V panelovém centru města si kavárnu neotevřete. Jak pomoci krajům s hospodářskými problémy?
Ústecký, Karlovarský a Moravskoslezský kraj. Obsazují první příčky v ukazatelích jako je chudoba, počet exekucí, nejnižší počet lidí s vysokoškolským vzděláním, nižší věk dožití. Žádná vláda nenašla recept, jak to změnit.
Například v Moravskoslezském kraji je řada oblastí, kde se ekonomice daří. Na Frýdecko-Místecku nebo Novojičínsku je spousta nových firem a dochází k přesunu od těžkého průmyslu k průmyslu s vysokou přidanou hodnotou. Naopak třeba Bruntálsko je poměrně opuštěné. Co s tím, přiblížil Ivo Vondrák (ANO), hejtman Moravskoslezského kraje.
"Právě Bruntálsko se pro nás stalo z pohledu krajské vlády centrem, kde chceme rozvinout turismus. Máme velké šance díky tomu, že to příjemné prostředí, krásné hory, myslím tím Jeseníky, je tam vodní nádrž Slezská Harta. Výrazně jsme podpořili sociální podnikání. A mělo to výsledky, skutečně se to projevilo ve snížené míře nezaměstnanosti, a zdá se, že je to dobrá strategie."
Politolog Balík: Obce ovlivňuje historický vývoj
Politolog Stanislav Balík z Masarykovy univerzity podotýká, že se stejný recept nedá univerzálně uplatit v dalších strukturálně postižených regionech.
"Těžko se bude na Mostecku masivně rozvíjet turismus podobně jako v oblasti Bruntálska a nádherného Nízkého Jeseníku. Máme regiony, ve kterých vidíme přetrvávání odlišných mentalit, odlišných vzorců chování, které se nám dnes propisují do počtu exekucí a podobně. To není výsledek vývoje po roce 1990. To je výsledek nejrůznějších forem vládnutí, které jsme v naší zemi měli po roce 1945. S těmi regiony nic neudělala komunistická doba nesvobody. Ale neudělala s nimi nic ani vláda po roce 1990. Je velká otázka, jestli vůbec máme politické nástroje, abychom tyto věci dokázali změnit."
Stanislav Balík zmínil i řadu západních států, kde jsou krachující malé vesničky. A to jsou země, které za sebou nemají odsun Němců, kterých odešlo na tři miliony, ani změnu režimu. V oblastech nedošlo k rozvoji infrastruktury.
"To samozřejmě vede dalšímu zhoršování pozice těch regionů a k uvažování o tom, jestli má smysl, abych svůj život s takovým regionem spojoval, jaké mi nabízí příležitosti."
Změna je možná, ale ne najednou, říká Hejtman Vondrák
Historická zátěž není výmluva, dodává hejtman Vondrák. Na severu Moravy doly zaměstnávaly lidi, které měli nižší vzdělání a nabízely jim vyšší výdělky.
"Já si dodnes vzpomínám, když jsem jako student jezdil autobusem a horníci, kteří se vraceli ze šichty, se mi smáli. proč studuji, ať se podívám na ně, kolik za to dostávají peněz. Ta situace už je dneska úplně jiná. Ale já bych nechtěl být pesimistou. Ono se to dá změnit, ale ne najednou. Už před covidem jsme viděli, že se odliv obyvatel výrazně snížil. Po covidu se to zase trošku vrátilo zpět, ti lidé zase odjíždějí především do Prahy, někdy do Brna. Ale pořád je tady to silné centrum. Máme tři oblasti, které se snažíme podpořit. Za prvé jsou to lidé. Tvrdím, že vzdělání je cesta k úspěchu. Druhá priorita je podnikání a třetí prostředí, je třeba všechny ty opuštěné brownfieldy přeměnit na něco nového."
V panelovém centru si kavárnu neotevřete
Analytička Ústavu empirických studií (STEM) Sarah Komasová zdůraznila, že je třeba vystavět komunity, kde budou fungovat mezilidské vztahy a drobné podnikání. To je podle ní podmínkou k vylepšení situace v regionech.
"V některých případech je to velice těžké, když vidíme, že centrum města tvoří unifikovaná panelová zástavba, která nemá nic, kde by se takové podnikání mohlo rozvíjet, kde byste si chtěla otevřít kavárnu, nebo tam posedět s přáteli. V takových obcích je velmi těžké rozvíjet nějaký komunitní život, který je podle našich dat poměrně klíčový, aby lidé chtěli v těch obcích zůstávat, a měli chuť se tam realizovat."
V řadě míst z těchto regionů to děti mají daleko na střední školu. A v patnácti odcházejí na internát. To je třeba problém okolí Zlatých hor.
"Víme, že když nám odejdou děti ve věku patnáct let z toho daného sídla, tak se tam velmi obtížně rozvíjí občanská společnost ve vztahu k nějakým dětským organizacím, ke skautům, k mladým hasičům, protože tam nejsou ti mírně starší vrstevníci, kteří by je vedli. Přijíždí tam jenom na víkendy. A tím pádem se nám nebuduje komunita, která se v tom věku patnácti až dvaceti let velmi silně ovlivňuje," dodává politolog Stanislav Balík.
Hůře dostupné obce se vylidňují. Česko má oproti Evropě spoustu malých vesnic. Roztříštěnou sídelní strukturu má už od středověku. Někdo doporučuje obce spojit. Jiní nesouhlasí, protože by lidé přišli o možnost budovat místní komunitu.
