Panorama Prahy patří mezi chráněné hodnoty

Plánovaná výstavba výškových budov na pankrácké pláni, která ohrožuje pohled na historické jádro Prahy, už dlouho rozděluje architekty a památkáře. Minulý týden o ní diskutoval i Výbor světového dědictví UNESCO, který zasedal na Novém Zélandu. UNESCO své stanovisko ke kontroverznímu návrhu zašle do České republiky diplomatickou nótou.

V Praze na Pankráci by měly vyrůst další výškové budovy. Zatímco pražský magistrát se k plánu staví kladně, ministerstvo kultury jeho rozhodnutí zkoumá a podle jeho dosavadních zjištění se rozhodnutí ukázalo jako problematické.

"Opakovaně bylo zdůrazňováno, že nesmíme při takovémto rozhodování opomenout závazky vůči UNESCO a v konečném rozhodnutí v té věci se najednou o UNESCO mlčí. Ten právní problém spočívá v tom, že nebyl úplně zjištěn skutečný stav věci, zdali ta rozhodnutí neporušují naše závazky ve vztahu k UNESCO,"řekl nám mimo jiné před pár týdny Martin Zídek z právního oddělení odboru památkové péče ministerstva kultury. Zdůraznil přitom, že nešlo o zkoumání estetických hledisek, ale pouze o právní stránku věci. Předseda ICOMOS, čili českého komitétu Mezinárodní rady památek a sídel při UNESCO Josef Štulc, vysvětluje, proč by se Praha opravdu měla v této věci obrátit na UNESCO.

"Já jsem naléhavě žádal jménem ICOMOS-u, Mezinárodní rady památek a sídel, pana náměstka (primátora hl. m. Prahy - pozn. red.) Bürgermeistera, aby informaci o tomto projektu zaslal na UNESCO do Paříže na Výbor pro světové dědictví, protože tím, že Praha na základě naší žádosti je na Listině světového dědictví, tak podle pravidel statutu Města světového dědictví žádá UNESCO, aby o všech projektech a záměrech, které se mohou dotknout, hodnot, které jsou specifikovány jako hodnoty, kvůli kterým je ten statek, čili v tomto případě Praha, zapsána na Listinu, aby v tomto případě včas o těchto projektech UNESCO investor nebo město, tzv. správce statku, včas informoval tak, aby UNESCO případně zajistilo mezinárodní, objektivní, ve věci nezainteresovanou expertizu, zda ten projekt je nebo není s hodnotami toho města kompatibilní. A to se tady v tomto případě neděje."

Podle Josefa Štulce snahou o výstavbu výškových budov v ochranném pásmu památek již v minulosti riskovaly Vídeň a Kolín nad Rýnem. Zatímco Vídeň si svůj plán rozmyslela aby vůbec byla do seznamu zapsána, Kolín byl dán na seznam "světového dědictví v ohrožení" kvůli rostoucím výškovým stavbám v okolí světoznámé katedrály.

Panorama Prahy

"Praha nyní stojí před velmi podobnou situací. V té žádosti a ve zdůvodnění, proč Česká republika chce, aby Praha byla zapsána na Listinu světového dědictví, je vysloveně zdůrazněna mimořádná krása a dramatičnost pražského panoramatu. Čili ty panoramatické hodnoty jsou tam specifikovány jako jeden z důvodů, proč Praha na té listině je."

Podle předsedy českého komitétu Mezinárodní rady památek a sídel při UNESCO Josefa Štulce ale nejde jen o případný statut samotné Prahy, protože v konečném důsledku by se problémy kolem jejího figurování na seznamu světového dědictví mohly dotknout České republiky jako celku.

"Jinak si myslím, že ztratíme tak trochu důvěryhodnost. A především mám obavu, že tím zmaříme šance dalších míst v České republice, aby byly na tu listinu zapsány. Třeba Třeboňská rybniční soustava nebo špičkové archeologické památky Velké Moravy. Nebo některé další skupiny památek, které zatím na té listině nejsou příliš zastoupeny, například industriální dědictví Ostravy a podobně."

V případě, že by se Praha obrátila na UNESCO a k věci by se taky mohl vyjádřit český komitét Mezinárodní rady památek a sídel, jeho předseda Josef Štulc by podle svých slov byl otevřen svobodné diskusi a demokraticky by respektoval jeho většinové rozhodnutí. Nicméně otevřeně říká, že jeho osobní názor na plánovanou výstavbu je velice kritický, přímo odmítavý.

Hradčany

"Podle mého názoru skutečně ty výškové stavby na tak, řekl bych, exponované místo, které vlastně vytváří pozadí všem těm hlavním pohledům na historickou Prahu, ať už z rampy Pražského hradu, ze zahrad Pražského hradu i z Letné, že tam ty výškové stavby nepatří. Můj názor je ten, já jsem o tom velmi diskutoval například s architektem Miluničem, se spoluautorem Tančícího domu, ten právě říká - tady to chce úplně jinou urbanistickou kompozici, která by celkovým zvýšením hladiny zástavby zmírnila ten kontrast, který tam tvoří dneska ty věže. Ale mám obavu, že o tohle ten investor nestojí."

Podle Josefa Štulce by důsledky výstavby mrakodrapů na Pankrácké pláni v Praze mohly být svým způsobem fatální:

"Poškodíme obraz města, který narůstal a rostl tisíc let a patří právem k nejkrásnějším městům na světě."

Nicméně nejde samozřejmě o názor jediný. Ty další se vám budeme snažit zprostředkovat v některém z dalších vydání rubriky "O čem se mluví".