Bedřich Smetana: Prodaná nevěsta

Bedřich Smetana a přátelé, obraz z roku 1865 Františka Dvořáka  (1862-1927)
0:00
/
0:00

Opera Prodaná nevěsta zastínila všechna ostatní Smetanova díla a je dodnes nejhranější českou operou a spolu s Rossiniho Lazebníkem sevillským i nejúspěšnější komickou operou po Mozartově Figarově svatbě. Sám Smetana se v roce 1882 dožil stého provedení svého díla, za které byl zahrnován ovacemi na půdě Národního divadla a láskou národa.

Bedřich Smetana a přátelé (obraz z roku 1865 Františka Dvořáka)

Myšlenka napsat původní českou národní operu napadla Bedřicha Smetanu patrně už při jeho pobytu v Göteborgu v roce 1861. Hned po návratu ze Švédska Bedřich Smetana usiloval o vytvoření původní české opery. Vhodné libreto se mu však podařilo získat teprve po roce od všestranného literáta Karla Sabiny. Bylo jím historické drama Braniboři v Čechách se silným národním, protiněmeckým podtextem. Nevíme, zda se Smetanovi jeho dílo vydařilo tak, jak si představoval. Jisté je, že vážné téma tohoto díla se snažil co nejrychleji opustit. Jak sám později přiznal, pochybnosti kritiků, zda je schopen něco zkomponovat v lehčím, ale přesto národním slohu, skladatele přivedly k rozhodnutí, že okamžitě začal pracovat na komické opeře v národních barvách. To znamená, že psal hudbu pro jeviště plné vesnické chasy v národních krojích a pro sbory které si pak bude zpívat všechen český lid.

Pěvkyně Jarmila Novotná v roli Mařenky, foto: Národní muzeum

Smetana pojal úmysl vytvořit národní komickou operu velice vážně. Libreto pro Prodanou nevěstu mu opět připravil Karel Sabina. Zatímco u Braniborů v Čechách si vystačil s textem plným patosu a národní hrdosti, libreto k veselé opeře se mu nezdařilo. Smetana nechal celé libreto kompletně přepracovat. Ale popravdě řečeno, ani po přepracování, to žádný zázrak nebyl.

Zapomeňte teď na překrásnou Smetanovu melodii a čtěte suché libreto. Pak pochopíte, jaký byl Bedřich Smetana hudební génius, když ze Sabinových kostrbatých řádků dokázal vykřesat takovou svěží hudbu.

Smetana měl během komponování hned dvojí smůlu. Jednak tehdejší čeština stále ještě byla ve své umělecké úrovni mladý, hledající jazyk. Zdaleka nedosahovala výrazové úrovně, kterou známe dnes. A pak. O Karlu Sabinovi už byla řeč. Vůbec tehdejší libretisté nebyli špičkovými literáty. A to platilo nejenom o Sabinovi, ale třeba i o Elišce Krásnohorské a dalších píšících vlastencích.

Na obranu libretisty Prodané nevěsty je třeba říci, že Karel Sabina nepsal svůj text k opeře, ale k operetě. Tak se původně se Smetanou domluvili. Když pak poprvé slyšel Prodanou nevěstu, tak prý řekl: Kdybych věděl, co Smetana vytvoří z toho mého libreta, věru že bych si dal záležet více. Ale Smetana dokázal i ten hrozný shluk slov zhudebnit. Zcela přirozeně. Tak přirozeně, že písně záhy zlidověly.

Prodanou nevěstu uměl zanotovat každý vlastenec

Miloš Forman, foto: Petr Novák, Wikimedia Commons 3.0

I dnes se najdou milovníci opery, kteří znají z paměti celé kusy textů z Prodané nevěsty. Ale tehdy znal její libreto skoro každý, kdo se cítil Čechem a vlastencem. Sbory z opery znali lidé ještě mnohem později.

Miloš Forman vzpomínal, že jako malý kluk byl poprvé v kině na zfilmované Prodané nevěstě. Jenže tahle filmová verze nejslavnější české opery byla němá! Forman vzpomíná, jak diváci začali od prvních taktů v hledišti zpívat a zpívali po celý film, až do konce. Soudobí hudební kritici ale Smetanu sepsuli. Vyčítali mu, že neumí česky. Že mnohé slovní akcenty neodpovídají dobám hudby, že fráze jsou posunuté. Ale to je přece i častý případ lidových písniček. Dnes to už cítíme jako přirozenou muzikantskou rafinovanost geniálního skladatele. A to bude asi i vysvětlení, proč je tenhle úvodní sbor od premiéry Prodané nevěsty tak oblíbený.

Proč bychom se netěšili

Smetana se právě tou jedinečnou melodikou, bez ohledu na přísné zákony jazykové, přiblížil melodice lidových písní. Pro první posluchače to byly tóny velice milé právě proto, že se podobaly lidovým písničkám. A k tomu hodně milovníků Prodané nevěsty záhy zjistilo, že se ten úvodní sbor dá, při troše hudebního nadání, zazpívat i jedním hlasem.

Emma Destinová v roli Mařenky, foto: Národní divadlo

Co může udělat z písničky umění? Možná, že úspěch tohoto sboru z Prodané nevěsty spočívá v tom, že se zpívá na začátku té slavné opery. A že zazní hned několikrát. Ihned po předehře se rozjíždí první dějství a už tam se tahle slavná melodie objeví, nejprve ovšem v mollové tónině.

A pak na scénu nastupují dva hlavní protagonisté, Jeník a Mařenka. V minulosti je výtečně ztvárnili například Gabriela Beňačková a Peter Dvorský.

Prodaná nevěsta v Metropolitní opeře

A ještě pár slov o autorovi. Bedřich Smetana je především český umělec, kterého uctíváme jako zakladatele české národní hudby. Ale ve světě ho příliš neznají jako autora monumentálního cyklu symfonických básní Má vlast. Znají ho jako autora Prodané nevěsty. Zásluhou Emmy Destinové se tato opera dočkala 19. února 1909 i slavné premiéry v Metropolitní opeře v New Yorku. Od té doby byla opakovaně uvedena na všech světových hudebních scénách.

Cyklus Hity klasické hudby vznikl na základě projektu Lukáše Hurníka a Bohuslava Vítka Hit tisíciletí vysílaného v minulosti na stanici Českého rozhlasu Vltava.

klíčové slovo:
spustit audio