Benátky nad Jizerou - město slavných rodáků a obyvatel

Benátky nad Jizerou, foto: Zdeněk Fiedler, CC BY 3.0 Unported

Dnes se vypravíme do Benátek, nikoliv italských, ale českých a to do Benátek nad Jizerou. Ty prosluly zajímavými rodáky či obyvateli. Svého času tu pobýval astronom Tycho de Brahe, žil zde hudební rod Bendů či Bedřich Smetana. A zdejší muzeum se snaží přiblížit historii svým návštěvníkům hodně netradičním způsobem. Můžete si všechno osahat, pozorovat hvězdy jako Tycho Brahe, obléknout se jako Kelt a nebo bojovat mečem v osm kilo vážící drátěné košili, helmici a rukavici. Více uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.

Výraz Benátky označuje místa, ležící u vody. A všechny Benátky v Čechách skutečně leží v blízkosti řek, rybníků či potoků.

"A tady jsou podzemní jezera, některá napájejí řeku Jizeru a ta slouží jako jeden ze zdrojů pitné vody pro Prahu,"

říká Jana Vernerová z místního muzea. Samo jméno je odvozeno od italské Venezie. Její slovinské pojmenování "Benetke" tak zřejmě bylo jazykovým základem i pro české Benátky.

Zámek a Benátky patřily v průběhu staletí i známému panovníku Rudolfu II. A v té době - v roce 1599 - přišel na pozvání do Čech slavný dánský hvězdář Tycho de Brahe.

"Skoro celý rok tady prováděl pozorování. Měly sem za ním dorazit přístroje, ale to se nepodařilo. Začal budovat observatoř, ale díky finančním problémům a tomu, že byl odvolán zpátky do Prahy, se tady nezachovala jediná památka."

V jedné z místností zámku je na zemi Benátecký poledník, jak vlastně vznikl?

"Benátecký poledník byl objeven při opravách zámku. Tycho Brahe ho vyměřil, bylo to vynesené na stropě. My jsme ho přenesli na zem, aby byl lépe přehledný. A o místnosti, ve které se nachází, se tvrdí, že se odtud pozorovala obloha, protože existuje skica zámku, ve které se nachází u okna v této místnosti dřevěné lešení nebo dřevěná pavlač, ze které údajně Tycho vycházel, aby mohl pozorovat hvězdy."

Za zmínku z dalších pánů na benáteckém zámku stojí i Jan z Werthu. Jeho spory s vesničany i měšťany dospěly tak daleko, že nechal představitele města spolu s primasem zavřít do vězení. Až na zásah pražských místodržících byl donucen respektovat práva svobodných měšťanů.

Zámek v Benátkách nad Jizerou, foto: Zdeněk Fiedler, CC BY 3.0 Unported
"Získal panství za své služby císaři Ferdinandovi, kdy dal do války spoustu peněz a císař se mu revanšoval tím, že mu dal benátecké panství. Jan z Werthu byl německý generál, který k Čechům zrovna nepřilnul, takže dřel peníze nejen z robotného lidu, ale i ze svobodných pánů. K zámku přistavil severní křídlo a působil tady zhruba pět let. Vzal si mladou ženu, a my se dohadujem, že ho otrávila."

Další zámecký pán Ignác Zikmund z Klenové miloval umění. A právě v jeho době žil v Benátkách i rod Bendů. Tatínek byl sice tkadlec, ale maminka byla ze známého hudebního rodu Brixi a hudbu měly v krvi i jejich děti. Hrály na svatbách, zpívaly v kostele. A jedno z dětí Františka pozval zámecký pán, aby mu zpíval.

"Když potom František dospěl a přišel o hlas, tak ho nechal v Drážďanech u jezuitů učit hudbě a tím pádem začal skládat svoje vlastní skladby pro housle, violu a flétnu. Další známí Bendové byli Jiří Antonín a jeho sestra. Odešli do Ghoty, kde Jiří Antonín složil pro princeznu, která neuměla zpívat, melodram. On ho v podstatě vymyslel."

Žijí ještě potomci Bendů a jezdí sem na zámek?

"Potomci Bendů žijí. Byli tady v roce 1969. Přijel Hans von Benda, a další část rodiny se tu objevila po otevření hranic v roce 1990. Přímo u nás v muzeu byli v roce 1993, když jsme otevírali jejich pamětní síň a potom tady ještě natáčeli film o své rodině."

Kromě hudebního rodu Bendů pobýval na zámku v Benátkách i Bedřich Smetana. Nedaleko - v Mladé Boleslavi - bydlela jeho budoucí žena Katynka Kolářová. Proslýchá se, že za ní z Benátek běhával. Na Katynce mu zřejmě opravdu záleželo, protože se jednalo o trasu dlouhou 20 kilometrů. Smetana se na benátecký zámek dostal s rodinou hraběte Thun Hohensteina.

"Hrabě ho získal na doporučení svého přítele jako učitele hudby pro své děti. Sice se mu dvacetiletý mladík moc nezamlouval, ale po těžké zkoušce zjistil, že v Bedřichovi něco dříme, takže ho přijmul a nechal skládat. Thunové jezdili nejen do Benátek jako na letní sídlo, ale také na zámeček Bonrepos, a z toho tady mám jeden part. Jmenuje se to Posmrtný tanec, který tam Bedřich Smetana složil."

A ve slavných rodácích či obyvatelích Benátek nad Jizerou bychom mohli pokračovat. V muzeu připomínají například cestovatele Josefa Kořenského, což byl učitel, který cestoval po celém světě a svoje poznatky předával žákům. Dalším cestovatelem byl Josef Polák, který se jako jeden z prvních Čechů dostal do Ameriky. Sportovce tu zastupuje Marie Krupičková, která jako jedna z prvních žen skálala padákem a létala letadlem. Žil tu i Václav Jaromír Picek, který napsal slova k písni Čechy krásné Čechy mé.

Zdejší muzeum je pozoruhodné tím, že si historii můžete doslova ošahat. Například obléci se jako Kelt, umlít obilí a vyrazit si vzácnou minci duhovku, která byla objevena pod vrchem Kozákovem, a odnést si ji jako suvenýr. Autorem nápadu je architekt Petr Kovář z Prahy, který v místě věnované archeologii postavil kostru našeho praprapradědečka, který se skládá jako puzzle podle tvaru kostí.

"Je to zrcadlově obráceně, takže žádná lehká záležitost. Původně to mělo sloužit pro děti, ale hrají si tady i dospělí. Pro zvídavější je tu skriptorium, kde se dá psát brkem a tuší a nebo vyrobit dražická pečeť. Pro ty hravější je tu oltář. Při správném složení zahraje úryvek duchovní muziky. Jedním z největších taháků je možnost vyzkoušet si část brnění. Je tu košile, přilba a rukavice a také maketa dražického meče."

Jak dodala Jana Vernerová, protože ve slavných italských Benátkách je filmový fetival, české Benátky žijí filmem taky. Na podzim se tu pravidelně koná soutěž filmových amatérů.

10
50.291160600000
14.823611300000
default
50.291160600000
14.823611300000