Česko se připravuje na předsednictví EU

Nicolas Sarkozy mit Premier Mirek Topolánek (Foto: ČTK)

Irské odmítnutí Lisabonské smlouvy a úvahy o dalším vývoji Evropské unie silně poznamenaly pondělní setkání premiérů zemí Visegrádské čtyřky i návštěvu francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho v Praze. Tomuto tématu jsme se podrobněji věnovali už v předešlém vydání našeho pořadu, nyní se podíváme na další souvislosti pondělních jednání.

Nicolas Sarkozy mit Premier Mirek Topolánek (Foto: ČTK)
Česká politická reprezentace má k Lisabonské smlouvě nejednoznačný postoj jak pokud jde o její obsah, tak co se týče dalšího pokračování ratifikačního procesu poté, co novou úpravu vztahů uvnitř Evropské unie odmítli irští voliči. Toto téma se však zvláště týká České republiky ještě v jednom ohledu: země se po novém roce na šest měsíců ujme předsednictví unie. Právě v onom půl roce se předpokládal začátek platnosti Lisabonské smlouvy. Česká diplomacie se proto dosud připravovala na různé situace a uvažovala o tom, které procedury a institucionální vztahy se případně změní už v průběhu českého předsednictví, které lze odložit až na další pololetí, anebo jak případně fungovat podle dosavadních pravidel, pokud se smlouva ratifikovat nestihne či bude odmítnuta.

Nicolas Sarkozy in Prag (Foto: ČTK)
Po irském referendu toto dilema odpadá, podle premiéra Mirka Topolánka ale role českého předsednictví přesto nebude o nic lehčí. "Lisabonská smlouva nepochybně nebude platit od 1. 1. 2009. Tady bych chtěl vyjádřit přesvědčení, že Česká republika bude schopna navázat na francouzské předsednictví Evropské radě, že budeme schopni dostát té zvýšené odpovědnosti, kterou na nás bude klást naše předsednictví během prvního pololetí 2009 právě z titulu neimplementace a nemožnosti platnosti Lisabonské smlouvy."

A jaké konkrétní hrozby může podle Topolánka přinést fakt, že Evropská unie se pravděpodobně bude ve zvýšené míře zabývat úpravou svých vnitřních vztahů a institucí? "Nemožnost přijetí Chorvatska bez změny smlouvy z Nice. Bude to znamenat určitě evropskou diskusi, která může překrýt dnešní evropskou agendu, která se věnuje zcela konkrétním problémům, jako je cena ropy, cena potravin, energetický balíček, migrace..."

Nicolas Sarkozy mit Premier Mirek Topolánek (Foto: ČTK)
Snahu už nyní pracovat na rozšiřování unie o další členy, zejména o Chorvatsko, společně deklarovali premiéři visegrádské čtyřky. Polský premiér Donald Tusk to dokonce označil za prioritu středoevropské čtyřky. Vzhledem k tradičně silným vztahům s Chorvatskem tato slova potvrdili i český a slovenský premiér. Mirek Topolánek prohlásil, že Chorvatsko by se nemělo stát obětí neúspěchu lisabonské smlouvy, jeho slovenský protějšek Robert Fico přitakal: "Určite Chorvátsko patrí do Európskej únie. A bolo by veľmi zlé, keby procedurálna prekážka, že nepokračuje ratifikácia Lisabonskej zmluvy, mala zabrániť tejto krajine vstúpiť do Európskej únie. Európska únia nie je sekta."

Setkání s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym pak premiér Mirek Topolánek věnoval kromě evropských témat i dvoustranným vztahům. Oba politici pak podepsali deklaraci a akční plán strategického partnerství mezi oběma zeměmi, které mají být základem pro dlouhodobou vzájemnou spolupráci ve více oblastech. Nicolas Sarkozy dokonce použil slova o návratu Francie do střední Evropy, který označil za svou prioritu. "Evropa potřebuje střední Evropu. Pro její růst, její mládí, dynamiku a naději. To je důvod, proč jsem z návratu Francie do střední Evropy učinil prioritu francouzské evropské diplomacie."

Mirek Topolánek zase ocenil nedávné oznámení Francie, že už od 1. července otevře svůj pracovní trh středoevropským a východoevropským členům unie, což byl podle českého premiéra speciálně ve Francii velmi odvážný krok.