Česká republika se v čerpání eurofondů zlepšuje, byrokracie ale zůstává

Česká republika prý neumí čerpat prostředky z Evropské unie. Na letitý problém poukazují média, ekonomové i žadatelé o dotace. V pružnějším využívání grantů brání nedostatečná příprava projektů, složitá byrokracie při jejich administrování a v posledních letech i prázdné pokladny žadatelů, kteří podle pravidel unie musejí část projektů financovat z vlastních prostředků. Jaká je skutečnost, se pokusila v ekonomické rubrice zjistit Milena Štráfeldová:

Otevření nového náměstí v Pyšelích, foto: Pyšelské listy

Středočeské městečko Pyšely má 1606 obyvatel a všechny problémy obcí v těsném sousedství Prahy. Na okolních pozemcích vyrůstají desítky domků, jejich obyvatelé si ale často ponechali trvalé bydliště jinde. Takže jejich daně ve zdejší obecní pokladně nekončí. Jen v Pyšelích jde podle odhadu radnice o zhruba tři sta "duší". Novousedlíci ale chodí nakupovat do místních obchodů, jejich děti navštěvují zdejší základní školu a všichni chtějí využívat vodovod, kanalizaci, čističku odpadních vod i rozvod plynu. Tato situace je typická prakticky pro všechny obce v padesátikilometrovém pásmu kolem Prahy. V Pyšelích navíc chtěli mít i pěkné náměstí, kde by se mohli scházet o posvícení i k tradičnímu adventnímu zpívání koled. 30. dubna letošního roku si toto přání splnili: slavnostně ukončili jeho celkovou rekonstrukci. Pomohla jim v tom právě Evropská unie:

"Byla to velmi náročná akce. Jednalo se o kompletní opravu centrálního prostoru Pyšel, včetně opravy budovy městského úřadu. Finanční prostředky byly získány z ROPu, tedy Regionálního operačního programu EU. Částka stavby byla asi 57 milionů korun. Bez těchto prostředky bychom samozřejmě nikdy náměstí neopravili,"

Otevření nového náměstí v Pyšelích, foto: Pyšelské listy

říká starosta Pyšel Stanislav Vosický. Celé náměstí je dnes nově vydlážděno, vybaveno městským mobiliářem i novým osvětlením. Nově je upraveno i okolí památníku padlých ve světových válkách, které je symbolickým středem města. Všude je plno zeleně a čerstvě zasazených stromů. Radnice svítí novou fasádou a nové omítky se rychle objevily i na soukromých domech kolem náměstí. Za rekonstrukci náměstí obec dokonce nic nedluží. Pod jeho dlažbou se skrývá další velká investiční akce: nová kanalizace, vodovod a rozvod plynu, na který se postupně napojuje celá obec. Za městem se rozšiřuje čistička odpadních vod a funguje i kompostárna. Navenek idylický obraz. Co všechno ale bylo potřeba vyřešit a jak dlouho trvalo, než se tak rozsáhlá akce připravila?

"Připravovali jsme ji zhruba šest let. Územní rozhodnutí, majetkové vypořádání, pak stavební povolení a příprava žádosti o dotaci, vlastní průběh dotačního systému a pak vlastní stavba."

Tu žádost jste připravovali sami, nebo jste k tomu měli nějakou výpomoc, agenturu? Jak jste vlastně na té žádosti pracovali?

"Vzhledem ke složitosti na to musíme zjednat firmu, která tomu rozumí a zná to, protože tam jsou takové záludnosti a kličky, že to nejsme schopni ve čtyřech lidech, co tu jsou na úřadě, sami udělat."

Co vám na tom připadalo nejkomplikovanější?

Foto: Evropská komise

"Systém hodnocení. Řekněme za lidské zdroje jsou ty body třeba od dvaceti do padesáti. Takže podle mého mínění se tam otevírá korupční systém."

Jakou máte zkušenost z okolních obcí? Žádají taky o evropské dotace? Mají šanci je dostat?

"Určitě žádají, ale je to boj. Já tady jsem šestnáct let, ale je to šestnáct let boje o finanční prostředky. Všechno, co jsme udělali tady v obci, je z peněz, které jsme sehnali. Z rozpočtu by na to nebylo, my jsme neustále v minusu jenom provozem."

Sdružují se tady obce, aby si zažádaly o evropské peníze?

"To už jsme také zkoušeli. Bylo tu sdružení Sázavský kruh, který jsme jako Pyšely vedli, pak jsme byli v Regionu JIH, to je ale další článek přidělování finančních prostředků. A to se mi taky moc nelíbí."

Jak byste si tu situaci představoval ideálně?

"Ideální by bylo, aby o tom nerozhodoval úředník. Nebo aby úředník rozhodoval, ale ne na základě papírů, které někdo vyplní. Hlavně by se měl někdo přijet podívat. A dát peníze opravdu tam, kde jsou potřeba."

To znamená, že tady, když se žádost hodnotí, nikdy žádný úředník z centra nebo z kraje nebyl?

"Ne. Až v průběhu stavby nebo potom při vypořádání stavby."

Jana Jabůrková

Právě minulý pátek přitom Evropská komise čerpání unijních prostředků v České republice pochválila. Potvrzuje to mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Jana Jabůrková:

"V pátek v Brně proběhlo roční hodnocení. I ředitel bruselského Generálního ředitelství pro regionální politiku Nicholas Martyn Českou republiku pochválil a zaznamenal velký pokrok v tom, jakým způsobem se čerpá. Samozřejmě byly tam i některé výtky, a to především v čerpání velkých projektů. I tam ale úředníci z Bruselu naznali, že proces přípravy a schvalování je pomalejší, protože je delší."

Já mám před sebou tabulku, která ukazuje, jaký je souhrnný stav čerpání i jak se čerpá z jednotlivých operačních programů. Tam skutečně jsou ještě velké rozdíly. Operační program doprava proplatil téměř 50 procent prostředků, zatímco Operační program životní prostředí necelých deset procent. My jsme právě v polovině toho období, během něhož může Česká republika vyčerpat zhruba 760 miliard korun. Stačíte dočerpat všechny prostředky do r. 2013?

"My se domníváme, že ano, protože podané žádosti v tuto chvíli jsou za 950 miliard korun. Věříme, že se peníze vyčerpají. Není důvod si myslet, že by se nevyčerpaly."

A tady jsme u klíčové otázky: žádosti. Žádosti jsou příliš komplikované, jejich administraci provází velká byrokracie. Je to skutečně ze strany Evropské unie, nebo k tomu přidává trošku i český úřední šiml?

"To je otázka, jak je to nastaveno. My se teď bavíme o podpoře na roky 2007 - 2013 a tam jsou pravidla takto nastavena. Ale samozřejmě už se vyjednává podpora, která poběží po tomto období. a tam je naší snahou, aby všechno bylo mnohem jednodušší."