Velké nemocnice, nedostatek alternativních služeb-i tak vypadá psychiatrická péče ve střední a východní Evropě podle studie vědců

Foto: Filip Jandourek, ČRo

Nedostatek alternativní péče nebo nadužívání hospitalizace, i tyto problémy má psychiatrická péče ve střední a východní Evropě. K takovým závěrům došel výzkum vědců z Národního ústavu duševního zdraví. Studie týmu vedeného Petrem Winklerem a Dzmitryem Krupchankou vyšla tento týden v prestižním vědeckém časopise The Lancet Psychiatry.

Petr Winkler, foto: Matěj Schneider, ČRo
Péče o duševní zdraví v regionu střední a východní Evropy stále spočívá na velkých psychiatrických nemocnicích, ty jsou navíc často v nevyhovujícím stavu. I to je jeden ze závěrů studie, která se zaměřila na posledních 25 let vývoje psychiatrické péče ve 24 zemích, včetně Kosova. Všímala si systému péče o lidi se závažnými duševními onemocněními.

Nerovnost mezi fyzickým a duševním zdravím a péčí o něj je u nás značná, říká jeden z vedoucích týmu Petr Winkler a dodává, že oproti všeobecným nemocnicím se špičkovým zařízením, je situace v psychiatrických nemocnicích často i horší než ve věznicích. Vidí za tím chybu systému, ve kterém je psychiatrická péče zanedbaná, a diskriminaci lidí s duševním onemocněním. Některé služby ale u nás naopak dobře fungují a měly by se rozvíjet:

"Je tady několik případů vysoce kvalitních komunitních služeb. Fungují velmi dobře a výzvou je, abychom je rozvíjeli tak, aby byly dostupné všem lidem, kteří je potřebují, a nebyly exkluzivně lokalizovány jen ve velkých městech nebo tam, kde se je podařilo prosadit častokrát navzdory politickým reprezentacím."

Proč do psychiatrické péče jede, jak říkáte, málo peněz a proč stále přetrvává stigmatizace lidí, kteří mají problémy tohoto typu?

Foto: Filip Jandourek, ČRo
"To jsou spojité nádoby. Málo peněz tam jde částečně proto, že je tady právě to velké stigma. Aby politik investoval do své kariéry tím, že se bude zasazovat o rozvíjení systému psychiatrické péče nebo alespoň jeho částečnou restrukturalizaci a zotavení tak, aby to celosvětově nebyla ostuda, tak v tom z hlediska politických bodů nevidím velký přínos. Právě to je částečně důvod, proč se do toho málo investuje. Doposavad nebyla politická vůle to změnit, doufejme, že se blýská na lepší časy. Lidé s duševním onemocněním a jejich rodiny nejsou tak aktivní v prosazování svých práv. Když si vezmete třeba skupiny, jako jsou lidé s rakovinou nebo děti s leukémií, tak ty velmi často bojují za lepší péči a veřejně vystupují a snaží se přilákat pozornost k těmto tématům. Právě kvůli stigmatizaci duševního onemocnění je v České republice bráno, jako by byla ostuda přihlásit se k tomu, že moje dítě je léčeno v psychiatrické nemocnici," říká Petr Winkler z Národního ústavu duševního zdraví. Zájem o tuto problematiku v Česku i ve světě přes všechna úskalí stoupá a autoři studie doufají, že tento trend bude pokračovat a přinese výsledky.