Až 40 procent českých deváťáků má známky deprese. Na psychiku lidí dopadají i mezinárodní krize
Až 40 procent žáků devátých tříd základních škol vykazuje známky střední až těžké deprese, a 30 procent známky úzkosti. Vyplývá to ze studie vědců Národního ústavu duševního zdraví. Hůře jsou na tom dívky. Oproti chlapcům jich depresivními i úzkostnými příznaky trpí více než dvojnásobek.
Data odborníci získali letos v květnu a červnu u více než 6000 žáků ze všech krajů. Projekt je podle ústavu ve střední a východní Evropě unikátní. Jeho výsledky jsou alarmující a vyžadují řadu opatření zejména na úrovni prevence. Z výsledků vyplývá, že téměř každému třetímu deváťákovi by prospělo vyhledání odborné pomoci.
"Ta čísla jsou opravdu alarmující. Vystihují to, co se k nám donáší z praxe. Dochází ve větší míře ve školách k sebepoškozování, k pokusům o sebevraždu, k depresivitě mezi žáky a tak dál," zdůraznil ředitel Národního ústavu duševního zdraví Petr Winkler.
Většina duševních onemocnění vzniká podle odborníků v dětství a dospívání, která jsou obdobími zvýšeného rizika i důležitou dobou pro včasnou intervenci. Jak dodal ředitel Winkler, při chronickém nedostatku dětských psychologů a psychiatrů, který není možné vyřešit v horizontu několika let, se musíme zaměřit právě na preventivní složku systému péče o duševní zdraví. Zvyšovat je nutné také odolnost duševního zdraví.
Roli hrají i sociální sítě
Problematika se týká i dospělých. Mezi roky 2010 až 2021 se počet depresí a úzkostí zvýšil o více než pětinu.
"Určitě tam hrají roli i fenomény pozdní informační společnosti, sociální sítě, velký důraz na individualitu, velký tlak na to, jak lidé vypadají, jak mají být úspěšní, co všechno musí dokázat, a tak dále. To vytváří enormní tlak na psychiku právě mladých a dospívajících lidí," dodává Petr Winkler.
V Česku pokračuje reforma psychiatrické péče, jejíž strategie s podporou norských a evropských fondů byla schválena před deseti lety. Kapacity jsou ale stále nedostatečné. V sousedních zemích, jako je Polsko, Německo či Rakousko, síť služeb pro krizové pacienty existuje.
"U nás existují pouze tři specializovaná centra pro řešení případů psychické krize: dvě v Praze a jedno v Brně," připomněl předseda sekce sociálních psychiatrie odborné společnosti Ondřej Pěč. Nedostatečný je také počet Center duševního zdraví, která se soustředí na dlouhodobou péči. Funguje jich 30, potřeba je asi trojnásobek.
Mezinárodní krize mají dopady na psychiku
Z celounijního průzkumu vyplynulo, že mezinárodní krize mají dopady na psychiku téměř dvou třetin občanů Evropské unie. V Česku si na dopady posledních krizí na své duševní zdraví postěžovalo 67 procent účastníků průzkumu.
Šedesát procent dotázaných se domnívá, že nejdůležitějšími faktory pro dosažení dobrého duševního zdraví jsou životní podmínky, následované finančním zajištěním (53 procent). Přibližně třetina Evropanů si myslí, že klíčem k dobrému duševnímu zdraví je kontakt s přírodou, spánkové návyky, tělesná aktivita a společenský kontakt.
Většina se zároveň domnívá, že používání sociálních médií může mít negativní dopad na duševní zdraví mladých lidí. V průzkumu agentury Ipsos odpovídalo zhruba 26.500 lidí starších 15 let ze 27 členských států EU.
