Češi jsou s evropským rozpočtem vcelku spokojeni

V letech 2007 až 2013 má Česko možnost získat ročně z Evropské unie čistý příjem ve výši 93 miliard korun. Takový je výsledek dramatického dvoudenního jednání o evropském rozpočtu na summitu v Bruselu. Má Česko důvod ke spokojenosti? To zjišťoval Zdeněk Vališ.

Český premiér Jiří Paroubek a britský premiér Tony Blair na bruselském summitu Evropské unie, foto: ČTK

V novém unijním rozpočtovém období budeme dostávat třikrát více než nyní. Během sedmi let vlastně Evropská unie přispěje Česku jeho jedním ročním rozpočtem. Tyto peníze poplynou jako přímé dotace zemědělcům, budou se z nich stavět dálnice, čističky, opravovat panelové domy. Velkou část prostředků může získat věda a výzkum. Na každého Čecha připadne z rozpočtu unie téměř deset tisíc korun ročně. To je nejvíce ze všech zemí unie. Premiér Jiří Paroubek proto považuje dohodnutý výsledek za velký úspěch naší diplomacie i jeho vlády. Hlavní ekonom Raiffeisen Bank Pavel Mertlík, někdejší sociálnědemokratický ministr financí, ale fakt, že Česko dostane nejvíce peněz na hlavu, přičítá spíše připravenosti české ekonomiky na programy financované z unijních fondů.

"Určitá míra zásluhy tady bezesporu je. Na druhé straně je třeba říci, že to dáno strukturou české ekonomiky a tím, jaké typy projektů může čerpat česká ekonomika z těch programů, které existují. Do jisté míry to tedy bylo predeterminováno právě tím, jak konkrétně jednotlivé země vypadají."

Ředitel Mezinárodního institutu pro ekonomiku a politiku v Hamburku Petr Robejšek si dokonce myslí, že Česko mohlo získat ještě více peněz.

"Česká republika nedopadla špatně. Bylo ale možné dosáhnout víc. To nám ukazuje příklad Polska. Vycházím z toho, že čeští diplomaté už před vyjednáváním prohlásili, že chtějí být součástí řešení, nikoli součástí problémů. To je ve vyjednávání školácká chyba, když předem řeknu: se mnou se může počítat jako s někým, kdo kývne. Poláci naopak udělali svoje kývnutí hodně obtížným a dostali nakonec ještě víc, než bylo původně plánováno. Z toho by se mohla česká diplomacie hodně naučit."

Petra Robejška neoslňuje ani argument, že Česká republika vlastně dostala nejvíce peněz.

"Víte, peněz - a to víme všichni z privátního života - není nikdy dost. A neumím si představit, že ono konstatování by podepsali také horníci v Ostravě nebo zemědělci někde na Hané. Ti, kteří eventuálně přijdou dosti zkrátka. V mých očích takto argumentovat prostě nelze. Jako zástupce národního státu se musím snažit co nejvíce prospět svému národu. A když dostanu víc než ostatní a možná ještě trošku víc, tak je to přece v pořádku."

Britský premiér Tony Blair v Bruselu po jednání představitelů členských zemí Evropské unie o rozpočtu, foto: ČTK

Peníze z evropských fondů samozřejmě nepoplynou do Česka automaticky. Evropská unie je přidělí jen na perfektně připravené projekty. Je také nutné počítat s tím, že takový projekt musí být spolufinancován z české strany. Oproti současné 25procentní spoluúčasti se pro budoucí projekty sice podařilo dohodnout jen 15procentní spoluúčast, přesto bude nutné nalézt v už tak napjatém státním rozpočtu a v rozpočtech krajů a obcí další desítky miliard korun. Především ale, jak připomíná Petr Robejšek, bude ve hře příprava kvalitních projektů.

"To je jednak problém státních orgánů a zároveň i problém podnikatelů. Podle mě je tady třeba hodně investovat do školení těch, na kterých záleží. To znamená těch úředníků a těch podnikatelů."

Podle Pavla Mertlíka nedokáže Česká republika - stejně jako jiné země - ani v příštím období plně čerpat všechny prostředky z evropských fondů. Přesto je hlavní ekonom Raiffeisen Bank optimistou.

"Je třeba říci, že Česká republika v loňském roce byla úspěšnější než převážná většina ostatních nových členských zemí. Míra čerpání z fondů byla relativně velmi vysoká. Je to zřejmě dáno tím, že Česká republika už velmi úspěšně čerpala prostředky i v předvstupním období, z fondu PHARE a dalších, a že ta zkušenost českých subjektů s evropskými financovacími programy je poměrně dobrá. To know how už tady existuje. Myslím si tedy, že to dává dobrou naději do budoucna, že Česká republika bude relativně úspěšná a po nějakou dobu zřejmě i úspěšnější než některé další nové členské země."

Opoziční ODS považuje dohodu o evropském rozpočtu za přijatelný kompromis. Podle europoslance Jana Zahradila ODS rozpočet v Evropském parlamentu podpoří.