Nastává úkaz staletí, konjunkce Jupiteru a Saturnu. Byla považovaná za Betlémskou hvězdu?
Na obloze se dnes odehrává úkaz staletí. Nastává konjunkce Jupiteru a Saturnu. Podobná konjunkce, z roku sedm před naším letopočtem, je astronomy považována za nejpravděpodobnější původ Betlémské hvězdy.
Naposledy se k sobě takto planety přiblížily před čtyřmi staletími. Uskupení obou planet má vypadat jako protáhlý bod jasného světla. Planety mají být v 16:30 nad jihozápadním obzorem pozorovatelné pouhým okem.
"V létě byly vidět dvě planety - Jupiter a Saturn a postupně se v průběhu léta a podzimu na obloze neustále přibližovaly. Teď už se přiblížily tak rekordně, že nastává to, čemu říkáme konjunkce. Zkusme si představit měsíc, když svítí v celém tom svém kotouči a jedna pětina bude vzdálenost těchto dvou planet," uvedl mluvčí Astronomického ústavu Akademie věd Pavel Suchan.
Ti, kdo budou mít dalekohled, uvidí i měsíce Saturnu. Za dvě hodiny zapadnou planety za obor. Ale viditelné budou i v dalších dnech.
Betlémská hvězda nebyla kometa
Je možné, že je právě tento astronomický jev považován za Betlémskou hvězdu? Právě ona měla přimět mudrce z východu k cestě do Betléma, aby zde předali dary Ježíškovi.
"Astronomové zkoumali, co by se mohlo udát na obloze, aby se to dalo ztotožnit s Betlémskou hvězdou. Představa, že Betlémskou hvězdou byla kometa, je špatná. Už Johannes Kepler někdy v 17. století si všiml, že těsně před rokem 0 došlo na obloze k tzv. konjunkci Jupitera se Saturnem," upozornil astronom Jan Veselý.
Zajímavé je, že tento jev nyní nastává opět v předvánočním období. Další konjunkce ale bude na jaře a nemusíme na ni čekat 400 let. Mnozí mají šanci se jí dožít. Bude totiž 15. března 2080.
Proč se však nad betlémem objevuje kometa? Poprvé ji na fresku padovské kaple nakreslil renesanční malíř Giotto, dodal Jan Veselý.
"Někdy kolem roku 1305, když maloval fresky v kapli sv. Františka v Assisi, tak viděl na obloze kometu a ta se mu tak zalíbila, že namaloval tu scénu s betlémem s kometou, místo klasické hvězdy, jejíž paprsky žehnají dolů."
Pokud zkoumáme staré historické archivy, babylonských hvězdopravdů a čínských astronomů z té doby, tak víme, že v době, kdy se Kristus s největší pravděpodobností narodil, se žádná jasná kometa na obloze neobjevila. Jupiter byl považován za královskou planetu, nejsilnější a nejmocnější, Saturn byl podle babylónské mytologie hvězdou Židů.
Odpověď nabízí klínopisné babylonské tabulky
Přiměla právě tato konjunkce mudrce k pouti do Betléma? Možnou odpověď přinesla klínopisná babylonská tabulka, nalezená na místě starobylé astronomické observatoře Sypar na řece Eufratu v roce 1925.
Jsou na ní zaznamenány všechny důležité astronomické události, k nimž mělo dojít v roce 7 před naším letopočtem. Hlavním tématem je však nejvýznamnější událost roku. Velká trojnásobná konjunkce planet Jupiter a Saturn. Možná toto setkání planet dalo vzniknout legendě o betlémské hvězdě.
