Češi dokončují vývoj unikátního robotického zedníka. Už příští rok by měl být nasazený na první stavbě. Pokud bude experiment úspěšný, chtěli by ho vynálezci vyrábět ve Stránčicích u Prahy.
Zdící robot, foto: Petr Kološ, archiv ČRo
Zeď, kterou 3 zedníci staví celou pracovní dobu, tedy osm hodin, zvládne robot za pouhých 40 minut. Navíc ji bude umět natáhnout omítkou, a také vymalovat. Díky tomu, že je přesnější než lidé, ušetří čas i stavební materiál, říká vynálezce robota Štěpán Kočí:
"Díky robotovi jsme například schopní říct, kolik jsme na stavbě zpracovali cihel, a zautomatizovat objednávací řetězec. Manipulace také dělá v celkovém objemu obrovské peníze."
Přídavky na děti bude moci získat od ledna víc rodičů
Foto: Filip Jandourek, archiv ČRo
Od Nového roku se mění pravidla pro přídavky na děti. Na dávku dosáhne víc rodičů. Nárok na přídavek budou mít rodiny s příjmy do 2,7 násobku životního minima. To je u rodiny s jedním dítětem zhruba 21 tisíc korun měsíčně. Dosud byla tato hranice o 2300 korun níž. Pro řadu rodin navíc vzroste i výše samotné dávky, říká Jan Bonaventura, daňový poradce a jednatel společnosti Bredford Consulting:
"Základní výše dávek zůstává stejná jako v roce 2017, nicméně skupina osob, která bude považována za výdělečně činnou, bude mít přídavky zvýšené."
V rodinách, v nichž aspoň jeden rodič pracuje nebo má příjem nejméně na úrovni životního minima, tak přídavky vzrostou o 300 korun na 800, 910 a 1000 korun měsíčně podle věku dítěte. Od roku 2018 se také zvýší daňová sleva na první dítě.
Od ledna se zvyšuje také minimální mzda, a to z 11 000 na 12 200 korun hrubého měsíčně. Stát tak chce motivovat více lidí k hledání práce. Spolu s minimální mzdou se zvyšuje i mzda zaručená. Tedy minimální odměna pro jednotlivé profese. Například prodavači tak budou pobírat nejméně 14 900 korun hrubého, řidiči autobusů 18 100.
Zvyšuje se i příspěvek pro firmy, které zaměstnávají víc než polovinu lidí s postižením. Pokud takový zaměstnavatel splní všechny podmínky, může mu stát proplatit až tři čtvrtiny nákladů na pracovníka s handicapem. Tyto příspěvky jsou pro chod firem velmi důležité.
V Česku pracuje historicky nejvíc vězňů, až devět tisíc
Foto: Filip Jandourek, archiv ČRo
Odsouzených pracuje nejvíc v historii - přes devět tisíc. Je to přibližně 60 procent všech vězňů, kteří jsou zaměstnatelní. Vyplývá to z údajů Vězeňské služby. Nejčastěji vězni vykonávají pomocné práce v potravinářství, automobilovém průmyslu nebo třeba v kovovýrobě. Vězeňská služba chce, aby odsouzených pracovalo co nejvíce - říká její mluvčí Petra Kučerová:
"Když odsouzení pracují, tak si vytváří pracovní návyky, které mnohým chybí. Tvoří si i smysl pro povinnosti, získávají určitý obnos peněz. Platí si pobyt ve výkonu trestu, a platí si i pohledávky."
Za nekvalifikovanou práci vězni dostávají 4 500 korun měsíčně, za tu kvalifikovanou až 9 000. Od dubna se jim odměny zvýší. Vězni dochází do práce do sídla zaměstnavatele. Některé firmy dokonce otevřely svůj provoz přímo ve věznici.
Stavební spořitelny letos zvýšily objem poskytnutých úvěrů
Foto: Filip Jandourek, archiv ČRo
Více než 60 miliard korun si letos lidé půjčili na bydlení od stavebních spořitelen. Růstu úvěrů nahrávaly zejména nízké úrokové sazby, říká Jiří Šedivý, tajemník Asociace českých stavebních spořitelen. Počet nových smluv byl oproti loňsku naopak nižší.
"Objem úvěrů by se měl letos vyšplhat k 60 miliardám korun, což je oproti loňsku nárůst zhruba o 15 %, a to je nejvíc za posledních 10 let. Jelikož dnešní situace nahrává spíše úvěrům než novým smlouvám, odhadujeme, že celkový výsledek se zastaví někde pod půl miliónem smluv."
Prodejní ceny bytů ve 3. čtvrtletí vzrostly o 11,7 procenta
Foto: Kristýna Maková, archiv ČRo - Radia Praha
Prodejní ceny bytů v Praze a krajských městech ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostly v průměru o 11,7 procenta na 51.600 korun za metr čtvereční. Nejdražší byla Praha (66.900 Kč), nejlevnější Ústí nad Labem (13.100 Kč), kde ovšem byty meziročně zdražily o více než pětinu. Naopak nejméně se ceny zvýšily v Liberci. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti Deloitte, který prostřednictvím portálu cenovamapa.org zpracovává informace o prodejních cenách z kupních smluv evidovaných v katastru nemovitostí.
Lidé v Česku pobírají penzi v průměru 24 let
Ilustrační foto: MC Glasgow, CC BY 2.0
Prodlužuje se doba, po kterou lidé v Česku pobírají důchod. V průměru se od roku 2000 protáhla z 20 na 24 let. Ukazují to údaje z nové důchodové statistické ročenky, kterou zveřejnila Česká správa sociálního zabezpečení. Poslední údaje jsou za rok 2016. Ženy v penzi zůstávají průměrně 27 let a 7 měsíců, muži 19 let a měsíc. Postupně se v Česku prodlužuje i očekávaná doba dožití.
S prodlužováním života seniorů a seniorek v Česku přibývá. Strmý nárůst počtu lidí v důchodu brzdí odsouvání věku pro nástup do penze. Přispívá k udržitelnosti důchodového systému. U mužů se důchodová věková hranice zvedá každý rok o dva měsíce, u žen o čtyři měsíce. Penzijní věk mužů a žen se tak postupně srovnává.
Pivovary v Česku se potýkají s nedostatkem sládků
Foto: Pixabay, Public Domain
V pivovarech chybí sládci. Každý týden vzniká nový minipivovar, ale příslušný obor na školách ukončí ročně jen několik sládků. To podle ředitelky Českého svazu pivovarů a sladoven Martiny Ferencové bude omezovat kvalitativní rozvoj nových pivovarů:
"Víme, že ročně jich vysoká škola vypustí do světa 12 až 15, ale pivovarů vzniká 50. Ten nedostatek odborníků je enormní."
V letošním roce vzniklo 50 nových minipivovarů. Stejný vývoj se očekává i v příštím roce.
