„Český národ neskoná“ – výročí premiéry Smetanovy Libuše
Bedřich Smetana napsal svou operu Libuše jako slavnostní dílo, určené jen pro zvláštní příležitosti.
Původně se předpokládalo, že to bude opera korunovační, jenže ke korunovaci rakouského císaře Františka Josefa I. českým králem nikdy nedošlo. Premiéra opery Libuše se tak uskutečnila při slavnostním otevření Národního divadla v Praze v roce 11. června 1881. Pak se Libuše hrála při znovuotevření divadla po požáru a dalších slavnostních příležitostech jako například vyhlášení nezávislosti Československa.
Smetanova Libuše se na českých operních scénách hraje poměrně málo a ve světě téměř vůbec. Důvodů je víc, nejen to, že sám skladatel si nepřál, aby tato opera byla částí běžného repertoáru divadel. Její uvádění na scéně je totiž pro divadelní tvůrce docela oříšek. Opera je totiž velmi statická, bez dramatického děje. Jedná se o takzvané tableau, tři živé obrazy ze života mýtické kněžny Libuše: Libušin soud, Libušin sňatek a Proroctví.
Státnické akty na jevišti provází jásavá slavnostní hudba. Libušiny árie ale obsahují i něžné líbezné pasáže, takže kněžna je popsána nejen jako vládkyně, ale také jako milující žena. V této roli postupně excelovaly nejlepší české sopranistky jako Ema Destinnová, Marie Podvalová, Naděžda Kniplová, Gabriela Beňačková a Eva Urbanová.
Vrcholem opery je třetí obraz, kterým je závěrečné proroctví. Kněžny Libuše zde není jen bájnou panovnicí, věštící Čechům slávu, ale hlavně mýtickým symbolem ženství a mateřství, mírnosti a pokojného života. Celá opera neopěvuje hrdinství nebo bojovnost, naopak klade důraz na ideál, kterým je vlídnost, skromnost, moudrost a svornost příslušníků jednoho národa. Opera vrcholí závěrečným sborovým zpěvem „Český národ neskoná!“.
Související
-
Hity klasické hudby
Česká klasická hudba je nejen součástí kultury, historie národa, ale doslova české duše. V letošním roce jsme pro vás připravili cyklus známých hitů české klasické hudby.
