Brněnská Stará radnice: křivá věž, kolo a drak

V naší pravidelné cestovatelské rubrice navštívíme Brno a jeho nejstarší světskou stavbu - Starou radnici, kde můžete spatřit i opravdového brněnského draka. Více Jaromír Marek.

Stará radnice stojí na spojnici mezi dvěma hlavními brněnskými náměstími - náměstím Svobody a Zelným trhem. Původně to byl obytný dům, komu patřil se ale neví. Ví se ovšem, že původně ranně gotická stavba s věží se stala sídlem městské správy už v roce 1341 a zůstala jím téměř po šest století, do roku 1935. V budově brněnské radnice najdeme snad všechny stavební slohy, od gotických sálů, přes renesanční pavlač až po barokní úpravy. Radnice totiž prošla dlouhým stavebním vývojem. Více Eva Pánková z Kulturního a informačního centra města Brna.

Portál Staré radnice, foto: Jana Šustová

"Od poloviny 15. století se radnice opravovala, což dokladují pečlivě vedené knihy brněnské knihy účtů a počtů. Jak se zvětšovalo město, rostl i počet radních a radnice se začala rozšiřovat až obsadila všechny sousední domy. Když se potom v roce 1935 stěhovala městská rada do vznosnějšího a většího Zemského domu na Dominikánském náměstí, byla Stará radnice konglomerátem navzájem propojených budov. Tak je tomu doteď. Návštěvníci mohou nyní navštívit nejstarší dochovanou obytnou místnost, tzv. klenotnici, feskový a křišťálový sál a vyhlídkovou věž vysokou téměř 63 metrů. Z ní je krásný výhled na celé Brno."

Nad hlavní vchodem do radnice upoutá bohatě zdobený gotický portál z roku 1511. Po stranách stojí sochy zbrojnošů se štíty nesoucími znak Brna. Nad nimi jsou umístěny sochy městských radních, ještě nad nimi je ženská postava představující alegorii spravedlnosti. Nad nimi se tyčí pět ozdobných věžiček, ta prostřední nejvyšší je však podivně pokroucená, odklání se ode zdi jako by se v příštím okamžiku zřítit na hlavy kolemjdoucích. Proč je radniční věž křivá?

Brněnský drak, foto: Jana Šustová

"Portál stavěl známý architekt a sochař Pilgram, který v Brně mimo jiné stavěl kostel Sv. Jakuba a Židovskou bránu. Později postavil chrám Sv. Štěpána ve Vídni. Domluvil se z radními, že jim postaví takový portál, na který budou moci být pyšní. Dostal zálohu a část investoval do stavebního materiálu, ovšem část vložil do dobrého vína. S jasnou představou, ale rukou znavenou vínem namaloval portál. Stavebníci a kameníci podle něj začali tesat a báli se říci mistrovi, že něco není v pořádku. Když Pilgram stanul před hotovým dílem, zjistil, že jedna věžička je křivá. Radní mu za špatně odvedenou práci nechtěli zaplatit, došlo ke sporu a Pilgram portál proklel. I když se pokoušel opravit věž, nikdy se mu to nepodařilo, vždy se odklonila od portálu. Dodnes se říká, že kdyby chtěl věž někdo narovnat, nepovede se mu to."

Existuje ovšem ještě jedna verze pověsti, pro brněnské radní méně lichotivá. Podle ní je věžička křivá proto, aby připomínala licoměrnost brněnských konšelů, kteří za dílo nechtěli zaplatit dříve než bude zcela hotové. To mistra popudilo a nechal svými kameníky vytesat věžičku portálu schválně nakřivo. Celé město se chodilo na pokroucenou věžičku dívat a radní chtěli, aby vše hned napravil. Ale Pilgram se prý jen pousmál a řekl:

Stará radnice, foto: Jana Šustová

"Milí páni, věžička na portálu je zrovna tak křivá, jak křivá byla vaše slova. Nikdy se nikomu nepodaří ji narovnat. Vždycky bude ukazovat světu vaši proradnost." Ať už to bylo jakkoli, věžička portálu je křivá dodnes.

Když vstoupíte portálem dovnitř, ocitnete se v dlážděném průjezdu. Nad hlavou procházejících visí brněnský drak a pod ním na zdi velké dřevěné kolo. Spolu s křivou věží, dva nejznámější symboly města Brna. Kde se drak vzal a je to skutečně drak?

"Jde o vycpanou kůži krokodýla, přírodovědci říkají, že je to aligátor. Pochází pravděpodobně z roku 1608, kdy v Brně pobýval arcikníže Matyáš a jako poděkování za to, že jej zde hostili, věnoval Brnu kůži z aligátora. Radní jej nechali vycpat a pověsit tady, aby získali co nejvíce návštěvníků města. Vypráví se ovšem pověst o tom, že do Brna přiletěl podivný drak, který žral dobytek. Byla vypsána odměna na jeho zabití. Do kůže zabitého zvířete zašili nehašené vápno, drak návnadu snědl, napil se vody z řeky, vápno začalo hasit a roztrhalo jej to. Proto i ten šev na břichu krokodýla. Pověst o brněnském kolu se asi nejvíce blíží skutečnosti. Šlo o fanfarónskou sázku. Lednický kolář Jiří Birk se vsadil, že během jednoho dne opracuje vozové kolo a vlastnoručně je donese z Lednice do Brna. Sázka zněla na 12 rýnských tolarů, tuto sázku vyhrál a 14. května roku 1636 o čtvrt na sedm večer vstoupil do brněnské brány s kolem v náručí a překročil práh Staré radnice."

Přesné datum by tomu nasvědčovalo, nicméně je to opravdová událost nebo bylo datum dodáno dodatečně?

"Jsme přesvědčeni, že se to skutečně stalo. Je o tom záznam i v brněnské kronice."

Birk svou sázku vyhrál, ale peníze mu štěstí nepřinesly. Všichni věřili, že mu při práci pomáhal čert, a proto se mu začali vyhýbat. Práce ubývalo, až nakonec kolář zemřel v bídě. Ověřit pravdivost známé historky se před časem pokusilo několik brněnských nadšenců. Za jediný den skutečně vyrobili vozové kolo a ještě jej stačili dokutálet na radnici. Z Lednice do Brna je to více než 40 kilometrů. Test byl úspěšný, s vypětím sil se pokus podařil. I Birk tedy mohl úkol zvládnout i bez pomoci pekla. Jeho kolo si mohou návštěvnici brněnské Staré radnice prohlédnout dodnes.