Vlado Milunič po sobě zanechal řadu unikátních staveb. Tančící dům patří k nejfotografovanějším v Praze
Tančící dům v Praze patří k nejfotografovanějším pražským stavbám. O víkendu zemřel jeho spoluautor, český architekt chorvatského původu Vlado Milunič. Bylo mu 81 let.
Jako každá mimořádná stavba vzbudil Tančící dům mnoho odmítavých reakcí. Postupně se stal jedním ze symbolů Prahy a nasbíral řadu ocenění. Roztančená silueta přezdívaná i Ginger a Fred, získala řadu ocenění, mimo jiné "The Best Design Of 1996" od amerického časopisu Time.
Milunič ho navrhl spolu s kanadsko-americkým architektem Frankem Gehrym. Původně na místě Tančícího domu stával činžovní dům, který v únoru 1945 omylem zničil zásah americké bomby při leteckém bombardování Prahy.
Památkáři šíleli, zavzpomínal Vlado Milunič
V roce 2016 zavzpomínal Milunič v rozhovoru pro ČTK na historii vzniku domu i na náhodné seznámení s bývalým prezidentem Václavem Havlem. Jako šestičlenná rodina se Miluničovi nevešli v 80. letech do panelákového bytu na sídlišti a dostali přidělený byt v domě rodiny Havlových na Rašínově nábřeží.
"Dostali jsme se do prázdného třetího patra, které jim v roce 1948 sebrali. Neměli jsme žádný nábytek a Havlovi nás poprosili, abychom si jejich původní nábytek vzali. Když zemřeli rodiče, Václav mě poprosil, jestli bych neudělal rozdělení bytu pro dvě rodiny, pro Ivana a pro něj," vzpomínal architekt.
Začátkem 90. let Havel s Miluničem přišli s myšlenkou její zástavby proluky. Původně se počítalo, že tu bude dům s kulturní náplní, obchody či občerstvením. Nenašel se ale investor a navíc, jak architekt řekl, "památkáři šíleli, že jsem zničil celosvětově unikátní frontu baráků na nábřeží".
Roztančený dům líbil manažerům společnosti Nationale Nederlanden Real estate, která se stala investorem. "Řekl jsem jim, že odpor překonám tím, že se spojím s nějakou světovou hvězdou," říká Milunič. Jean Nouvel, který později postavil Zlatý anděl, nevyšel, ale vyšel Frank Ghery, jehož Milunič manažerům doporučil.
Prosadit moderní stavbu pomohla řada náhod
Možnost prosadit v Praze takto moderní stavbu přičítal Vlado Milunič porevoluční euforii, tehdejšímu prezidentovi Václavu Havlovi, tehdejší ředitelce památkářů Věře Millerové a vzácné souhře náhod. Tančící dům byl do provozu uveden 1. října 1996.
"Velmi mě mrzí, že postavený dům je dnes plný nepřístupných kanceláří s drahou restaurací v posledním patře a nikoli domem všem přístupné kultury," uvedl Milunič v knize Tančící dům, kterou vydalo nakladatelství Zlatý řez v roce 2003.
Dalším výrazným počinem Vlada Miluniče byl obytný areál Hvězda na sídlišti Petřiny v Praze. Toto netypické barevné sídliště je řadou odborníků ceněno jako ukázkový protiklad šedivých betonových sídlišť. Právě "zlidštění" panelových sídlišť bylo jedním z častých Miluničových témat.
"Je třeba postavit nové stavby na volné plochy mezi paneláky, vytvořit zimní zahrady, postavit střešní nástavby. Ale je nutné, aby na každé části sídliště pracovali jiní architekti, aby to nebylo monotónní," řekl k tomu. Ukázkou jeho představ, jak by mělo sídliště vypadat, je projekt centra sídliště Malešice, který však nebyl realizován.
Vlado Milunič v Praze realizoval v sedmdesátých a osmdesátých letech ve spolupráci s architektem Janem Línkem několik domovů důchodců, například v Bohnicích, Malešicích, Chodově a Hájích, nebo svobodárnu sester na Proseku. Neomezoval se ale jen na hlavním město či Česko. V zahraničí se podílel například na vzniku takzvané české čtvrti v čínské Šanghaji.
