Češi poprvé pojmenovali 'svoji' exoplanetu a její hvězdu: Makropulos a Absolutno

V souhvězdí Rysa, asi 900 světelných let od Země, se nachází exoplaneta, která od úterý nese jméno Makropulos. Hvězda XO-5, kolem které obíhá, se jmenuje Absolutno. Rozhodli o tom Češi, kteří měli možnost poprvé v historii navrhnout oficiální název pro planetární systém mimo Sluneční soustavu. Výsledky v úterý oznámila Mezinárodní astronomická unie, která celosvětovou soutěž Pojmenuj exoplanetu vyhlásila u příležitosti stého výročí svého založení.

Foto: flflflflfl / Pixabay CC0

Každý stát měl možnost pojmenovat jednu exoplanetu a její hvězdu, které jim Mezinárodní astronomická unie přidělila. Kampaně zorganizovalo 110 zemí. Exoplanetu, pro kterou hledali jméno Češi, objevili vědci v roce 2008.

Petr Kabáth, foto: ČT

"Exoplanety jsou planety, které obíhají jiné hvězdy než naše slunce. Tyto planety se tedy nacházejí ve vzdálených systémech kolem vzdálených hvězd. Nyní známe zhruba 4 tisíce exoplanet. Je to úžasné číslo vzhledem k tomu, že v roce 1995 byla známá pouze jedna," přiblížil Petr Kabáth z Astronomického ústavu AV ČR.

„Česká exoplaneta", která nese jméno divadelní hry Karla Čapka zabývající se touhou člověka po nesmrtelnosti - Věc Makropulos, je o něco málo větší než Jupiter a tvoří ji horké plyny. Svou hvězdu Absolutno obíhá mnohonásobně rychleji, než Země obíhá Slunce - jeden rok tam trvá zhruba čtyři pozemské dny. Systém se nachází v souhvězdí Rysa, asi 900 světelných let od Země.

Nejvíc hlasů měl Cimrman, ale neuspěl

Návrhy pro českou exoplanetu mohli lidé posílat od června tohoto roku. Do poloviny října jich přišlo přes 1700, z nich pak odborná porota vybrala devět finalistů. Kromě názvu Makropulos se tam probojovali Ikarie, Šemík, Sněžka, Rumcajs, Fifinka, Sněženka, Granát a Štěstí.

Foto: ESO/B. Tafreshi, Wikimedia Commons, CC BY 4.0

Pojmenování planety mělo svá přesná pravidla. Například musí umožňovat logické pojmenování další planety v případě, že by vědci objevili u dané hvězdy další, dosud neznámou planetu. Dalším pravidlem bylo, že návrhy se nesměly týkat žijících osob nebo těch, které zemřely před méně než 100 lety. Neměla se také navrhovat slova vymyšlená anebo podobná již existujícím astronomickým názvům planetek neboli asteroidů.

Odborná komise hned na začátku hlasování vyřadila ty návrhy, které považovala za nevhodné, jako například Smažený sýr. Neprošel ani Jára Cimrman. Mimochodem návrhů na pojmenování planety jeho jménem přišlo nejvíce. Ale nevyšlo to. Po Cimrmanovi je totiž už pojmenovaná jedna z planetek Sluneční soustavy, kterou v roce 1996 objevil český astronom Zdeněk Moravec.

Česká jména ve vesmíru

Ve vesmíru už lze najít stovky českých jmen nebo názvů s Českem spjatých. Po tuzemských astronomech jsou ¨například pojmenovány planetky Anděl či Grygar, na českou historii pak odkazují Masaryk, Hus, Palach, Komenský, Hašler, Milenajesenská, Jirous či Zikmund.

Na obloze je i Praha, Vsetín nebo Litomyšl a také Kohoutkova kometa. Ta má jméno astronoma Luboše Kohoutka, který několik komet a desítky planetek objevil.

Na Merkuru jsou také krátery Dvořák, Janáček a Smetana, na Venuši pak Němcová, Julie, Vlasta nebo Hanka. A na Měsíci to je Anděl, Bečvář, Heyrovský, Purkyně, Nušl či Mendel. Mimochodem Gregor Mendel se dostal také na povrch Marsu, kde je po něm rovněž pojmenován kráter.