Barvy velikonočních svátků

Foto: anncapictures, Pixabay

České pojetí velikonočních svátků a tradic se promítá i do jazyka. Pojďme se dnes podívat na největší křesťanské svátky očima jazykovědy.  

Palmová neděle,  foto: Sitaw,  Pixabay

Začněme vysvětlením, jak vznikl český název těchto jarních a křesťanských svátků. Za slovem Velikonoce lze najít slova veliký a noc. Jde tedy o Velkou noc – noc, kdy se slaví vzkříšení Ježíše Krista. Křesťané oslavují Velikonoce celý týden. Říká se mu PAŠIJOVÝ TÝDEN. Je to týden plný tradic a zvyků, ve kterém si věřící připomínají události před Ježíšovým ukřižováním.

Prvním dnem pašijového týdne je tzv. KVĚTNÁ NEDĚLE, která připomíná Kristův slavný vjezd do Jeruzaléma. Lidé tehdy Ježíše nadšeně vítali palmovými listy, které mu házeli k nohám. Proto se můžeme setkat s pojmenováním PALMOVÁ NEDĚLE, někdy také BERÁNKOVA NEDĚLE nebo KVĚTNICE, i když tyto názvy nejsou tak běžné. V českém prostředí palmy nerostou, a tak se nahrazují kočičkami, tedy rozkvetlými větvičkami vrby. Mají nás pak celý rok ochraňovat před nemocemi a zlými silami.

Foto: GiniGeo_Photography,  Pixabay
Pondělí před Velikonocemi nese název MODRÉ PONDĚLÍ. Kostely se v tento den tradičně zdobí modrou nebo fialovou barvou. Křesťané také měli zakázáno v tento den pracovat.

Následuje ŠEDIVÉ ÚTERÝ, někdy zvané ŽLUTÉ ÚTERÝ. Šedá symbolizuje smutek, který přinesou následující dny. V tento den hospodyně obvykle vymetají pavučiny.

Následuje ŠKAREDÁ STŘEDA. Škaredá se jí říká proto, že v ten den Jidáš zradil Ježíše. Podle tradice by se lidé o Škaredé středě neměli škaredit neboli mračit, jinak se budou mračit každou středu po celý rok.

Velikonoční beránek,  foto: Štěpánka Budková

ZELENÝ ČTVRTEK je den, kdy si křesťané připomínají Ježíšovu poslední večeři tím, že nejedí maso. Mohou jíst jen zelenou stravu. Nejčastěji si dávají zeleninovou polévku, špenát, zelí nebo salát z kopřiv. Na Zelený čtvrtek se v Česku peče velikonoční pečivo: mazanec a beránka, který symbolizuje beránka Božího neboli Ježíše.

VELKÝ PÁTEK připomíná den Ježíšovy smrti. Je to den smutku, ticha a rozjímání.

BÍLÁ SOBOTA dostala své označení podle bílého roucha, které je znakem čistoty a zbavení hříchů křtem. Někdy se Bílé sobotě říká též SVATÁ nebo SVĚTELNÁ, ale toto pojmenování není obvyklé.  Děti klepou na dveře a dělají hluk, dokud jim dospělí nedají odměnu, třeba peníze. Lidé je odměňují za to, že už od Zeleného čtvrtku vydávají zvuk místo zvonů, které symbolicky odletěly do Říma neboli ztichly v souvislosti s Ježíšovým ukřižováním.

Foto: ajoheyho,  Pixabay

Již zmíněný beránek a mazanec nejsou jediné velikonoční symboly, které Češi doma připravují. A tak o VELIKONOČNÍ NEDĚLI české ženy barví vajíčka, která také různě zdobí, např. voskem, slámou nebo obtiskem. Takto obarveným vajíčkům se říká kraslice. Muži pletou pomlázky z vrbového proutí.

Foto: Radio Praha International

A konečně jsme se dostali k VELIKONOČNÍMU PONDĚLÍ, kdy děti najdou od velikonočního zajíčka nadílku v podobě sladkostí. Muži svými pomlázkami – za doprovodu říkanky – mrskají ženy, což má přinášet plodnost, zdraví a mládí. Odtud také pochází pojmenování pomlázka, které je odvozeno od slova omladit. Můžeme se ale setkat i s mnoha krajovými označeními pro pomlázku, např. na Moravě se jí často říká žíla, šmigrus nebo tatar. Žena mužům poděkuje a dá jim symbolickou kraslici, kterou dříve nazdobila. Na Moravě jim většinou dá i skleničku slivovice. Někde na sobě mají lidé i národní kroje.

Velikonoce jsou krásným jarním svátkem. Teď víte o tom, jak se v Česku slaví, všechno podstatné, a tak si je co nejlépe užijte!

Autor: Alena Davidová
klíčové slovo:
spustit audio

Související

  • Hezky česky

    Jazyk se vyvíjí, nové technologie, novinky, aktuální dění přinášejí nové výrazy, některá odvětví i vlastní slang. Proměnám slovní zásoby je věnovaný cyklus Hezky česky.