O spolupráci i euroústavě jednali premiéři zemí visegradské čtyřky

Polský premiér Marek Belka (vlevo) vítá českého premiéra Jiřího Paroubka v polském městě Kazimierz Dolny, foto: ČTK
0:00
/
0:00

V polském Dolním Kažiměři jednali premiéři visegrádské čtyřky. Hlavním tématem byla Evropská unie a projekt euroústavy, kterou nedávno v referendu odmítli občané Francie a Nizozemska. Z místa setkání se telefonicky hlásí Martina Lustigová.

Polský premiér Marek Belka  (vlevo) vítá českého premiéra Jiřího Paroubka v polském městě Kazimierz Dolny,  foto: ČTK
"Schůzka premiérů zemí Visegradu, tedy hostitele Marka Belky s Jiřím Paroubkem, Mikulášem Dzurindou a Ferencem Gyurcsánym předchází summitu Evropské unie, který se uskuteční příští týden v Bruselu. Na summitu by měli zástupci pětadvacítky hovořit hlavně o dalším osudu ratifikace evropské ústavy poté, co ji minulý týden v referendech odmítli jak Francouzi, tak Nizozemci."

Jak se jednotlivé země visegradské čtyřky staví k ratifikaci euroústavy?

"Slovenský a maďarský parlament už euroústavu schválil. V Česku a v Polsku zatím ale nebyl stanoven ani způsob jejího projednávání. Pokud Polsko a ČR budou ústavu schvalovat, což si ostatně přejí vlády obou zemí, pak se zřejmě přikloní k referendu."

Na summitu je jako zvláštní host také premiérka Ukrajiny. Kladou země visegradské čtyřky nějaký zvláštní důraz na spolupráci s Ukrajinou?

Zleva premiéři Marek Belka  (Polsko),  Jiří Paroubek  (ČR) a Mikuláš Dzurinda  (Slovensko),  foto: ČTK
"Ano, kladou důraz na spolupráci s východními sousedy, tedy zejména s Ukrajinou a proto se jednání zemi visegradské čtyřky účastní i Julia Tymošenková. Spolupráce visegradské čtyřky s Ukrajinou byla navázána už v loňském roce, kdy země Visegradu poslaly na Ukrajinu pozorovatele během volební kampaně a během samotného průběhu voleb."

Země visegrádské čtyřky mají tzv. visegradský fond na různé projekty. Jaký je jeho rozpočet a dojde k jeho navýšení?

"V současné době fond hospodaří s částkou ve výši 3 miliony euro ročně, což je asi 90 milionů korun. Do rozpočtu fondu by napříště měla každá ze čtyř zemí ročně zaplatit o 50 tisíc eur více, tedy o zhruba 1,5 milionu korun. Fond by se měl soustředit nově na další projekty. Zatím finančně podporoval především kulturní akce, spolupráci škol, festivaly nebo třeba překlady knih. V budoucnu by se mohl věnovat také pomoci dalším zemím, například Ukrajině."