Češi jsou s evropským rozpočtem vcelku spokojeni
V letech 2007 až 2013 má Česko možnost získat ročně z Evropské unie čistý příjem ve výši 93 miliard korun. Takový je výsledek dramatického dvoudenního jednání o evropském rozpočtu na summitu v Bruselu. Má Česko důvod ke spokojenosti? To zjišťoval Zdeněk Vališ.
"Určitá míra zásluhy tady bezesporu je. Na druhé straně je třeba říci, že to dáno strukturou české ekonomiky a tím, jaké typy projektů může čerpat česká ekonomika z těch programů, které existují. Do jisté míry to tedy bylo predeterminováno právě tím, jak konkrétně jednotlivé země vypadají."
Ředitel Mezinárodního institutu pro ekonomiku a politiku v Hamburku Petr Robejšek si dokonce myslí, že Česko mohlo získat ještě více peněz.
"Česká republika nedopadla špatně. Bylo ale možné dosáhnout víc. To nám ukazuje příklad Polska. Vycházím z toho, že čeští diplomaté už před vyjednáváním prohlásili, že chtějí být součástí řešení, nikoli součástí problémů. To je ve vyjednávání školácká chyba, když předem řeknu: se mnou se může počítat jako s někým, kdo kývne. Poláci naopak udělali svoje kývnutí hodně obtížným a dostali nakonec ještě víc, než bylo původně plánováno. Z toho by se mohla česká diplomacie hodně naučit."
Petra Robejška neoslňuje ani argument, že Česká republika vlastně dostala nejvíce peněz.
"Víte, peněz - a to víme všichni z privátního života - není nikdy dost. A neumím si představit, že ono konstatování by podepsali také horníci v Ostravě nebo zemědělci někde na Hané. Ti, kteří eventuálně přijdou dosti zkrátka. V mých očích takto argumentovat prostě nelze. Jako zástupce národního státu se musím snažit co nejvíce prospět svému národu. A když dostanu víc než ostatní a možná ještě trošku víc, tak je to přece v pořádku."
Peníze z evropských fondů samozřejmě nepoplynou do Česka automaticky. Evropská unie je přidělí jen na perfektně připravené projekty. Je také nutné počítat s tím, že takový projekt musí být spolufinancován z české strany. Oproti současné 25procentní spoluúčasti se pro budoucí projekty sice podařilo dohodnout jen 15procentní spoluúčast, přesto bude nutné nalézt v už tak napjatém státním rozpočtu a v rozpočtech krajů a obcí další desítky miliard korun. Především ale, jak připomíná Petr Robejšek, bude ve hře příprava kvalitních projektů."To je jednak problém státních orgánů a zároveň i problém podnikatelů. Podle mě je tady třeba hodně investovat do školení těch, na kterých záleží. To znamená těch úředníků a těch podnikatelů."
Podle Pavla Mertlíka nedokáže Česká republika - stejně jako jiné země - ani v příštím období plně čerpat všechny prostředky z evropských fondů. Přesto je hlavní ekonom Raiffeisen Bank optimistou.
"Je třeba říci, že Česká republika v loňském roce byla úspěšnější než převážná většina ostatních nových členských zemí. Míra čerpání z fondů byla relativně velmi vysoká. Je to zřejmě dáno tím, že Česká republika už velmi úspěšně čerpala prostředky i v předvstupním období, z fondu PHARE a dalších, a že ta zkušenost českých subjektů s evropskými financovacími programy je poměrně dobrá. To know how už tady existuje. Myslím si tedy, že to dává dobrou naději do budoucna, že Česká republika bude relativně úspěšná a po nějakou dobu zřejmě i úspěšnější než některé další nové členské země."
Opoziční ODS považuje dohodu o evropském rozpočtu za přijatelný kompromis. Podle europoslance Jana Zahradila ODS rozpočet v Evropském parlamentu podpoří.