Analýza: Přeplněné byty i hygienické problémy trápí polovinu lidí ve vyloučených lokalitách v Česku
V Česku žije kolem sto tisíc lidí v sociálně vyloučených lokalitách. Zhruba polovina z nich se potýká s nevyhovujícími podmínkami bydlení. Ukazuje to výzkum Agentury pro sociální začleňování spadající pod ministerstvo vnitra. Řešením by mohl být zákon o podpoře bydlení. Česko ho bude mít nejdřív za dva roky.
Z výzkumu, který Agentura pro sociální začleňování provedla v letech 2020 a 2021 u asi dvou tisíc domácností vyplývá, že každá pátá rodina ve vyloučených lokalitách žije v domech, do kterých zatéká. Polovina respondentů také uvádí, že žije v přelidněných bytech. Jako další problémy uvádějí nedostatek soukromí, znečištěné okolí, shnilá okna či podlahy.
„Skoro každý sedmý obyvatel sociálně vyloučených lokalit žil v bydlení, kde byla indikována podstatně zvýšená vlhkost a zároveň i plísně. I krátkodobý pobyt v takovém prostředí může vést k vážným chronickým onemocněním,“ uvádí autor analýzy Petr Lang z Odboru pro sociální začleňování ministerstva pro místní rozvoj.
Podle Zuzany Korecké z Agentury pro sociální začleňování se proto obyvatelé vyloučených lokalit snaží trávit větší čas venku. „U těch dospívajících je tam pak ztráta soukromí. Děti také tráví čas na ulici, protože v bytech je tolik lidí, že se tam v podstatě může jen přespávat, vařit, jíst,“ popisuje.
Lang upozorňuje, že děti si z takového prostředí mohou odnést nejen zdravotní následky, se kterými se budou potýkat po zbytek života, ale nevhodné životní podmínky mohou také vést k replikaci sociálního vyloučení.
Největší počet sociálně vyloučených lokalit je v Ústeckém kraji. Následují kraj Moravskoslezský, Středočeský kraj, Olomoucký a Karlovarský.
Zákon o podpoře bydlení
Agentura na svém webu uvádí, že dobrý příklad řešení této situace představuje město Chomutov. V roce 2019 začalo za využití dotace z operačního programu vykupovat byty od soukromých vlastníků a využívat je pro sociální bydlení.
„Díky tomu z trhu s nemovitostmi zmizely byty, které by jinak skončily u obchodníků s chudobou – ti na kvalitu bydlení zpravidla nehledí. Ruku v ruce s výkupem bytů jde i sociální práce s novými nájemníky,“ uvádí agentura.
Kvalitu bydlení sociálně vyloučených rodin by měl podle agentury zlepšit zákon o podpoře bydlení, na kterém teď pracuje ministerstvo pro místní rozvoj s ministerstvem práce a sociálních věcí.
„Zákon má definovat role obcí, krajů a státu, zajistit dlouhodobé financování palety již vyzkoušených nástrojů, kterou budou moci obce využít pro řešení potřeb svých občanů. Mezi nimi jsou i garance pro soukromé majitele bytů nebo takzvaná kontaktní místa pro bydlení,“ přiblížila mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Veronika Hešíková.
Zákon, který začne platit nejdřív ve druhé polovině roku 2024, vychází podle ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Práti) ze zahraničních vzorů. Zmínil Vídeň a její sociální a nájemní byty. Ministr také podotkl, že norma nebude jen zákonem o sociálním bydlení. „Chceme dát obcím nástroj, aby řešily dostupnost bydlení dávno před tím, než se na věc díváme jako na problém na pomezí bydlení a sociální práce. Sociální bydlení je pouze jedna část,“ uvedl.
