Češi mají zdraví za prioritu, ale jen dvě třetiny se o něj aktivně starají
Až 95 procent Čechů tvrdí, že se zajímá o své zdraví. Vyplývá to z průzkumu Jak se Češi cítí zdraví a spokojení. Skoro polovina Čechů (42 %) ale není spokojena se systémem zdravotní péče.
Za problematické lidé označují zejména dlouhé čekací doby v čekárnách a objednací lhůty pro operační výkony. Za poslední rok navštívilo lékaře až 82 procent Čechů.
„Běžný člověk asi úplně přesně neví, co má od preventivní prohlídky očekávat. A když proběhne v dobré atmosféře, tak je spokojen. Z toho může vyplývat vysoké číslo spokojenosti Čechů s návštěvou praktického lékaře", říká Petr Smejkal, hlavní epidemiolog IKEM. Podle jeho názoru se Češi potřebují v prevenci lépe orientovat, aby se ve zdraví dožili dlouhého věku.
Nejproblematičtější jsou čekací lhůty jak u lékaře (19 %), tak na operační úkony (23 %), dostupnost specializované péče v místě bydliště (53 %), ale i opravdový zájem lékařů o zdraví pacientů (42 %).
Větu 'to souvisí s věkem' by pacient od lékaře slyšet neměl
Z průzkumu vyplývá, že o zdraví pečují nejvíce lidé 61-70 let a mladí do 30 let. Petr Smejkal upozornil, že právě zdravotní problémy starší generace jsou často připisovány věku: „Nikdo z nás by neměl slýchávat z úst lékaře, že jakýkoliv zdravotní problém souvisí s věkem pacienta, a proto se s tím vlastně nedá nic dělat - může mít mnohem závažnější příčinu, než jen souvislost se stárnutím."
Na druhou stranu je zde generace 40+, která prevenci často zanedbává. 25 % této věkové kategorie na preventivní prohlídky nechodí, a zadělává si tak na zdravotní problémy do budoucna.
V dobré kondici se cítí 54 % Čechů. Péče o zdraví nesouvisí jen s věkem, ale i s finančním zabezpečením, místem bydliště (nejvíce se o sebe starají Pražáci - 68 %) a vzděláním.
Jak říká Jakub Hlávka z Institutu pro zdravotní ekonomiku, lidé s takzvanou zdravotní gramotností snadněji rozumí doporučením lékařů a reagují na změny ve zdravotním stavu.
Na výzvu pojišťoven reaguje jen jedno procento
Bohužel i přesto, že informace jsou stále dostupnější, jen dvě třetiny lidí o své zdraví opravdu pečují (60 %).
"Zejména lidé v produktivním věku často uvádějí, že nemají čas. Pro čtyřicátníky jsou typickými bariérami práce, péče o děti a stárnoucí rodiče. V kombinaci právě s nízkou zdravotní gramotností to zvyšuje riziko zdravotních komplikací," vysvětluje Hlávka. Průzkum také ukázal, že i když zdravotní pojišťovny zvou k prevenci, na výzvu reaguje jen pouhé jedno procento Čechů.
Pravidelně si samo hlídá termín preventivních prohlídek jen 46 procent Čechů. 31 procent pak vnímá nepříjemné chování, bagatelizaci problému a málo empatie u praktika. Právě komunikace a odvaha pecienta se na vše zeptat, je podle výsledků průzkumu běh na dlouhou trať. Systémová změna v oblasti zdravotní péče je dlouhodobý proces. Petr Smejkal z IKEM vysvětluje, že Češi jsou zvyklí na relativní dostupnost zdravotní péče zdarma, ale bez potřebných změn se blížíme k vážným problémům v péči o zdraví.
