Andrej S. Kostić, Srb, který se stal podruhé Pražanem
Během uplynulého týdne jsme vám ve vysílání představovali události a témata spjaté s jihoslovanskou kulturou i společenskou situací dnešního Srbska. Na závěr srbského týdne přinášíme Knihovničku Radia Praha, která se bude zabývat především knihami, které na cestě k českým čtenářům výtvarně doprovodil Andrej S. Kostić. Je to na jedné straně česká literární klasika Nikola Šuhaj loupežník od Ivana Olbrachta, na straně druhé romány Jana Pelce, Jacka Kerouaca, Williama Goldinga či Borise Viana.
Ve studiu Radia Praha vítám pana Andreje Kostiće, dobrý den!
"Dobrý den!"
"Přivedl mě Maťa k Pelcovi. Protože pro nakladatelství Maťa jsem nejdříve udělal několik knížek různých autorů, a pak mě najednou pozval pan Maťa, že chystají komix, které by chtěli udělat ve speciálním stylu připomínajícím třeba Druunu nebo jiné realistické komixy. O Pelcovi jsem ještě nic nevěděl a knížku Basket Flóra jsem neznal. Začal jsem ji číst a na začátku to bylo úplně normální, o nějakém detektivovi, který přijíždí do nějakého města. takhle pět stránek a na šesté se najednou ten příběh stočil někam úplně jinam. A já jsem pochopil, že ta knížka je zvláštní a že má velký potenciál k ilustrování, ke komixu a později se vyvinula i myšlenka, že by z toho byl dobrý film, takže my teď s Pelcem pracujeme na scénáři a rozvíjíme ten nápad dál."
A jak to dopadlo s tím komixem?
"Z něj vyšly zatím dvě části. První díl Šéf zločinu a druhý Démon zločinu kandiduje. A čeká se na třetí, který musím nakreslit. Bohužel nestíhám, protože to je hodně náročná práce a já musím dělat taky spoustu jiných věcí. Komix je náročná disciplína, která vyžaduje hodně času a sběr referencí a různých podkladů. Myslím, že Basket Flora dopadl docela dobře, protože knížka je drsná a ten komix taky."
Komix je ale trochu něco jiného než ilustrování. Jaké knížky ilustrujete?
Můžete připomenout některé tituly, které jste ilustroval?
"U Mati jsem začínal knížkou Lola běží o život, to je Tom Tykver, pak jsem kreslil od Keseyiho vyhoďme ho z kola ven. ty jsem dělal takovým docela normálním, realistickým stylem. další jsem dělal volněji, každou trochu jinak. byla to třeba knížka U mrtvých na barvě kůže nesejde od Borise Viana a nebo teď nově vyšla knížka A hroši se uvařili ve svých nádržích od Williama Burroughse a Jacka Kerouaca."
To co jmenujete jsou tituly nebo autoři, kteří se vyznačovali kritickým postojem ke společnosti, ve které žili. Je to něco, co je i vám blízké?
Připravujete nějaký nový titul?
"Z knížek teď ne. Teď vyšla knížka od Burroughse, ale to je věc, kterou jsem připravoval před rokem. Tyhle věci nejdou ze dne na den."
Vy jste sice vystudoval ilustraci a grafiku, ale jak jste mi řekl, je to dnes pro vás jen okrajová záležitost. Samotnými ilustracemi by se dnes asi člověk těžko živil. Kde je těžiště vaší současné činnosti?
Kterým filmům jste se věnoval v poslední době? Já vím, že máte za sebou i spolupráci s významnými režiséry, podíl na významných filmech.
"Já jsem dělal hodně do reklam a spolupracoval jsem se všemi významnými českými režiséry reklam. A taky se zahraničními, třeba s Alfonsem Cuaronem jsem tady v Praze dělal dvě reklamy a pak mě přizval k filmu Harry Potter, který točil v Londýně. A nebo jsem před deseti lety dělal s Kusturicou na filmu Underground jako malíř a patinér na scéně. A taky jsem dělal s Terry Gilliamem na filmu Bratři Grimmové a podobně."
"Dá se říct válka v roce 1991. V tu dobu jsem ještě studoval, a když začala válka, přešel jsem sem a studoval jsem dál u profesora Šalamouna. Ale i před tím byla naše rodina vždycky s Prahou nějak spojena. Máma tady studovala v 60. letech UMPRUM, žila tady, takže si tu rodiče vytvořili zázemí, měli tu spoustu přátel. V roce 1968, když se tu situace změnila, rodiče odsud odjeli a od té doby jsme v Judoslávii."
Vy jste se tu také v roce 1968 narodil?
"Když tady někdo slyšel, že jsem se narodil 21. srpna 1968, tak vždycky všichni říkali, víš co to pro nás znamená? A když jsem sem v roce 1991 přijel, tak pan Šalamoun pozval novináře, aby se mnou udělali rozhovor jako s někým, kdo odsud kvůli jedné válce odjel a kvůli jiné se zase vrátil.
