Vystresovaní Češi. Navzdory spokojenosti se životem psychická pohoda klesá
Dnes je Světový den duševního zdraví. Více než polovina Čechů se snaží aktivně pečovat o svou psychiku, přesto jejich psychická pohoda klesá. Nová data ukazují, že stres na sobě pozoruje 44 procent Čechů, psychická pohoda klesla na 56 procent populace a nejhůř jsou na tom mladí do 30 let.
Zjištění vyplývají z výzkumu Zdraví pod lupou. Podle odborníků to souvisí i s vlivy jako je epidemie covidu-19, následovaná válkou na Ukrajině nebo i finančními problémy souvisejícími s růstem cen.
Ženy se o sebe starají víc, ale cítí se hůř než muži. V psychické pohodě je pouze 17 % žen oproti 24 % mužů. Zároveň častěji pociťují stres (48 % vs. 40 %), vyčerpání (49 % vs. 36 %) i pocity strachu a obav (45 % vs. 27 %).
I přes nárůst stresu a pokles psychické pohody není obrázek o české duši jen černobílý. Průzkum ukázal, že lidé stále ve velké míře zažívají i silné pozitivní emoce. V posledním měsíci pocítila radost a pobavení téměř dvě třetiny Čechů (63 %) a velmi podobné množství lidí (62 %) zažilo pocit lásky. Jako nejčastější způsoby, jak čelit negativním pocitům, lidé uvádějí pobyt v přírodě (58 %), čas strávený s rodinou (58 %) nebo věnování se přátelům a koníčkům (46 %).
Mladí o sebe pečují, ale senioři se cítí lépe
Největší propast ve vnímání duševního zdraví se ukazuje mezi generacemi. Generace Z (18-27 let) vykazuje nejnižší úroveň psychické pohody (48 %) a zároveň nejvyšší míru stresu - v posledním měsíci jí zažilo 68 % z nich. To vše navzdory faktu, že právě mladí pravidelně sportují a nejaktivněji pečují o své fyzické zdraví, jehož kvalita bývá do značné míry provázána i s duševním zdravím.
Na opačném pólu stojí generace jejich prarodičů. Lidé nad 60 let se po psychické stránce cítí nejlépe ze všech (67 %) a stres přiznává pouze 17 % z nich. Prokazují tak nejvyšší duševní odolnost, ačkoliv je trápí více fyzických neduhů a o své tělesné zdraví se paradoxně starají nejméně ze všech generací.
Mladí si navzájem sdílejí antidepresiva
Mladí si navzájem sdílejí antidepresiva a další léky, upozornila společnost Podané ruce. S léky ovlivňujícími náladu či emoce má podle ní zkušenost každý desátý teenager. Dívky užívají antidepresiva a sedativa dvakrát častěji než chlapci.
Experti upozorňují, že česká dětská psychiatrie je dlouhodobě poddimenzovaná a rodiče i děti narážejí na nedostatek kapacit a roztříštěnost služeb. "Setkáváme se s nespokojeností rodičů. Nejen, že kvůli zahlcení čekají pacienti na první kontakt běžně půl roku, ale pro nedostatek času psychiatři děti či mladistvé pouze krátce vyslechnou a následně jim předepíšou léky. Mezi mladými proto koluje vysoké množství psychofarmak, která si následně vyměňují. Přitom se jedná o léky předepsané konkrétnímu pacientovi na míru. V lepším případě jinému dítěti nebudou fungovat, v horším na něj mohou mít i negativní vliv. Výjimkou není ani závislost," uvedl vedoucí Centra prevence v Brně Společnosti Podané ruce Michal Škerle.
Podle studie HBSC 2024 užilo 13,4 procenta šestnáctiletých někdy v životě léky na uklidnění nebo spaní na doporučení lékaře a 7,1 procenta má zkušenost s antidepresivy, častěji dívky. Více než každý čtvrtý dospívající také někdy zneužil psychoaktivní léky, často i v kombinaci s alkoholem. U dívek se podíl těch, které opakovaně zneužívaly léky, od roku 2019 téměř ztrojnásobil.
Primář z Bohnic: Hospitalizovaných dětí byla proti dnešku před rokem 2020 polovina
Loni bylo na dětském oddělení pražské Psychiatrické nemocnice Bohnice hospitalizováno téměř 1000 dětí, před rokem 2020 byly počty poloviční. Do nemocnice míří i mimopražští, protože u nich není péče dostupná. Na tiskové konferenci to nedávno řekl primář oddělení Michal Považan. Metropole připravila kampaň Pomoc na dosah , která kromě dětí cílí i na duševní zdraví seniorů, rodiček nebo lidí ohrožených syndromem vyhoření.
"V posledních šesti letech sledujeme výrazný nárůst hospitalizovaných dětí a adolescentů na dětských psychiatrických odděleních," uvedl Považan. Největší je podle něj ve věkové kategorii mezi 13 a 18 lety. "Je patrné, že neřešené problémy dětí můžou vyústit do sebevražedného nebo sebepoškozujícího jednání," řekl. Pokus o sebevraždu může být voláním o pomoc, ale i reakcí na závažný stres či šikanu, dodal.
Jen toxikologické informační středisko, které se zabývá mimo jiné otravami, podle něj řešilo loni takové případy u 469 dívek a 59 chlapců. Před sedmi lety to bylo 37 chlapců a 200 dívek.
