Doyen české astronomie Luboš Perek se dožívá 100 roků

Luboš Perek, foto: Astronomický ústav AV ČR, Slezská univerzita

Sta roků se v pátek 26. července dožívá doyen české astronomie Luboš Perek. Do dějin se zapsal jako člověk, který pomohl definovat kosmický prostor, jako první upozornil na problematiku kosmického smetí a byl zároveň učitelem nejvýznamnějších československých astronomů, jako jsou například Luboš Kohoutek či Jiří Grygar.

Luboš Perek,  foto: Astronomický ústav AV ČR,  Slezská univerzita

Luboš Perek u Perkova dalekohledu  (2012),  foto: Astronomický ústav AV ČR,  Slezská univerzita
Jméno Luboše Perka je spjaté i se vznikem dvou velkých dalekohledů v Česku. Dvoumetrový v Ondřejově je dodnes největší v ČR a od roku 2012 nese oficiální pojmenování „Perkův dalekohled".

Setkal se s astronautem Cernanem a představil měsíční kámen

Docent Perek reprezentoval českou vědu na mezinárodní scéně, například v letech 1967 až 1970 byl generálním tajemníkem Mezinárodní astronomické unie IAU. Jako ředitel Astronomického ústavu ČSAV přijal v roce 1974 amerického astronauta česko-slovenského původu Eugena Cernana a převzal od něj československou vlajku, kterou měl s sebou v roce 1972 na Měsíci. Dnes ji mohou vidět návštěvníci ondřejovské hvězdárny. Představil tu i měsíční kámen, který přivezla na Zemi mise Apollo 11.

Osídlíme jednou vesmír?

Je možné osídlit vesmír? Podle Luboše Perka je to teoreticky možné, ale z finančních důvodů celkem nepravděpodobné, k masivnímu osidlování Marsu tedy v blízké době nedojde. Možná v řádech staletí nebo tisíciletí.

Vědci ale mají před sebou dlouhodobý úkol v podobě pozorování těles podobných planetě Zemi. Mohou tak odhalit, kam by se vývoj ubíral, kdyby nedošlo k vyhynutí dinosaurů srážkou Země s meteoritem. "Přežili jen malí živočichové žijící v norách, kam se nedostaly silné zvukové kmity. Nevíme, v co by se dinosauři přetvořili, nebýt jejich vymření. Co se stalo s ostatními planetami? Prožily to také?" řekl Perek. Zkoumání planet v různých stádiích vývoje by mohl odhalit i budoucí vývoj Země.

Studenti natočili o Luboši Perkovi dokument

Luboš Perek,  natáčení se studenty,  foto: Astronomický ústav AV ČR,  Slezská univerzita
V letech 1996 až 2006 působil jako člen sboru ředitelů Mezinárodního ústavu kosmického práva. Získal řadu prestižních domácích i zahraničních ocenění. Letos obdržel Čestnou cenu Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky. Luboš Perek má i svoji planetku číslo 2900. Byla po něm pojmenována v roce 1979.

K životnímu jubileu astronoma natočili studenti Slezské univerzity v Opavě půlhodinový dokumentární film, který se bude v den jeho narozenin vysílat v České televizi. Vzpomíná na něj například Jiří Grygar, jehož život se s Perkovým protnul nejen na studiích v Brně, ale i v Ondřejově, kde byl Jiří Grygar vůbec prvním pozorovatelem na dvoumetrovém dalekohledu.

Luboš Perek se studenty,  foto: Astronomický ústav AV ČR,  Slezská univerzita