České legionáře trápí, že lidé zapomínají na historii

Uplynulo šedesát let od prvního bojového vystoupení československého praporu na východní frontě v bitvě u Sokolova. Toto výročí si připomněli čeští legionáři na ministerstvu obrany. Kolega Mikuláš Kroupa, který je teď se mnou ve studiu, se tohoto shromáždění zúčastnil. Mohl bys popsat atmosféru, která mezi přítomnými veterány panovala?

České legionáře trápí, že lidé zapomínají na historii

Setkání veteránů od Sokolova, vlevo plukovník Nikolaj Kubarič, vpravo generál Vlastislav Raichl, Foto: ČTK

"Musím říct, že podobných shromáždění jsem absolvoval už několik a na každém mě překvapila vitalita těchto staříků. Nutno podotknout, že legionáři z 2. světové války jsou ve vysokém věku. Jejich průměrný věk se pohybuje kolem osmdesáti let. Dodnes žije více než tisíc veteránů z 2. Sv. války. Ovšem na setkání dorazí skutečně jen hrstka, zhruba dvě stovky lidí. Atmosféra, která provází takováto shromáždění, by se dala charakterizovat slovy hrdost, vlastenectví, vojenská čest. Tito bývalí vojáci hrdě nosí uniformy s jejich vojenskými metály. Právě tyto pojmy nejčastěji zaznívají v projevech, které přednášejí zástupci ministerstva obrany, Generálního štábu, nebo Československé obce legionářské."

Jaká témata české legionáře nejvíce trápí?

"Nejčastěji si stěžují, že společnost o ně nemá zájem. Cítí se být odstrčení. Mladí lidé si prý na ně ani nevzpomenou. Velmi často si stěžují na novináře, kteří, když už o nich píší, tak v negativním slova smylu. Například se v médiích prý objevují články o tom, že během 2. Sv. války nebyli dobře připraveni, neměli dobré vybavení. Což podle nich není pravda. Cítí se být uražení tvrzením některých politiků, že se československá armáda během války nebránila. Oni jsou důkazem, že ano, tvrdí. To, že se oficielně Československo proti Německu nebránilo považují za povrchní, protože odhodlanost československých vojáků v boji proti nacizmu, se projevila v zahraničí. Dalším téma, které je velice trápí jsou různé tendence mladých lidí k neonacizmu. Už několik let se zabývám natáčením jejich vzpomínek. V rozhovoru pokládám jako poslední otázku, jaký je jejich odkaz budoucím generacím a co by chtěli sdělit současné společnosti. Právě v těchto odpovědích je nejčitelnější, co trápí české legionáře."

Setkání veteránů od Sokolova, Erich Jucker, Foto: ČTK

"Já mohu říci jedinou věc. Je třeba, abychom byli velice opatrní a prozíraví. Neustupovat fašizujícím tendencím, protože někde to začíná, vypadá to úplně nevinně, potom jsou důsledky takové, jako šest milionů padlých lidí. Toto chci uvést jako poselství pro budoucí generace."

Tak to byl Edgar Semmel. Bývalý voják židovského původu, který bojoval u Dunkqerku.

V těchto dnech si připomínáme šedesáté výročí bitvy u Sokolova, která se odehrála na východní frontě. Dunkqerk je ale západní fronta. Nepanuje mezi legionáři z východní a západní fronty nějaká vzájemná řevnivost?

"Už dávno ne. Jestli vůbec někdy panovala. Bývalý komunistický režim se v minulých letech snažil o vytvoření nedůvěry k západním vojákům, především letců, označoval je za špiony, mnohé dokonce zavíral na dlouhé roky do kriminálů. Naopak z východňářů dělal obrovské hrdiny, kteří bojovali za ideu Sovětského svazu, tedy za komunismus. Takovéto nesmyslné teze jsou překonané. Legionáři se scházejí společně a není patrná jediná řevnivost. Mezi některými organizacemi jako je Československá obec legionářská a Československý svaz bojovníků za svobodu vznikala určitá vzájemná nedůvěra, ovšem spíše v organizačních věcech."