Češi se o euroústavu příliš nezajímají

Foto: Evropská komise
0:00
/
0:00

Znají Češi ústavu Evropské unie? Podle předběžných průzkumů se o ni zatím zajímá sotva pětina občanů České republiky. Před měsícem pro tento základní dokument Evropské unie zvedlo ruku jen sedm ze čtyřiadvaceti českých europoslanců. Proti euroústavě byli všichni poslanci zvolení za ODS a KSČM, pro ústavu hlasovali naopak sociální demokraté, lidovci a zástupci menších stran. Poslankyně Jana Hybášková zvolená za Evropské demokraty zveřejnila toto pondělí výzvu Jsme pro Evropskou ústavu. Podrobnosti má Milena Štráfeldová:

Prezident Václav Klaus
O euroústavě se v Česku začíná více mluvit teprve v posledních týdnech. Spíše než hlasy jejích zastánců jsou přitom slyšet její odpůrci. K euroskeptikům patří i prezident Václav Klaus, který se obrátil na Ústavní soud s dotazem, zda euroústava není v rozporu s Ústavou České republiky. Prezident již dříve vyjádřil obavy, že přijetím euroústavy se Česká republika vzdá části své suverenity. Podle europoslankyně Jany Hybáškové však ústava EU pouze zjednoduší dosavadní nepřehledný systém mnoha evropských smluv a dohod a stanoví jasná pravidla pro spolupráci všech 25 členů unie. Hybášková přitom připouští, že Češi euroústavu zatím vlastně neznají:

"To je jenom potvrzením toho, že v zásadě veřejná debata o této ústavě ještě nebyla nastartována. Prostě lidi nevědí, o čem to je. Proto jsem se rozhodla tuto otevřenou diskusi zahájit,"

řekla bývalá česká velvyslankyně v Kuvajtu ke vzniku své výzvy. Více než třísetstránkový text Smlouvy o Ústavě pro Evropu byl sice již přeložen do češtiny, jeho kritici však tvrdí, že je příliš složitý a obsahuje řadu nepřesností. Bývalý ústavní soudce Vojtěch Cepl je skeptický k tomu, že ji Češi vůbec budou číst. Po desetiletích totalitních režimů Ústavu stále vnímají jenom jako cár papíru. Přijetím euroústavy však podle něj mohou jedině získat:

"Všichni se bojí o suverenitu. Já ji jako občan ohromně získám, když budu v Evropě. Budu mít větší jistotu, že státní orgány, které mne celý život otravovaly, budou pod vnější kontrolou."

Foto: Evropská komise
K odpůrcům evropské ústavy naopak patří europoslanec za KSČM Miloslav Ransdorf:

"Přestože tam je řada dobrých míst, o která bychom neradi přišli, jako například významné posílení pravomocí Evropského parlamentu nebo klauzule o možnosti vystoupení, pořád tento dokument nese punc byrokratického produktu."

O tom, jak Česká republika euroústavu přijme, se dosud diskutuje. Většina politiků se shoduje na tom, že evropskou ústavu by měli přijmout občané v referendu. Zde ale shoda končí. Vládní koalice chce referendum o euroústavě spojit s volbami do sněmovny v roce 2006 a argumentuje především úsporou času občanů i finančních prostředků na dvojí "volby". Opoziční ODS chce naopak případné referendum uspořádat ještě do konce letošního roku. Euroústavu by však také mohli přijmout sami zákonodárci v parlamentu. Často přitom zaznívá otázka, co se stane, pokud Češi euroústavu nepřijmou:

"Nestane se v podstatě nic. Tento dokument je souhrn smluv, které jsme již podepsali. To, co jsme podepsali, bude platit dál, ale my nebudeme mít možnost participovat na rozhodovacím procesu, poněvadž tam nebudeme mít své zástupce,"

vysvětluje případné důsledky odmítnutí euroústavy prof. Cepl. K výzvě Jsme pro Evropskou ústavu se zatím přihlásilo několik desítek politiků, politologů, umělců a dalších osobností. Mezi nimi například senátor Karel Schwarzenberg, divadelníci Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak, socioložka Jiřina Šiklová nebo biskup Václav Malý.