Biopaliva mají zelenou, ale zatím s otazníky

Biopaliva patří podle ministra zemědělství Petra Gandaloviče k prioritám vlády. Pozadu nezůstává ani Poslanecká sněmovna. Ta dala ve středu v podstatě zelenou návrhu, aby se biopalivo přimíchávalo do motorové nafty už v druhé polovině letošního roku. Jak je ale na nástup biopaliv Česká republika připravena? To zjišťoval Zdeněk Vališ.

Význam biopaliv roste především kvůli vysoké závislosti Evropy na dovozu ropy a plynu. Dalším faktorem je ochrana životního prostředí a v neposlední řadě také pomoc zemědělství. Evropa má velkou potravinářskou nadprodukci. A to je drahé. Proč tedy raději nevyužít větší plochu půdy k energetickým účelům? V západní Evropě se program biopaliv rozvíjí vcelku úspěšně. V Česku naproti tomu panuje v tomto ohledu určitý zmatek. Někdy jsou slyšet i hlasy, že máme oproti západní Evropě velký skluz v zavádění biopaliv. Marek Světlík z ministerstva zemědělství s tím ale nesouhlasí.

"Výroby biopaliv a přimíchávání do fosilních paliv tady fungovaly už před vstupem do Evropské unie. Vstupem do unie jsme museli ukončit různé režimy podpor, které jsme měli v České republice. Nebyly slučitelné s předpisy Evropské unie. V roce 2005 se tak částečně zbrzdilo využívání biopaliv. Následně se začala za dob minulé vlády tvořit dlouhodobá strategie. Po připomínkách Evropské komise byla zase pozastavena. Teprve v loňském roce vláda rozhodla, že zavede přimíchávání biopaliv do pohonných hmot, ale jen v nízkoprocentních směsích. To znamená do pěti procent obsahu biopaliv, a to formou povinnosti a bez jakýchkoliv dotací."

Marek Světlík, foto: Autor

Pojďme to tedy shrnout. Přimíchávání bioložky do nafty, v tomto případě metylesteru řepky olejné, bylo u nás zavedeno už v roce 1998. Směsná nafta obsahovala 30 procent metylesteru. Byla podporovaná státem formou nižší spotřební daně. Koncem roku 2005 musela podpora skončit a směsná nafta zmizela z trhu, protože byla rázem o dvě koruny na litr dražší než běžná motorová nafta a tím i neprodejná. Loni na podzim Topolánkova vláda rozhodla o povinném nízkoprocentním obsahu bioložky v benzínu a naftě od roku 2008. V každém litru měly být dvě procenta bioložky, a o rok později už 3,5 procent. Kupodivu ale vláda narazila s tímto plánem právě v Bruselu. Tam úředníci vyštrachali jakýsi předpis, že není možné striktně nařizovat podnikatelům, jak mají paliva míchat, a diskriminovat fosilní paliva. Padla tedy představa o plošném přidávání biolihu do benzinu a metylesteru do nafty. Bude se tedy přidávat takzvaně objemově. Dodavatelé pohonných hmot budou svou ´dvouprocentní povinnost´ vykazovat pouze za určité období, třeba za půl roku. V praxi to bude znamenat, že někdy dodají benzín a naftu zcela bez bioložky, jindy s různým podílem až do pěti procent. Řidič nebude u pumpy vůbec vědět, jestli zrovna tankuje čistý benzín nebo ´biobenzín´. Tento ´objemový ´ přístup k zavádění biopaliv má přitom očividně velká rizika oproti plošnému, kdy je bioložka přimíchána v každém litru a snadno tak kontrolovatelná. Objemové přimíchávání se dá lehce zneužít. Zatím není vyřešen rozpor mezi rozhodnutím vlády, že výroba biopaliv nebude dotována a novelou zákona o spotřební dani, kdy od této daně mají být osvobozeny právě čisté bioložky. Všichni máme ostatně ještě v paměti desítky miliard daňových úniků v kauze topných olejů z devadesátých let minulého století. Ministr průmyslu a obchodu Martin Říman zase upozorňuje, že nebude možné fyzicky zkontrolovat, jestli biopaliva skončila skutečně v nádržích aut, nebo byla vykázána jen na papíře. Biolíh vyrobený z obilí nebo cukrovky, který se bude míchat do benzínu, se navíc dá upravit na líh konzumní, takže se nabízí další možnosti velkých podvodů. Bude tedy ještě nutné vybudovat efektivní kontrolní systém. Zastavme se ale ještě u otázky dotací na biopaliva. Topolánkova vláda loni rozhodla zavést systém bez nároku na podporu, protože je prý nejkorektnější. Nebude Česko v tomto ohledu v Evropě bílou vranou? Nikoliv, vysvětluje Marek Světlík s ministerstva zemědělství.

Foto: Štěpánka Budková, Radio Prague International

"V ostatních státech existují různé režimy podpor na biopaliva. Nicméně vždy se jedná buď o čistá stoprocentní biopaliva nebo ve vysokoprocentních směsích s fosilními palivy, to znamená nad deset procent. U nás jsme se rozhodli jít cestou bez dotací, a to právě cestou nízkoprocentních směsí. A tam není opodstatněná ekonomická podpora. Přimíchání biopaliva do pěti procent objemu zvyšuje cenu pohonných hmot pro konečného spotřebitele jen minimálně. Ta podpora prostě není opodstatněná."

Co si ale máme představit pod minimálním zvýšením ceny pohonných hmot? Biopaliva bez dotace jsou v porovnání se současnou cenovou úrovní fosilních paliv velmi drahá.

"Zdražení biopaliv se bude pohybovat v řádu desetihaléřů na litr, což v dnešní době, kdy kolísá cena ropy na světovém trhu, je zanedbatelné."

Dodavatelé pohonných hmot přesto občas naříkají, že budou bez dotací biosložky znevýhodněni oproti konkurenci ze sousedních zemí, že do Česka se začnou dovážet levnější pohonné hmoty. Marek Světlík říká, že takovou argumentaci nelze brát vážně.

"To riziko nehrozí z prostého důvodu. Pokud třeba Německo, nebo jiný stát, podporuje na domácím trhu biopaliva formou třeba osvobození od spotřební daně nebo jejím snížením, je tento dotační systém aplikován tak, že podpora se vztahuje pouze na užití na domácím trhu. Ano, oni to mají levnější, ale kdyby se biopalivo vyváželo, tak výrobce nebo obchodník podporu nedostanou. Státy, které podporují biopaliva, by byly samy proti sobě, kdyby ze svého rozpočtu dotovaly biopalivo, které se pak užije jinde."

Na celou záležitost lze pohlédnout ještě z jiné strany. Vždyť přece naši výrobci biopaliv jsou konkurenceschopní, i když žádné dotace nedostávají. To bylo už v minulosti u metylesteru řepky olejné a je to i dnes v případě biolihu.

"V současné době, kdy už lihovary vyrábějí bioetanol a u nás se zatím nepřimíchává do fosilních paliv, vyvážejí ho lihovary do západních zemí, například do Německa, a výrobní cena našich lihovarů je tam naprosto konkurenceschopná."

Nářky zazněly i ze strany zemědělců, kteří dodávají výchozí suroviny. Jenže ti mohou na biopalivech vydělat i bez daňového zvýhodnění. Dostávají totiž dotace na plodinu a půdu. A až rozjedou naplno výrobu lihovary, zbaví se zemědělci i problémů s přebytky obilí. Ani pěstitelé cukrové řepy si nemohou stěžovat, i když s odchodem firmy Eastern Sugar přišlo Česko o pětinu své cukerné kvóty.

"Zemědělci samozřejmě mohou dál pěstovat cukrovou řepu. Nikoliv ale k výrobě cukru, k výrobě bioetanolu ano. Nesmíme prostě vyrábět víc cukru, než činí naše přidělená kvóta."

Zemědělci jistě také s uspokojením přivítali, že po středečním hlasování v Poslanecké sněmovně je před konečným schválením návrh na dřívější přimíchávání biopaliv do motorové nafty. Zatímco do benzinu se začne přidávat biolíh začátkem příštího roku, do nafty by se objemově dvě procenta metylesteru měla dostat už letos v září. Letos se přitom očekává vysoká úroda řepky olejné, protože zemědělci ji předvídavě oseli na větších plochách.