Češi bedlivě pozorují Slováky, jak utěsňují východní hranici

Slovensko se připravuje na kontrolu z Evropské komise kvůli vstupu do tzv. Schengenského prostoru, tedy evropské bezhraniční zóny. Komisaři na Slovensku zhodnotí, jestli země dohnala zpoždění při plnění daných podmínek. Výsledek kontroly samozřejmě hodně zajímá i Českou republiku. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Úderem půlnoci na letošního Silvestra se před českými občany zvedne pomyslná závora, která zatím brání naplnění jedné ze základních svobod Evropské unie, tedy volnému pohybu osob po kontinentu. Dodržení harmonogramu ale hodně závisí na tom, jestli své hranice dokážou včas zabezpečit nové vnější země unie. Jednou ze zemí, která leží na okraji unie je i sousední Slovensko. Dosavadní výhrady Bruselu se týkaly především zabezpečení hranice s Ukrajinou. Jak řekl Českému rozhlasu ministr vnitra Robert Kaliňák, bude jeho země na červnovou inspekci připravena.

"V júni chceme být pripravení na všetko. Niektoré stavebné práce - a to je asi jasné úplne každému - aj v súvislosti s výstavbou tejto hranice trvajú dľhšie, ako šesť mesiacov. Podstatné je, že projekt je v behu, že jeho časť je už funkčná, môže sa urobiť demonštrácia. Sme schopni odstrániť všetky nedostatky."

Přípravy na vstup Slovenska do schengenského prostoru si byl ověřit ještě před kontrolou z Bruselu zástupce ředitele cizinecké a pohraniční policie České republiky Vladislav Husák. Kdyby totiž Slovensko nestihlo svou východní hranici zabezpečit, vznikly by Česku velké problémy, protože by se de facto stalo hraniční zemí schengenského prostoru.

"V případě, že by taková situace nastala, bylo by to pro český stát velice, velice nepříjemné. Se Slovenskem máme hranice o délce zhruba 250 kilometrů a museli bychom tuto hranici obsadit, jako se snaží Slováci obsadit hranici s Ukrajinou. Znamenalo by to množství sil a prostředků."

Vladislav Husák si ale takový krizový scénář nepřipouští. Návštěva u sousedů ho přesvědčila, že Slovensko termíny dodrží.

"Jsem přesvědčen o tom, že slovenská policie, slovenský stát se zásadně poučil z kontrol, při kterých bylo slovenské straně vyčítáno, že neplní moc dobře některé úkoly. Myslím, že v současné době je slovenská strana velice dobře připravena a plní plánovaný harmonogram úkolů."

Nelze samozřejmě zapomínat, že Česko má ze všech nováčků vstupujících do schengenského prostoru nejlehčí pozici. Bude jedinou zemí bez vnějších pozemních hranic. Vnější hranicí se stanou pouze česká letiště s mezinárodním provozem. Přesto musí i Česko ještě v některých ohledech pokročit, aby se vstup do Schengenu - který přijde státní rozpočet na nějakých 500 miliard - dal realizovat. Nyní probíhá testování nového softwaru, který přivezl z Portugalska ministr vnitra Ivan Langer. Software umožní naše zapojení do společné informační databáze zemí Evropské unie.

"Je to systém, kterým se vyměňují informace o lidech, kteří překračují vnější hranice Evropské unie. Tento datový přenos vlastně umožňuje, aby vnitřní hranice mezi jednotlivými členskými zeměmi nemusely být kontrolovány."

Připomíná český velvyslanec při Evropské unii Jan Kohout. Mimo jiné o tom, jak probíhá testování a příprava na zkušební provoz zapojení do evropské databáze, budou jednat o víkendu ve Varšavě ministři vnitra zemí Evropské unie, které chtějí vstoupit do schengenského prostoru. Objevila se ale také spekulace, že Čechům by vstup do schengenského prostoru mohli nakonec zkomplikovat Rakušané, a to kvůli Temelínu. Ivan Langer takovou spekulaci odmítá.