Češi v zahraničí na korespondenční volbu stále čekají

Foto: Gerd Altmann, Pixabay / CC0 Public Domain

Korespondenční volba - evergreen Čechů žijících v zahraničí. O tom, že by krajané její zavedení uvítali, se hovoří dlouho. Veškeré snahy ale zatím vyšly naprázdno. Na korespondenční volbu jsem se zeptala Marka Antoše z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Ilustrační foto: Gerd Altmann / Pixabay, CC0
Proč vlastně ještě není v České republice zavedena možnost korespondenční volby?

"Zákon s ní nepočítá. V minulosti byly pokusy ji do zákona zavést. Byly převážně motivovány tím, aby mohli hlasovat i krajané, kteří to mají do volební místnosti daleko. Nejúspěšnější byl návrh, se kterým kdysi přišla Stálá senátní komise pro krajany žijící v zahraničí. V Poslanecké sněmovně ale bohužel ten návrh neuspěl. Od té doby se to téma několikrát vrátilo, ale nikdy nedošlo tak daleko, jako tenkrát."

Co vlastně někomu vadí na korespondenční volbě?

"Důvodů může být více. Základní argument asi spočívá v tom, že by bylo možné se bát nějakého zneužití korespondenčního hlasování, zejména pokud by se ta možnost zavedla plošně pro všechny, tedy i voliče na území ČR. Pak by nešlo zcela vyloučit třeba to, že za voliče hlasuje někdo jiný, že voliči prodávají své hlasy. Ty případy kupování hlasů už tady byly. Je tady ale pořád možnost zavést to pouze pro voliče, kteří hlasují ze zahraničí. Některé státy v Evropě to takto umožňují a připadá mi, že pak by ta obava ze zneužití byla mnohem slabší."

Říkáte, že některé státy to umožňují? Kde tedy mohou občané tímto způsobem volit?

"Korespondenční hlasování jako takové je široce rozšířené. Pokud zůstanu u sousedů, existuje třeba v Rakousku, Německu, na Slovensku. Liší se ale tím, kdo může takto volit. Některé státy to třeba umožňovaly zprvu jen občanům v zahraničí a později se přiklonili k tomu, že tuto možnost dávají všem voličům. To je třeba Německo. Variant je více, ale je to ve světě poměrně rozšířená možnost."

Nemluvíme tady o něčem, co je vlastně jen pro velmi omezenou skupinu lidí. Je vůbec možné, že by krajanské hlasy, v případě, že by byla zavedena korespondenční volba, nějak zamíchaly složením Poslanecké sněmovny?

Foto: Kristýna Maková
"V současné době je to tak, že voliči v zahraničí mohou ve volbách do Poslanecké sněmovny a při prezidentských volbách hlasovat na zastupitelských úřadech. Počet lidí, kteří takto odevzdávají svůj hlas, se zvyšuje. Momentálně je to asi kolem třinácti tisíc hlasů, které jsou v zahraničí odevzdány. Z toho, jestli jsou tam voliči zapsáni nastálo nebo jestli volí na voličský průkaz, se dá usuzovat, jestli to jsou trvale žijící osoby, nebo jestli tam je někdo jen dočasně. Těch asi třináct tisíc hlasů už je síla, která by mohla vést k tomu, že třeba jeden mandát v poslanecké sněmovně by byl obsazen jinak, než pokud by se k těmto hlasům nepřihlíželo. Kdyby se zavedlo korespondenční hlasování, tak těch hlasů bude pravděpodobně více. Pak se dá mluvit o tom, že by jeden nebo dva mandáty mohly hlasy ze zahraničí ovlivnit."

Není ale korespondenční volba trochu přežitkem? Nemělo by se volit třeba elektronicky?

"Výhrady, které se ozývají proti korespondenčnímu hlasování, se týkají i internetového hlasování - že někdo může prodat svůj hlas, že se třeba v rodině bude hlasovat společně a jeden člen rodiny ovlivní ty ostatní. Ten problém je u tohoto hlasování stejný, volí se zkrátka někde jinde, než ve volební místnosti. Navíc se k tomu přidružují další obavy, které souvisejí s odlišnou technologií, že se třeba někdo vláme do systému a hlasovací mechanismus ovlivní ve prospěch nebo neprospěch některých politických stran. To je ten důvod, proč internetové hlasování zatím nikde ve světě neudělalo velký pokrok. Jedinou výjimkou, která je ale významná, je Estonsko. V Estonsku se takto volí už více než deset let, jsou s tím systémem spokojení a rádi ho předvádějí i do zahraničí, ale málokde jinde měli politici takovou odvahu, aby ten systém převzali a zavedli."

Autor: Martina Bílá
spustit audio