Černý rytíř v ohrožení! Populace tetřívka klesla za 40 let o 80 procent

Kuře tetřeva hlušce|Foto: František Havránek, KRNAP

Černý rytíř je v ohrožení. V Krkonoších by mohl vyhynout kolem roku 2040. Řeč je o tetřívku obecném, jehož populace v Česku výrazně klesá. Za posledních 40 let o 80 %. Vznikl projekt, jak tento vývoj zvrátit.

Odborníci dokončili po čtyřech letech návod, jak populaci zvýšit. Dochází například k úpravám stanovišť tetřívka. Změny jsou však pozvolné, a někde už může být na tato opatření pozdě. Metodika proto řeší vypouštění tetřívka v lokalitách, kde dřív žil. Dále se jedná o úpravy lesního prostředí či zajištění kvalitní potravy.

Tetřívek je už jen v horských oblastech

Tokající kohout tetřeva v blízkosti adaptační voliéry ze které byl vypuštěn na podzim|Foto: Václav Fišr, KRNAP

Krkonoše a Jizerské hory jsou posledními dvěma oblastmi, kde je populace tetřívka rozšířená. Ale ani tady to není žádná sláva. Když se v roce 2017 počítali samci v Krkonoších, bylo tam jen 74 kohoutků a v Jizerských horách 30. A na nich závisí přežití druhu v Česku. Přitom kolem roku 1950 se u nás tetřívek vyskytoval na většině území. Postupně zmizeli z Vysočiny, Jeseníků nebo Českého lesa.

Tetřívek je dnes doma hlavně ve Skandinávii a na Sibiři. Ve střední Evropě většinou v horských oblastech. Oproti jiným ptákům má totiž jednu nevýhodu. Nemůže si zaletět na vzdálená vhodnější hnízdiště. Většinou se totiž pohybují jen pár kilometrů od místa, kde se vylíhli. Tetřívci mají rádi otevřená stanoviště, hlavně louky, rašeliniště, vřesoviště či paseky. A to vše z krajiny mizí už od poloviny 20. století. A tetřívci ustupují stále dál a dál.

Když tetřívka vyrušíte, v námluvách už nepokračuje

Slepička tetřívka opouští přepravku v adaptační voliéře|Foto: Jan Cukor, KRNAP

Podle ochránců přírody pomůže i ohleduplnost turistů. Hlavně od března do května, kdy brzy ráno samci bojují o samice. Když je turisté opakovaně vyplaší, vrací se až druhý den. Kritická je pro tetřívky i zima. Málokdo ví, že ji tráví pod sněhem, kde si vyhrabají jakési iglů. Jen ráno a v podvečer jdou za potravou.

V Jizerských horách a Krkonoších bylo v uplynulých čtyřech letech vytvořeno 24 tetřívčích „center", dohromady o velikosti 86 hektarů. Prokácením lesa vznikly otevřené plochy pro úplně nová nebo již zaniklá tokaniště.

Navíc v „doletové" vzdálenosti, aby měly aspoň tetřívčí samice šanci přeletět z Jizerek do Krkonoš či opačným směrem nebo postupně „přeskákat" ze západu na východ pohoří. I rušení tetřívků lze omezit na přijatelnou míru.

Podle přírodovědců není času nazbyt. Pro přežití druhu je potřeba asi sto samců. V celém Česku jich je asi 330 až 380. Na záchranu tetřívka tak zbývá zhruba dvacet let. Jinak si budoucí generace budou tohoto nádherného ptáka prohlížet jen na obrázku.