Bude na Pankráci Manhattan?
Minulý týden tragicky zahynul jeden z nejznámějších českých dokumentaristů Pavel Koutecký. Námětem jeho připravovaného filmu byl mladík, který se baví lezením po výškových budovách. Koutecký se údajně navzdory vlastnímu strachu z výšek snažil mladíka potajmu natočit a sám přitom spadl z rozestavěného mrakodrapu do šachty. Osud dokumentaristy se tak tragicky spojil s ožehavým tématem mrakodrapů v Praze na Pankráci, které už pár let nedá spát občanským sdružením a jak se zdá, ani Mezinárodní radě pro památky a sídla při UNESCO.
Plány se rodí už několik let a po stejně dlouhou dobu se je snaží zvrátit různá občanská sdružení. Plánované výškové domy na Pankráci mohou vést k vyškrtnutí Prahy ze seznamu světového kulturního dědictví UNESCO - tak zní podstata jejich stížností a protestů. Jedním z důvodů, proč se Praha dostala na seznam světového kulturního dědictví, je její zachovalé historické panorama. A to by podle kritiků mohlo být mrakodrapy narušeno. Podobné obavy vyjádřil také jeden z nejpovolanějších, totiž předseda českého komitétu Mezinárodní rady pro památky a sídla při UNESCO Josef Štulc. A k protestním hlasům se připojil například i architekt Vlado Milunič, podle kterého je Praha městem věží, a nikoli mrakodrapů. Navíc, jak zdůrazňuje architekt, v amerických městech stojí výškové budovy spíše v údolích a na rovinách, zatímco zde by se tyčily nad městem.
Jiný názor má ale pražský magistrát. Ředitel odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu Jan Kněžínek si totiž myslí, že nejhorší je ten stav, který panuje na Pankráci dnes. Vždyť třem výškovým budovám bez náležitého architektonického kontextu se už dávno říká"vykotlané zuby".
"Ta situace, týkající se zástavby Pankrácké pláně, má jeden rozhodující moment, a ten v současné době spočívá v tom, že byla vydána pravomocná rozhodnutí orgánu státní památkové péče, kterým je Magistrát hlavního města Prahy, a ta rozhodnutí byla zpochybněna občanskými sdruženími. Ministerstvo kultury se zabývalo právní stránkou těchto rozhodnutí a dospělo k závěru, že tam došlo k pochybení po právní stránce. To pochybení bylo přezkoumáno a následně bylo zahájeno přezkumné řízení podle nového správního řádu. Výsledkem toho řízení může být v konečném důsledku až zrušení těchto rozhodnutí, pokud se v rámci přezkumného řízení prokáže, že ty vady, které tam ministerstvo kultury shledalo, jsou skutečně vadami zásadními. Nicméně nutno zdůraznit, že předmětem toho řízení není posuzování vad věcných, estetických, ale jde o otázky čistě právních pochybení."
Podle Martina Zídka z právního oddělení odboru památkové péče ministerstva ale to přece jen není jediný problém magistrátního rozhodnutí:
"Jedno je pominutí účastenství občanských sdružení v těch řízeních a druhý bod je právě ta otázka zapojení UNESCO do dané problematiky, kdy proběhla docela živá diskuse mezi ministerstvem kultury a Magistrátem hlavního města Prahy na téma novostavby na Pankrácké pláni. Opakovaně bylo zdůrazňováno, že nesmíme při takovémto rozhodování opomenout závazky vůči UNESCO a v konečném rozhodnutí v té věci se najednou o UNESCO mlčí. Ten právní problém spočívá v tom, že nebyl úplně zjištěn skutečný stav věci, zdali ta rozhodnutí neporušují naše závazky ve vztahu k UNESCO. Nejde tady už o nějaké konkrétní zjištění porušení povinnosti, na to ani ministerstvo kultury ani nemá moc, ale je tady preventivní možnost obrátit se na výbor UNESCO a vyžádat si jeho názor na danou problematiku, aby náhodou hlavní město Praha nedopadlo obdobně špatně, jako Vídeň nebo Kolín nad Rýnem, kde právě výškové budovy ohrožují další figurování statků v těchto městech na světovém seznamu dědictví."
Ředitel příslušného odboru pražského magistrátu Jan Kněžínek ale i dnes trvá na tom, že nejde o jeho osobní názor, ale rozhodnutí celého odboru a odborníků a podle jejich názoru, jak říká, nová výstavba zápis Prahy v seznamu neohrožuje. Nám zbývá jen dodat, že případu se budeme věnovat i nadále.
