Celý den na sjezdovce? To už neplatí. Lidé chtějí bazény, wellness a restaurace

Beskydy, foto: Czechtourism

Celý den na sjezdovce? To je minulost. Lidé se chtějí bavit, přejíždět mezi areály, zajít do hospůdky, bazénu či wellness. Zimní dovolená v horských střediscích se proměňuje.

Libor Knot a Jiří Bis, foto: Martina Schneibergová
"Když se vrátíme o deset let zpátky, tak nikdo nevěděl, že dneska už nikdo nebude stát o to, aby lyžoval na černých tratích. Černé sjezdovky jsou pro nás nejméně rentabilní. Dnes je to o tom, že lidé už nevyhledávají dvě sjezdovky, které tzv. hoblují celý den, jak to bylo za nás za mlada. Dneska se chtějí projet z jednoho místa na druhé, chtějí si zajít do hospody. Je to turistika na lyžích. To, co se děje v létě, tak se pomalu přibližuje v zimě,"řekl k nadcházející zimní sezóně na horách prezident Asociace horských středisek Jiří Bis.

Horská střediska zaměstnávají 36 tisíc lidí

Podle analýzy, kterou si nechala Asociace udělat, jsou horská střediska důležitým hráčem na poli cestovního ruchu.

"Horská střediska zaměstnávají zhruba 36 tisíc lidí a to převážně v oblastech, kde jiná práce není, to znamená v oblastech pohraničních. Kdyby střediska nebyla, tak by tam byla významná nezaměstnanost. Do veřejných rozpočtů přispíváme 10 miliardami, a co se týče obratu, tak se pohybujeme v řádu 50 a více miliard korun."

V minulosti šlo do cestovního ruchu množství peněz z fondů Evropské unie. To skončilo. Na půdě ministerstva pro místní rozvoj však vznikl program na podporu cestovního ruchu v řádu 300 miliónů korun. Horská střediska však volají po novém zákonu na podporu cestovního ruchu.

Jedete do Beskyd a billboard láká do Rakouska

Beskydy, foto: Czechtourism
Právě na malou propagaci si horská střediska stěžují. Když jedete do Beskyd či Krkonoš, narazíte podle představitelů Asociace spíše na billboard, kde se dozvíte, že nejlepší lyžování je v Rakousku.

Například oblast horních Tyrol dává na propagaci 280 miliónů korun, uvádí Jiří Bis:

"Takovou sumu má jedna místní agentura na to, aby prezentovala svoji oblast, a my jsme od státu neměli ani korunu. Už jsme do toho území nainvestovali obrovské peníze na to, abychom tam byznys provozovali, ale prezentaci republiky už nezvládneme, to už nemůžeme dělat my."

Horská střediska loni investovala miliardu korun

Pro horská střediska už dnes neexistuje jen zimní sezóna. Stejně důležitá je i letní. Letos byla letní sezóna kratší, přesto se podařilo dosáhnout podobného výsledku jako loni, který byl rekordní, uvedl výkonný ředitel Asociace horských středisek Libor Knot: "Jsou to jednak investice velké, jako je Stezka korunami stromů na Lipně nebo Stezka do oblak na Dolní Moravě. Kromě těchto obrovských věcí je to řada sice menších, ale zato skoro ve všech střediscích, která letní provoz mají. Jsou to tratě pro horská kola pro rodiny s dětmi, jsou tam k dispozici i terénní koloběžky, tříkolky, budují se naučné stezky, vybavená dětská hřiště. K tomu všemu je odpovídající zázemí včetně různých půjčoven, například elektrokol nebo trekingových holí."

Monínec má unikátní zasněžovací systém

Špindlerův Mlýn, foto: Jiří Fremuth
Na dveře už pomalu klepe zimní sezóna. Areály vkládají velké investice do zasněžovacích systémů. Horská střediska investují i do infrastruktury, jako jsou to příjezdové komunikace, parkoviště, půjčovny, infocentra, restaurace, řekl Libor Knot:

"Loňské investice byly přes miliardu korun, což je obrovské číslo. Letos budou menší, zhruba půl miliardy. Má to ale racionální vysvětlení. V loňské sezóně byly pořízeny čtyři nové lanové dráhy. Jedna stojí od 100 do 200 miliónů korun, čili se významně na tom loňském čísle podílely. Půlmiliarda je zhruba v průměru investic, které byly předtím. Když to vezmu od těch největších, tak ve Špindlerově Mlýně udělali nové zasněžování na Medvědíně, pořídí tam nové dětské lyžařské školky. Na Monínci je zcela unikátní zasněžovací systém, který je nejenom v Česku jediný. Umožnil už spustit sezónu."

Dvojnásobný nárůst je každý rok například u produktu Czechski pas. Jedná se o sezónní kartu, která platí ve 23 lyžařských střediscích. Nabízí 190 km sjezdovek a 175 dopravních zařízení.