Bezpečnost novinářů při zpravodajství z krizových oblastí
Zpravodajství z krizových oblastí, bezpečnost novinářů a jejich příprava na rizikové situace. Tyto otázky se vyrojily v souvislosti s únosem tří českých novinářů v Iráku. Jaká je situace v České republice a jak jsou novináři připraveni se dozvíte od Zdeňky Kuchyňové.
"Prostě to riziko k té práci patří a myslím, že ta práce je přínosná. A když to nebudeme dělat my, budou to muset dělat jiní. Určitě si myslím, že zpravodajství z krizových oblastí je velmi podstatnou součástí žurnalistiky."
České ministerstvo obrany připravuje pro novináře tzv. kurs přežití. Například zpravodaj Českého rozhlasu Vít Pohanka absolvoval podobný kurs v BBC. Jak uvedl, i v Iráku se snažil dodržovat bezpečnost.
"První věc byla, že jsem se poradil s panem velvyslancem Klepetkem, jestli má smysl nosit například neprůstřelnou vestu, ve které je tam samozřejmě člověk velmi viditelný a nebo se spíš snažit působit nenápadně. Snažil jsem se najímat místní řidiče, kteří byli prověřeni v hotelu, kde jsem bydlel. Když jsem si sedal do taxíku, stejně do toho taxíku je vidět, je lepší sedět na předním sedadle. Nesedat si na zadní sedadlo, protože právě to dělají cizinci. Když se člověk dostane do situace, že to auto zastaví v zácpě, tak třeba si sundat černé brýle proti slunci, které mohou také některé místní obyvatele provokovat. To jsou prostě bezpečnostní opatření, která si myslím, že platí neustále a na tom bych nic neměnil."
"V podstatě každou reportáž, kterou jsme udělali v těch 14 dnech před tím, než nás zajali a unesli, tak ani jedna z nich by nevznikla bez toho, aniž bychom porušili bezpečnostní nařízení koaličních jednotek. Takže je to opravdu principiální otázka, jestli to zpravodajství z Iráku dělat nebo jestli se spolehnout na agentury."
Pokud už dojde k nejhoršímu a novináři jsou zajati, řeší média dilema, jak naložit se zveřejněním informací, která by mohla osud reportérů zkomplikovat. Jak uvedl ředitel Radiožurnálu Alexandr Pícha, naštěstí před takovou volbou nestáli.
"Bohužel musím říct, že takovou informací, která by mohla nejvíc zkomplikovat osud našich reportérů, byla informace z oficiálních míst a to informace z ministerstva obrany, že se chystají nějaké speciální jednotky, které by případně mohly osvobodit naše lidi v Iráku. Samozřejmě, že jsme zvažovali všechna rizika, než jsme poslali našeho reportéra do této oblasti. Takže byl vybaven vší možnou technikou. Máme i neprůstřelné vesty na Radiožurnálu. Nicméně veškeré riziko se vyloučit nedá. Jinak snad do budoucna musím říct, že jediné, co můžeme navíc udělat, je to, že asi úplně všechny reportéry, které máme, necháme ve spolupráci s ministerstvem obrany projít tím kursem přežití."
"Vojenský prostor je simulován jako nepřátelské území a oni mají za úkol postarat se o přístřeší, o potravu, vytvoření hlídek, postavením tábora a celý ten kurs graduje únosem, kdy frekventanti na vlastní kůži zažijí únos. Samozřejmě je to nasimulováno, nicméně po absolvování toho kursu říkají, že pokud by nevěděli, že opravdu přežijí, tak by měli asi opravdu problém se udržet a nemít nějaký psychický problém."
Kurs přežití absolvoval další z unesených kameraman Petr Klíma. Ostatní si myslí, že jeho zkušenosti jim byly ku prospěchu. Jak sám říká, s reálnou situací se to však srovnat nedá.
"Já jsem absolvoval kurs přežití v krizových situacích, ale ty kursy jsou spíš takovou zábavou a to jednání na místě, v tom rozhoduje povaha těch lidí, morální vlastnosti, k tomu žádný kurs nepomůže."
Jakou profesní zkušenost si novináři z Iráku odnášejí? Jak shodně říkají, jestliže v minuloti zvažovali každé riziko dvakrát, teď ho budou zvažovat třikrát. Hodlají se o rizikových cestách více radit se svými nejbližšími. Nevylučují však, že se do Iráku ještě podívají a na tento druh zpravodajství, jak podotýká Vít Pohanka, nezanevřeli.
"Pokud bychom rezignovali na to, že tam budeme mít vlastní zpravodaje, tak bychom do značné míry rezignovali na cíl, který si myslím, že máme plnit a to je přiblížit tu zemi i českýma očima. Třeba tam uvidíme něco, co český nebo i slovenský divák ocení víc, než kdyby stejnou věc natočil štáb televize BBC nebo CNN. Myslím si, že by byla škoda, kdyby kvůli téhle zkušenosti, byť samozřejmě byla velmi drahá, kdybychom na tohleto rezignovali a kdybychom přestali jezdit i do takových oblastí."
