Chudoba, násilí, nemoci. Unikátní výzkum odhaluje, jak se žije lidem na ulici
Jaký je běžný život lidí bez domova? Jak se na ulici dostali, z čeho žijí, koho z nich nejvíc ohrožuje násilí? Odpovědi na tyto otázky zjišťovali vědci ze Sociologického ústavu Akademie věd. V rámci unikátního dotazníkového šetření zpovídali na ulici v Praze a Plzni 468 lidí. V Česku tuto metodu sběru dat použil - v rámci výzkumného projektu HOBOhemia - Sociologický ústav vůbec poprvé.
"Bydlel jsem na ubytovně v Neratovicích a nestálo to tam za nic, tak jsem odešel. V zimě se asi oběsím, ještě dřív než bude zima. Ale lepší být na ulici než na ubytovně," přiznal sedmdesátník Jarda, který momentálně přespává u pražského Václavského náměstí.
Dary prý nepotřebuje, žije z důchodu. Pan Jarda tak patří mezi třetinu bezdomovců přespávajících na ulici s příjmem vyšším než je 5 tisíc korun. Navíc podle svých slov nemá žádné dluhy. Hůř jsou na tom lidi bez domova do 35 let. Každý druhý dluží více než 100 tisíc korun. Právě zadlužení jsou jednou z hlavních příčin bezdomovectví.
Alkohol pije ve velkém množství pouze malá část bezdomovců
Výsledky výzkumu podle Vašáta také dokládají, že je bezdomovectví spojované s množstvím stereotypů. Jedním z nich je i užívání alkoholu. Ačkoliv se řada osob bez domova potýká s různými formami závislostí, ukázalo se, že lidé bez domova konzumují alkohol podstatně méně, než se všeobecně předpokládá.
Průzkum také odhalil, že násilí je v prostředí bezdomovectví každodenní zkušeností. Přibližně 40 procent lidí uvedlo, že je v posledním roce někdo fyzicky napadl. Nejde ale pouze o fyzické násilí, ale i slovní. Přibližně 50 procent lidí uvedlo, že je někdo slovně napadl, zesměšňoval nebo jim vyhrožoval.
K nejohroženějším skupinám na ulici z hlediska násilí patří mladé ženy bez domova. 20 procent žen do 35 let uvedlo, že je někdo za poslední dobu násilím nutil k sexu. Ženy také podstatně hůře hodnotí psychickou pohodu. Téměř čtvrtina z nich hodnotí svůj stav za vyloženě špatný.
