Češi jsou největší marodi v Evropské unii

Máme největší procento pracovní neschopnosti v Evropské unii. Uvádí se to v analýze vývoje nemocnosti, kterou zveřejnil Český statistický úřad.

Češi jsou největší marodi v Evropské unii

Jaroslav Novák, foto: Autor

Denně u nás marodí skoro sedm lidí ze sta, tedy těch, co jsou nemocensky pojištěni. A to jsou povinně všichni zaměstnanci a někteří drobní podnikatelé, kteří se pojišťují dobrovolně. Pro srovnání, v takovém Rakousku marodí denně tři lidé ze sta, v Německu čtyři. Podle Jaroslava Nováka ze statistického úřadu je jedním z hlavních důvodů nastavení solidárního systému.

"Z porovnatelných dat vyplývá, že jsme na posledním místě, ještě za Švédskem, které je známé svým štědrým sociálním systémem. Zdá se, v porovnání s dlouhodobým vývojem někdy od šedesátých let i v porovnání s jinými zeměmi, například se Slovenskem, které na tom bylo kdysi stejně jako my, že ta nemocnost u nás rostla mnohem rychleji. Je to zřejmě dáno možnostmi čerpání dávek z pojistného systému. To znamená, že podstatný je vztah mezi tím, co si do systému dávám a co z něj mohu čerpat. Nemocnost, jako přirozený, objektivní stav by u nás měla odpovídat asi úrovni 4,5 procenta, zatímco nyní je téměř sedm procent."

Jinými slovy řečeno zůstat doma jako nemocný není pro lidi s nízkými příjmy zase tak velká ztráta. Neznamená to ale, že se stále zvyšuje celkový počet marodů. Naopak, jejich počet v posledních letech klesá. Zato roste délka pracovní neschopnosti. Zatímco v roce 1990 trvala délka marodění průměrně asi 18 dnů, loni už to bylo 30 dnů. Podle statistiků je ale kupodivu větší nemocnost u osob samostatně výdělečně činných než u zaměstnanců.

"Zjistili jsme, že jak počty případů, tak zejména ta délka nemocnosti u nich roste. Těžko říci proč. Zkoumali jsme ale takový vztah mezi nemocností a nejistotou na trhu zboží a služeb. Vycházeli jsme z toho, že bychom tuto nejistotu mohli měřit počty vznikajících a zanikajících podniků ročně. Zjistili jsme, že od roku 1995, kdy tu statistiku máme k dispozici, se opravdu ta relace, počet vznikajících a zanikajících podniků dosti rapidně ročně zvyšuje. A to by zřejmě mohlo mít souvislost s nemocností osob samostatně výdělečně činných. Ti, když už se nemocensky pojistí, tak to chtějí svým způsobem využít."

Zdeněk Škromach, foto: Autor

S tím, jak roste délka marodění, rostou samozřejmě také výdaje nemocenského systému. Ty jsou dnes už vyšší než příjmy. Jak řekl Radiu Praha ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach, radikální zásah do systému je nevyhnutelný.

"Je potřeba udělat zásadní krok, tj. změnit celý systém nemocenského pojištění tak, aby nemotivoval k tomu, že si lidé budou vlastně řešit jiné sociální, životní situace pomocí nemocenské. Nový zákon, který jsme připravili, to zohledňuje."

Už letošní snížení dávek v prvních 15 dnech marodění vedlo k tomu, že nemocnost v prvním pololetí poklesla o více než 20 procent. Pracovní neschopnosti působí bezesporu velké ztráty jak na mikroekonomické, tak kumulovaně na makroekonomické úrovni. Statistici tuto ztrátu pro Českou republiku vypočítali na více než 80 miliard korun ročně.