Příliv evropských dotací do Česka bude v příštích letech slábnout

Fondy z Evropské unie - toto téma nedávno opět zahýbalo českou politikou. Pro Českou republiku mají fondy totiž velký význam, a to jak pro podnikatele, tak třeba i pro města, obce nebo občanská sdružení. O evropské peníze mohou organizace žádat celkově z 26 operačních programů. To se na první pohled jeví jako výhoda, právě velké množství programů je ale trnem v oku evropských úředníků.

Foto: Evropská komise

Zatímco v Česku je dispozici 26 operačních programů, na Slovensku je jich pouze jedenáct. Čerpání peněz probíhá v sedmiletých cyklech, ten stávající bude končit v roce 2013. Česko v jeho rámci může získat z Bruselu zhruba necelých 27 miliard eur, podle současného kurzu je to asi 660 miliard korun. Jak na tom Česká republika s čerpáním je, pro Radio Praha shrnul náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun.

"V tuto chvíli existují smlouvy neboli příslib financování u přibližně 70 procent celkové alokace, což je něco přes 500 miliard korun. Na účtech příjemců už je přibližně 320 miliard korun. Jsou určité problémy v tom, že Evropská komise má jisté pochybnosti o částech toho systému čerpání, takže je určitý výpadek v refundování do státního rozpočtu, nicméně se to nijak nedotýká příjemců a jejich projekty dále běží. Existuje předfinancování ze státního rozpočtu."

Zmíněný výpadek je způsobený nedávnými spory s Evropskou komisí. Ta Česku dokonce pohrozila zastavením dotací, pokud vláda nedá do června do pořádku kontrolu a audit dotačních programů. Komise momentálně tedy do Česka žádné peníze neposílá. Na jednání s premiérem Nečasem vyjádřili její zástupci nespokojenost nad tím, jak se utrácení evropských peněz kontroluje. Výtky mají hlavně vůči základnímu nastavení a nezávislosti auditního systému, požadují také zpřísnění personální politiky. Dotace z evropských fondů také budou v letech 2014 až 2020 k dispozici jen pro země, které zabezpečí jejich správné využití. Kolik peněz bude mít Česko pro toto období k dispozici, zatím jasné není.

Foto: Evropská komise

"V tuto chvíli se vyjednává vůbec o celkovém objemu evropského rozpočtu a jeho struktuře, nicméně je evidentní, že Česká republika nebude moci využít takové prostředky, jako má v tomto období. Částečně to bude způsobeno snížením rozpočtů na kohezní politiku, snížením celkového evropského rozpočtu v reálných číslech. Částečně to je způsobeno způsobem výpočtu, kdy se zohledňuje ekonomický rozvoj regionu, vzhledem k tomu, že Česká republika konverguje k průměru EU, bude mít k dispozici menší částku."

To potvrdil i šéf regionální rady Jihovýchod Artur Zatloukal. Dotace do regionů mají být o deset až 20 procent nižší. Peníze mají směřovat například do budování infrastruktury, mají také pomoci zvýšit konkurenceschopnost české ekonomiky. Jak říká Karel Havlíček z Asociace malých a středních podniků a živnostníků, o dotace dnes žádají i firmy, které by to v minulosti vůbec nenapadlo.

"Tak jako dříve byly strukturální fondy řekněme podporou pro ty nejsilnější a ty nejšikovnější a pro ty, kteří by měli přinést skutečně zajímavý nápad, tak poslední dobou je to trošku pokroucené a tím myslím v celé Evropě. Dávají se dotace i do oborů, které nejsou předurčeny k tomu, že by to měly být ty vysoce preferované obory. Zjednodušeně řečeno - firmy, které dříve čerpaly strukturální fondy, tak to pro ně byla konkurenční výhoda. Poslední dobou mám pocit, že firmy, které nečerpají strukturální fondy, tak je to pro ně konkurenční nevýhoda."

Podmínky ale budou přísnější a může se zvýšit podíl výhodných úvěrů na úkor obvyklých dotací. Vyšší bude také asi míra spoluúčasti podniků. A komu konkrétně peníze prospívají? Podle Karla Havlíčka jsou to spíše menší podnikatelé.

"Nejsou to ty úplně nejmenší firmy, bavme se o deseti zaměstnancích a více. Vycházím z průzkumu, který Asociace malých a středních podniků udělala. Dále - a to je zajímavé. jsou to firmy o něco méně z Prahy, o něco více z region, zejména jižní Morava a severní Morava."

A právě firmám z regionů chce pomoci ministerstvo průmyslu a obchodu. V dubnu se otevře například program Rozvoj, ze kterého mohou podnikatelé z hospodářsky slabších regionů Česka získat celkem miliardu korun. Peníze půjdou na modernizaci provozů. Dotace mají pomoct firmám také udržet či rozšířit počty pracovních míst. Ministerstvo podporuje i program Nemovitosti, kterým financuje vznik a rozvoj staveb pro podnikání. Pro české firmy jsou ale dotace z Evropské unie často nástrojem, jak čelit ekonomické krizi a nedobrým finančním výsledkům. Říká to i Milena Jabůrková ze Svazu průmyslu a dopravy.

"Firmy samozřejmě mohou získat přístup k fondům jako dodavatelé a nebo jako samotní žadatelé o projekty. Je to významná finanční injekce v době ekonomického ochlazení. Musíme se na to tak dívat, přestože naše názory na evropské fondy mohou být jakékoli. Takže to je významný fakt, je to finanční nástroj, který pomůže oživit naši ekonomiku."

Foto: ELI

Podle Daniela Brauna mohou české firmy vydělat na dotacích i nepřímo. V Česku vznikne například několik velkých vědeckých center, pomocí kterých by se země chtěla zařadit do popředí výzkumných aktivit. Jejich výstavba přinese další příležitosti pro české podniky nebo pro zaměstnanost.

"Můžu zmínit na prvním místě šest tzv. center excelence, což jsou velké infrastruktury, kde bude probíhat špičkový základní výzkum, na který by se měly potom nabalovat další aktivity ze strany podniků a aplikovaného výzkumu. Druhou věc, kterou bych zmínil, jsou silniční a železniční tahy, to znamená, jsou určité části ČR, které byly pokryty tzv. sítí TEN, to znamená velmi kvalitní silniční a železniční infrastrukturou pomocí projektů strukturálních fondů."

Zámek v Budišově, foto: Jiří Sedláček - Frettie, CC BY 3.0 Unported

České nakládání s dotacemi omezuje také korupční prostředí - na tom se shoduje většina odborníků. Objevila se řada kauz zneužití peněz z evropských fondů. Šlo jak o zneužití fondů směřujících do regionů, tak i o peníze na podporu podnikatelů. Ke zneužití dochází už od roku 2000. Do povědomí vstoupila například takzvaná kauza Budišov. Několik regionálních politiků v ní nadhodnotilo cenu rekonstrukce zámku v Budišově na Třebíčsku, aby vydělali asi 30 milionů korun. V souvislosti manipulací s evropskými fondy ale nakonec žádné obvinění nepadlo. Před sedmi lety podváděli také lidé z okolí někdejšího ministra pro místní rozvoj Pavla Němce. Snažili se skrze českou Nadaci pro rozvoj regionů obohatit o 229 milionů korun. Jak říká Milena Jabůrková, tyto věci nejsou ojedinělé a sama přidává příklad ze svého okolí.

"Mluvila jsem se svým kolegou, který je restaurátor. Na něj se obraceli kolegové, kteří chtěli čerpat projekty s tím, jestli by nepřikryl svým jménem zakázku na restaurování nějaké památky s tím, že by obdržel určitou finanční částku a někdo by to vlastně udělal za daleko levnější peníze. V tomto jsme si schopni najít kanál, který ty peníze odvede, tak to si myslím, že je nesmírně závažná věc, kterou je prostě potřeba řešit."