Česká vláda zahájí v rámci ozdravného plánu hutí exkluzívní jednání s indickým ocelářským koncernem

V rámci ozdravného plánu českého hutnictví budou v příštích měsících zahájena exkluzívní jednání s indickým ocelářským koncernem LNM Group o vstupu do ostravské Nové huti. Další podrobnosti o rozhodnutí české vlády má Zdeňka Kuchyňová.

Vláda přijala návrh, aby stát pokračoval ve financování firmy Vítkovice, a případně i Nové huti, dvou ocelářských gigantů na Ostravsku. Závoveň, jak uvedl ministr financí Jiří Rusnok, budou zahájena exkluzívní jednání s indickým ocelářským koncernem LNM Group, který projevil zájem o vstup do Nové huti.

"Firma je dnes druhým největším výrobcem oceli na světě. Její kapacita představuje zhruba 35 miliónů tun. Vlastní ocelárny v Evropě, USA a Kanadě, v Latinské Americe, jakož i v Asii."

Exkluzivita jednání potrvá do 31. května. Ministr nečeká od případného prodeje Nové huti horentní příjmy, jde spíše o zachování životaschopné hutnické výroby v ostravském regionu. Proto nejsou pro jednání stanoveny žádné předběžné podmínky. Jako cílové řešení vidí vláda budoucnost hutnictví ve sloučení hlavních producentů. Ministr tak naznačil, že Indové by mohli od státu získat i dvě zbylé hutnické firmy - Vítkovice a Vysoké pece Ostrava. Podle Jiřího Rusnoka nemají s návrhem vlády odbory žádný problém.

"Naopak vítají to, že se bude postupovat směrem k rychlému vyhledání strategického partnera. Proč jsme tak spěchali? Spěcháme právě v zájmu oněch odborářů. Protože jestli Nová huť nebude, tak nebudou ani ti odboráři. Spěcháme proto, že víme, že naléhavost situace těch hutních podniků je vážná a každý týden ztracený by mohl být osudný."

Vládní rozhodnutí najít strategického partnera odbory přivítaly. Kritizují však, že se kabinet rozhodl pro přímou cestu výběru. Hutnictví je pro vládu důležité, neboť v něm pracují desítky tisíc pracovníků. To je samo o sobě citlivá záležitost, což potvrdil i premiér Miloš Zeman.

"Sociálně odpovědná vláda si nemůže dovolit připustit rozsáhlé propouštění, tím méně bankrot našich ocelářských podniků. A musí stejně tak, jako to učinily vlády v celé západní Evropě - bohužel tam již před dvaceti lety - u nás až teď přistoupit k výrazným restrukturalizačním krokům, které by

Ocelářství

neznamenaly lití peněz do černé díry, ale buď vyhledání strategického investora a nebo transformace existujících ocelářských firem, aby český ocelářský podnik byl v budoucnosti privatizován."

Restrukturalizace hutí je důležitá i z hlediska vstupu ČR do Evropské unie. Ta totiž nedoporučí uzavření kapitoly "hospodářská soutěž", dokud nebude na stole věrohodný plán přeměny českých hutí.