Antonín Dvořák: Slovanský tanec č. 8
Česká klasická hudba je nejen součástí kultury, historie národa, ale doslova české duše. V letošním roce jsme pro vás připravili cyklus známých hitů české klasické hudby. Mnohé určitě znáte, hrají se pravidelně v koncertních síních po celém světě. Jaké bylo pozadí jejich vzniku, v jakém provedení byly nahrány, to vše vám nabídneme v příštích týdnech.
Vedle hudebních monumentů jako je Novosvětská, další slavné symfonie a opery se do hudebních dějin zapsaly také Dvořákovy Slovanské tance. I když vycházejí z lidové hudby, staly se opusem, který svou originalitou a pojetím otevřel Dvořákovi dveře do světa.
Rytmická složka v největších dílech světové klasické hudby působí hlavně tehdy, když je nápaditá, až uhrančivá. Opakující se hudební námět se stále dokola vrací a dostává se nám pod kůži. Dvořákovy Slovanské tance jsou ale kompozičně vystavěné poněkud jinak. Jejich rytmus je proměnlivý, střídají se tu takty a to je nejenom pro interprety, ale také pro posluchače mnohem náročnější. Stále se musí mít na pozoru, aby se v jejich proměnách neztratili. Ve Slovanských tancích na takové hudební proměny narazíme často.
Slovanské tance - počátek Dvořákovy světové kariéry.
I když po nich následovala ještě další úžasná díla, český skladatel už tehdy na sebe strhl pozornost veřejnosti i některých odborníků. Konkrétně šlo o majitele významného berlínského hudebního vydavatelství Fritze Simrocka, který v té době už vydal Dvořákovy Moravské dvojzpěvy. Mimochodem, nakladateli Simrockovi je doporučil slavný skladatel Johannes Brahms. Z Fritze Simrocka se postupně stal Dvořákův dvorní vydavatel. Z jeho rozsáhlého díla vydal jako první přes šedesát Dvořákových titulů. Mezi autorem a jeho vydavatelem se časem vytvořil přátelský vztah, který trval až do Simrockovy smrti v roce 1901.
Orchestrální podoba Slovanských tanců hitem své doby
Dvořákovy Slovanské tance měly veliký úspěch už ve své původní verzi. Poměrně málo se ví, že tehdejší původní verze byla psána pro čtyřruční klavír. To znamená pro jeden klavír a dva klavíristy. V době, kdy ještě nebyly gramofony, veškerá hudební produkce v menší společnosti se musela odehrát vlastním přičiněním a a hra na čtyřruční klavír patřila k nejoblíbenějším. Slovanské tance do této muzikantské společnosti patřily po zásluze, i když pro hudebníky to bylo velmi náročné hraní. Hudební dějiny ovšem jednoznačné dávají přednost orchestrální podobě. Rozhodly o tom ony proslulé instrumentální finesy, pro Dvořáka tak typické. Vynalézavé, přímo geniální. Taková hudba ve své době musela posluchače uchvátit. Dnes bychom řekli, že se stala hitem. A potvrzuje se tím známý fakt, že Antonín Dvořák byl ještě lepší instrumentátor, než klavírista…
Cyklus Hity klasické hudby vznikl na základě projektu Lukáše Hurníka a Bohuslava Vítka Hit tisíciletí vysílaného v minulosti na stanici Českého rozhlasu Vltava.
