit i přístup všech zúčastněných.

„Dotčení zaměstnanci obvykle nejsou mentálně připraveni na změnu kariéry. Státní systémy jsou zase nastaveny tak, že reagují až na příliv lidí, kteří už o práci přišli a pomáhají jim, až když je vlastně pozdě. Nyní však již s předstihem víme, kteří zaměstnanci budou ohroženi, a díky tomu se můžeme posunout od řešení aktuální nezaměstnanosti k aktivnímu zvyšování budoucí zaměstnatelnosti,” naznačuje Milan Vašina z Aspen Institute.

Ilustrační foto: Luke Peters, Unsplash

Jedním z hlavních činitelů, který bude ovlivňovat většinu pracovních pozic je podle studie pokračující digitalizace. Razantně se zvýší požadavky na alespoň základní digitální dovednosti pracujících. Do roku 2030 naroste podíl pozic, které vyžadují digitální dovednosti, ze současných 54 procent na 90.

„Přestože Česká republika je nad průměrem Evropské unie v procentu obyvatelstva s alespoň základními digitálními dovednostmi, znamená to teoretickou potřebu zvýšit digitální dovednosti až u 2,2 miliónu pracujících. Částečně se o tuto potřebu postará vzdělávací systém skrze přirozený příchod až cca 900 tisíc alespoň základně digitálně vybavených absolventů. Zbytek, zejména pracující a starší populace, však tomu bude vystavena samostatně,“ upozorňuje studie.

Zahraniční pracovníci i zkrácené úvazky

Autoři projektu také upozorňují, že významným faktorem, který ovlivní budoucí ekonomický růst, je celkový nedostatek pracovníků. V roce 2040 jich na pracovním trhu bude chybět až 400 tisíc. Pomoci by podle Vašiny mohly nejen rekvalifikace zaměstnanců, ale i řízený příliv perspektivních pracovníků ze zahraničí nad rámec běžného počtu příchozích a stát měl také podpořit využívání zkrácených úvazků.

Ilustrační foto: Andrea Piacquadio, Pexels

„Stát by se měl zamyslet, jak využít nejen zahraniční pracovníky, ale jak využít na krátkodobé úvazky jak lidi na mateřské nebo rodičovské dovolené, tak i v předdůchodovém a důchodovém věku. Protože tam je obrovská kapacita, která by byla využitelná,“ vysvětluje.

Ve všech těchto kategoriích má podle autorů studie Česko proti evropskému průměru rezervy a zbytečně si snižuje ekonomický potenciál. K navýšení počtu pracovních povolení pro cizince vyzval tento týden vládu i Svaz průmyslu a dopravy. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že zvýšení kvót bude v budoucnu prosazovat.

Pokud stát, zaměstnavatelé a zaměstnanci nepřistoupí k aktivním krokům vedoucím k adaptaci na změny, hrozí podle autorů studie české ekonomice ztráta konkurenceschopnosti, nárůst nezaměstnanosti a zpomalení růstu HDP.