Dlažební kostka s ošlapanou botou - cena pro české streetworkery
Plastiku pořádně prochozené boty na dlažební kostce - tuto cenu si odnesli z budovy pražského magistrátu pracovníci, kteří poskytují často přímo na ulici sociální služby uživatelům drog, ohroženým dětem a mládeži, bezdomovcům, prostitutkám a dalším skupinám lidí. Předání ceny se zúčastnila i Zdeňka Kuchyňová.
Vznik výroční ceny je spojen s jednou historkou. Jeden streetworker přišel do práce ve velmi špatné náladě. Hned si začal stěžovat, že prochodil tento rok už třetí boty a v ruce držel rozbitou tenisku. Zanadával si na špatně placenou práci, na klienty a přesto ještě ten samý den si botu oblepil izolačkou a vyrazil do terénu, kde odvedl dobrou práci. A v tu chvíli přišlo pracovníkům České asociace streetwork jako nezbytné vyjádřit nějakou formou uznání lidem, kteří obětavě a za málo peněz pracují v první linii. Tak vznikla výroční cena - Časovaná bota, kterou vytvořil Michal Zahradník pomocí žulové kostky a ochozené oranžové boty.
Česká asociace streetwork, která vznikla v roce 1997, loni prošla zásadní změnou. Jejími členy už nejsou pouze jednotlivci, ale také organizace a proto i ceny byly letos dvě. V kategorii sociálních zařízení to byl Nízkoprahový klub Pavlač z Brna. Jak uvedla jeho koordinátorka Věra Růžičková, klub se stará o děti převážně romského původu ve věku od 5 do 18 let. Kromě trávení volného času nabízí sociální služby i doučování.
"Vzhledem k tomu, že ten klub se nachází přímo v pavlačovém domě, kde je velké procento romské populace, tak ty děti tam začaly chodit samy ještě před tím, než to bylo otevřeno, protože se tam něco dělo a pro ně to bylo zajímavé. V současné době chodí do klubu denně mezi 20 až 30 dětmi a problémy s návštěvností nemáme."
Jaké máte z práce pocity?
Co byl největší ústupek?
"Konkrétně nevím. Spíš se jednalo o představy, co by děti bavilo a nakonec se zjistí, že je baví něco úplně jiného, než si člověk myslí nebo že nevydrží dlouho potichu."
Co je baví nejvíc?
"Nejvíc je baví tancování. Už druhým rokem u nás funguje taneční soubor, který vede romská mamimka paní Balogová a poslouchání hudby. Ty mladší děti baví malování. Chodíme s nimi na výlety, to jsou taky nadšení, protože se málokdy dostanou z Brna."
V kategorii pracovník zvítězila Jana Ženíšková z Hradce Králové. Sdružení Laxus, kde pracuje, poskytuje sociální a zdravotní služby uživatelům drog. Nominaci na výroční cenu získala zejména za rozvoj služeb ve věznicích, kde poskytuje poradenství, motivační trénink a zprostředkovává následnou péči. V Hradci Králové má sdružení Laxus kolem tří stovek klientů.
"Na tom prvním kontaktu velmi záleží, jestli se ten člověk vrátí, jestli bude vybudována důvěra a začátek nějakého vztahu. Ze začátku je to tak, že my více nabízíme, než chceme. Takže ten člověk má možnost využít nabídku služeb, která je šitá na míru jeho potřeb. A teprve později my od něj něco chceme."
Jak dodala Jana Ženíšková, zpočátku to jsou informace, později se sdružení snaží přivést klienta k nějakým změnám v jeho životě.
