Jaká je role černých děr? K odpovědi by mohly přispět unikátní teleskopy v Ondřejově
Nad obcí Ondřejov na vrcholku Žalov nedaleko Prahy stojí téměř 120 let hvězdárna, která patří k nejdůležitějším vědeckým pracovištím ve svém oboru v Evropě. Nově rozšířily pozorovací možnosti observatoře dva unikátní optické dalekohledy. Slouží k pozorování vysokoenergetického záření gama a jde o první a jedinečnou instalaci na území Česka.
Observatoř v Ondřejové patří Astronomickému ústavu Akademie věd, zabývá se pozorováním Slunce a dalších hvězd, meziplanetární hmoty či vysokoenergetických objektů ve vesmíru. Pracoviště se už významně podílelo na řadě významných objevů, mimo jiné velkého množství asteroidů.
Nový pozorovací program přispěje podle vědců z astronomického ústavu k pochopení celé škály zásadních otázek o vesmíru: Jak fungují nejmohutnější kosmické urychlovače? Jaká je podstata kosmického záření či temné energie? Jaká je role černých děr?
Dva nové dalekohledy totiž pozorují jedny z nejenergičtějších fotonů, které přicházejí z vesmíru. Jde o částice světla, které pochází z nejbouřlivějších oblastí ve vesmíru, například po výbuších supernov, poblíž neutronových hvězd nebo černých děr. Takzvané Čerenkovovy teleskopy jsou schopny zachytit toto záření, které se jiným způsobem zjišťovat nedá.
„Dalekohledy se sice zaměří na oblohu nějakým určitým směrem a čekají, až přiletí ta superenergetická částice, ale zaznamenají ten záblesk, vznik té spršky kosmického záření, který trvá velice kratičkou dobu, typicky třeba několik stovek miliardtin sekundy,“ vysvětlil Českému rozhlasu ředitel Fyzikálního ústavu akademie věd Michael Prouza.
V současné době se teleskopy, umístěné od sebe 190 metrů, souběžně zaměřují na stejné místo ve vesmíru, na nejjasnější zdroj ve vysokoenergetických fotonech - Krabí mlhovinu, v souhvězdí Býka. Právě na ní se testují veškeré nové teleskopy. Jde o zbytek supernovy, o které je známo, že na ní létají vysokoenergetické částice. Oba dalekohledy už z Ondřejova zaznamenaly takzvané první světlo – spršky kosmického záření.
Teleskopy ale budou v Ondřejově jen na dobu určitou – vědci je tam budou testovat asi dva roky. Pak poputují do výrazně vyšších nadmořských výšek, které jsou pro tato pozorování vhodnější. Konkrétně do Jižní Ameriky, kde budou s dalšími exempláři tvořit celé pole.
„Tento astronomický přístroj společně s dalšími, které staví třeba Evropská jižní observatoř, budou v budoucí dekádě nebo dvou tvořit základní páteř velkých astronomických přístrojů a přinášet zcela nové poznatky o tom, co ve vesmíru je a jak to s ním vypadá,“ uvedl ředitel Astronomického ústavu Michal Bursa.
Z historie hvězdárny
Ondřejovská hvězdárna byla založena roku 1898 českým amatérským astronomem Josefem Janem Fričem. Ten ji nechal v roce 1905 vystavět v secesním slohu a 28. října 1928 ji daroval pro potřeby University Karlovy československému státu při příležitosti desátého výročí vzniku samostatné Československé republiky.
Historická část hvězdárny je dnes přeměněna na muzeum. Je tam umístěn tubus Fričova dalekohledu, jehož optika, více než 150 let stará, slouží dále ve slunečním oddělení k pozorování slunečních skvrn. V nové hvězdárně vystavěné poblíž byl v druhé polovině šedesátých let minulého století umístěn zrcadlový dalekohled - v době dostavby byl na devátém místě mezi největšími dalekohledy na světě, dnes se nachází ve druhé stovce. V Česku je dodnes největším dalekohledem. V současné době je využíván především ke studiu vlastností horkých hvězd, vícenásobných hvězdných systémů, výbuchů nov a podobně.
Areál, který hvězdárnu obklopuje, je upravený jako park se vzácnými dřevinami a řadou moderních plastik. Do něho jsou zasazeny secesní budovy a kopule původní hvězdárny. Navrhoval je architekt Josef Fanta, který navrhl i pražské hlavní nádraží.
