Ekonomický přehled týdne
Na mezinárodním veletrhu obranné a bezpečnostní techniky IDET se představily více než tři stovky firem z dvaceti zemí. Česká republika je kromě letecké techniky silná hlavně ve vývozu pozemních vozidel, náhradních dílů nebo třeba ručních palných zbraní.
Na zbrojařském veletrhu IDET vystavovaly tři stovky firem
Většina produkce - skoro 90 procent - míří právě za hranice. Například pardubická společnosti Retia dokončila vývojovou fázi kontejneru s elektronikou. V budoucnu má být hlavním pilířem ochrany vojáků na bojišti, umožní nepřetržitý průzkum a identifikaci pozemních cílů.
"Český průmysl si stojí poměrně dobře, a to zejména v oblasti high-tech. To znamená v oblasti sofistikovaných technologií a softwarů, kdy se české firmy velice dobře prosazují na zahraničních trzích. Bohužel s jejich prosazováním na domácích trzích už to není tak slavné," uvádí zbrojní analytik Jaroslav Štefec.
Podle něj vázne hlavně systém armádních nákupů. Většina výrobků - jako jsou uniformy, neprůstřelné vesty nebo zbraně - se totiž pořizuje ze zahraničí. České firmy jsou přitom konkurenceschopné nejen kvalitou, ale i cenou. Odborníci proto vidí jediné řešení - a to ve spolupráci s ministerstvem obrany a vládou zajistit větší odbyt právě na domácím trhu.
Sněmovna odmítla konec daňové podpory biopaliv
Návrh na ukončení podpory biopaliv obsahovaly dva totožné pozměňovací návrhy, které předložili exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) a poslanec vládního hnutí ANO Karel Rais. Chtěli tak sladit český zákon s právem EU, protože k letošnímu 30. červnu končí dosavadní program podpory biopaliv, který v minulosti schválila Evropská komise.
Kalousek svůj návrh stáhnul a hlasovalo se o Raisově návrhu. Pro ukončení daňové podpory biopaliv hlasovalo 52 poslanců, zapotřebí jich bylo 88. Ministr financí Andrej Babiš (ANO), který je v souvislosti s podporou biopaliv jakožto majitel skupiny Agrofert kritizován kvůli možnému střetu zájmů, zaujal k návrhu neutrální stanovisko a při hlasování o něm se zdržel.
Novela o významné tržní síle prý může zdražit potraviny, antimonopolní úřad s tím nesouhlasí
"Když řetězec slaví nějaké výročí, tak pošle dopis svému dodavateli potravin a říká: my chceme, abyste takovou a takovou částkou přispěl například na promo akci našeho výročí. Nechápu, proč by se na tom měl ten potravinář podílet. Pokud potravinář říká, že s tím má problém, že to odmítá, tak je mu vyhrožováno, že v příštím roce s ním nemusí být uzavřena smlouva a podobně."
Svaz obchodu a cestovního ruchu tvrdí, že novela zákona o významné tržní síle může zdražit potraviny a narušit tržní prostředí. Z jednostranné regulace budou těžit výlučně dodavatelé a v konečném důsledku postihne zákazníky. Novela může podle svazu vést i ke snížení podílu českých potravin v obchodech. S tím nesouhlasí antimonopolní úřad. Tvrzení obchodníků o zvýšení cen považuje za účelové. Sněmovna projednávání novely odložila.
Vláda schválila zákon o prokazování původu majetku
"Debata se přirozeně vedla o to, co je ta značná disproporce, protože je třeba stanovit hranici. Ta by měla být stanovena tak, aby to neznamenalo každodenní obtěžování velkého množství daňových poplatníků. Ale mělo by to znamenat selektivní možnost úderů na případy, kdy je skutečně výrazný rozdíl mezi zdaňovanými příjmy a majetkem."
Normu ještě musí schválit parlament a podepsat prezident.
Tripartita se nedohodla na růstu minimální mzdy, rozhodne vláda
"Protože nárůst o tisíc korun, je nárůst o 10,9 procent. Minimální mzda je vždycky výzvou k růstu všech tarifních složek. Jestli chceme být úspěšní, tak především potřebujeme udržet tempo růstu, využít prostředků Evropské unie. Potřebujeme investovat. Technika, technologie, inovace výrobků, pak můžeme řešit mzdový vývoj."
Částku bude muset stanovit vláda. Novinářům to řekla ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). "Pokud bychom do konce volebního období měli dodržet to, aby se česká minimální mzda dostala na 40 procent mzdy průměrné, museli bychom navyšovat o tisícikorunu ročně," uvedla Marksová. Podle ní o částce bude jednat koaliční rada a podle výsledku rozhodne kabinet.
Sobotka: Města doplatila na změnu rozdělování daní, náprava možná
Některá velká města podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) doplatila na novelu zákona o rozpočtovém určení daní, která v roce 2009 změnila pravidla pro přerozdělování peněz mezi samosprávy a většině krajských měst snížila státní příspěvky. V následujících letech by se tato křivda měla odstranit, řekl v Olomouci novinářům premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Zvýšení státního příspěvku požaduje například Olomouc, s jejímž vedením premiér jednal. Po změně zákona o rozpočtovém určení daní Olomouc od roku 2009 ročně přichází o 140 milionů korun, protože byla zrušena kategorie měst nad 100.000 obyvatel. I kvůli tomuto poklesu daňových výnosů musela olomoucká radnice od roku 2009 častěji brát úvěry, což se promítlo v jejím vysokém zadlužení.
Pošta by mohla dostat zákonem omezenou podporu ze státního rozpočtu
Některé pobočky České pošty na venkově nevydělávají. Náklady má hradit kompenzační fond. Jenže ten nefunguje. Ministerstvo vnitra chce proto novelu zákona, podle které by šly peníze ze státního rozpočtu. Pošta podle ministra financí a šéfa Hnutí Ano Andreje Babiše peníze z rozpočtu nepotřebuje. Zdůvodňuje to tím, že za první čtyři měsíce měla zisk 230 milionů korun. Babiš i přes to dotaci připouští, ale jen do určité výše:
"Uznávám, že od roku 2016 bychom měli jednat o nějaké formě pomoci České poště. Musí to být zastropováno a nemůže to být bianco šek."
Návrh novely poštovního zákona má v pondělí znovu projednávat vláda.
Byty opět zdražují
Největší zájem je o nejmenší byty, protože jsou dobré jako investice k následnému dlouhodobému pronajímání. Obecně se nejvíc prodávají jednopokojové byty, v průměru jsou po celém Česku v nabídce necelých 90 dní.
V cenách bytů tradičně vede Praha, kde je největší poptávka po nemovitostech. Svojí roli sehrává i to, že lidé mají v tomto regionu vyšší příjmy než v jiných krajích. Prodeje rostou i v Brně nebo Královehradeckém kraji. Naopak méně se prodávají ve Zlínském a Karlovarském kraji.
Vláda schválila konec druhého pilíře penzijního systému
Zrušení druhého pilíře penzijního systému je podle části opozice nezodpovědné. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek kritizoval vládu za to, že za zrušený pilíř nenabídla žádnou alternativu. Naopak podle Jiřího Dolejše (KSČM) jde o ukončení nepovedeného experimentu, s rozhodnutím vlády souhlasí.
Premiér podpořil vznik strategické průmyslové zóny v Bochoři
Premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD podpořil vznik strategické průmyslové zóny v areálu bývalé vrtulníkové základny v Bochoři. Podmínkou pro její vznik je dostavba chybějících úseků D1. Na ploše 300 hektarů by mohlo vzniknout podle hejtmana kraje Jiřího Rozbořila z ČSSD až sedm tisíc pracovních míst.
"Pokud by se nám podařilo takovou zónu vytvořit a dopravně ji napojit a urychlit výstavbu dálnice D1, což tu zónu výrazně zatraktivní, tak by to byla obrovská příležitost pro vyřešení zaměstnanosti v Olomouckém kraji a pro sociální vzestup celého regionu."
Automobilka Jaguar prý postaví novou továrnu v ČR či Polsku
Agentura CzechInvest informaci podle deníku E15 nepotvrdila, ani nevyvrátila. Firma prý hodlá ve vybrané zemi vybudovat vedle montovny celých automobilů rovněž výrobnu jednotlivých dílů a školicí centrum. Jaguar označil všechna jednání za důvěrná a informace polských médií za spekulace.
Praha je devátým nejbohatším regionem EU, Bratislava je před ní
V první desítce se umístilo sedm regionů zahrnujících hlavní města příslušných zemí. Hrubý domácí produkt na obyvatele Prahy dosahoval v roce 2013 podle statistiky 173 procent průměru EU. Dostala se tak sice do první desítky, postupně se ale propadá. Ještě v roce 2010 byla osmým, v roce 2009 sedmým a v roce 2008 dokonce šestým nejbohatším regionem EU.
