Česká ostuda

r_2100x1400_radio_praha.png

České republice hrozí mezinárodní ostuda. Jak uvádí Zdeněk Vališ, země mistrů světa v ledním hokeji má problémy s uspořádáním mistrovství světa v roce 2003, protože se neví, zda se v Praze podaří postavit novou hokejovou halu. Není prý vyloučeno, že by za tím mohla být i korupce.

Teprve minulý týden byla podána žádost o územní rozhodnutí ke stavbě haly. Celé schvalovací řízení bude trvat zřejmě až do podzimu a teprve potom se může začít stavět. Radní v městské části Prahy 10, kde má hala stát, přitom pochybují, že se stavbu podaří včas ukončit. Nový stadión, odpovídající světovým požadavkům, si ale dala jako podmínku mezinárodní hokejová federace, když přidělila pořadatelství mistrovství světa České republice.

V Praze sice stojí pár hokejových stadiónů, včetně legendární Štvanice, na níž Československo v roce 1947 získalo poprvé titul mistrů světa. Praha má Sportovní halu, která byla svědkem československých hokejových úspěchů v sedmdesátých a osmdesátých letech. Jenže co naplat, z dnešního pohledu to jsou už pouhé muzeální kousky, ve kterých nelze ani náhodou organizovat vrcholné soutěže startujícího 21. století.

Česká republika slíbila světu už před dvěma roky, že si odpovídající sportovní areál v Praze pořídí. Času tedy bylo dost. Svou negativní roli v tomto případě nehrály kupodivu ani finance. K Praze natáhli ruce investoři z Finska a drželi v nich více než dvě miliardy korun. Na výstavbu moderního sportovního svatostánku peněz víc než dost. A nejen to, nová hala by samozřejmě byla víceúčelová. Minimálně po dvě desetiletí by se v ní mohly třeba střídat největší hvězdy světového show byznysu. Každá západoevropská radnice by samozřejmě po nabízených penězích dychtivě chmátla, poděkovala investorům a chovala se k nim velmi vlídně. V Česku ale panují jiné poměry.

Nejprve se objeví tajemný pozemek ve vlastnictví sportovního klubu Bohemians Praha, na kterém má nová stát, a který údajně nelze prodat, i když Bohemians nedokáží vysvětlit, k čemu ho vlastně potřebují. Zaznívají pouze iracionální požadavky jakýchsi funkcionářů. Potom si dupne nohou pražská radnice. V podstatě vzkáže Finům, že jelikož nabízejí peníze na postavení haly, musí za trest ještě rozšířit jednu stanici pražského metra. Pokud na to nepřistoupí, nic se stavět nebude.

Všichni pozorovatelé nestačí údivem kroutit hlavou. Proboha, co se to vlastně děje? Posléze je vysloveno podezření, že za vším stojí rozporné zájmy dvou mocných podnikatelských skupin. Jedna, které patří stávající Sportovní hala alias Paegas aréna nechce konkurenci. Druhá, která pracuje pro hokejový svaz, samozřejmě podporuje novou halu, v níž by měla v budoucnu silný vliv.

Takový souboj je přirozeně v kapitalismu normální. Běžný občan by v něm měl ale přát té straně, jejíž zájem je shodný s jeho zájmy. A tady nemůže být žádný spor. Česko přece nechce být druhořadou zemí, která se nezmůže na stavbu něčeho, co je jinde ve vyspělých zemích běžné. Navíc, když někdo Česku na tu věc nabízí peníze. Samozřejmě s představou, že na tom také vydělá. Pražský magistrát ale v uplynulých měsících budil dojem, že o ty peníze nestojí. Pozorovatelé doufají, že za tím vězí jen jistá forma malosti a organizační neschopnosti, a ne korupce.