České předsednictví na summitu EU slaví úspěch

Pět týdnů poté, co usedl v čele české vlády, se premiér Jan Fischer poprvé ujal i řízení schůzky šéfů států a vlád Evropské unie. České předsednictví, jak se zdá, pod jeho vedením slaví na bruselském summitu unie úspěch. Víc o tom ví Petr Gabal.

Evropská unie se dohodla na zárukách pro Irsko před opakovaným referendem o lisabonské smlouvě, oznámily v pátek krátce po poledni diplomatické zdroje se stručným dovětkem, že byla přijata poslední změna, předložená českým předsednictvím. Český premiér Jan Fischer tak může jako předsedající bruselského summitu slavit zřejmě první velký úspěch na poli diplomacie. Byť o obsahu deklarace vůči Irsku panovala shoda už před začátkem jednání, přetrvávaly rozpory o její právní formě a síle. Právě kvůli tomu se z prvního dne jednání otázka přesunula na pátek.

Přesto byl na noční tiskové konferenci ze čtvrtka na pátek premiér Fischer sice viditelně unavený, ale spokojený: "České předsednictví přijelo na tento summit, aby celou agendou, celým jejím naplněním, jsme byli schopni přispět ke stabilitě kontinentu, ke stabilitě Evropy, ke stabilitě sedmadvacítky, a to ve všech klíčových oblastech. Institucionální, finanční a ekonomické, i v oblasti ochrany klimatu. Jsem rád, že ta dnešní debata nebyla jenom nějaká technická. Bylo to skutečné hluboké zamyšlení nad budoucností Evropy, nad jejím osudem."

V praktické rovině se lídři sedmadvacítky v rámci této debaty dohodli, že poslední slovo v dohledu nad přeshraničně působícími bankami bude mít nově vzniklý dohledový orgán s pravomocí rozhodovat spory mezi národními institucemi. Premiér přiznal, že v této věci šlo o kompromis, při kterém Praha ustoupila ze svých původních pozic: "Je to posun ke kompromisu. Skutečně. Ta jednání byla velmi tvrdá."

Česku se však s Británií a dalšími menšími zeměmi povedlo prosadit, že rozhodování nového evropského orgánu nesmí mít dopady na státní rozpočty dotčených zemí. Finanční instituce by se podle dohody na reformě dohledu nad finančními trhy měly do budoucna vyvarovat obrovských investic do vysoce rizikových produktů, aby je národní vlády nemusely znovu zachraňovat masivními finančními injekcemi, jako v posledním roce.

Nevídaná, protože jednomyslná, byla pak shoda na osobě budoucího šéfa Evropské komise. "Jsem velmi rád, že José Manuel Barroso získal širokou a jednomyslnou podporu hlav států a vlád, kteří jednoznačně podporují jeho kandidaturu na budoucího šéfa Evropské komise," řekl Fischer, který Barrosa poměrně nečekaně podporoval ještě před volbami do Evropského parlamentu, které v něm posílily pravici a tudíž zvýšily Barrosovy šance takřka na sto procent. I když nominaci bude muset v Evropském parlamentu dotáhnout do úplného konce už následující, švédské předsednictví, v této otázce se zdá být jasno. Otevírá se tak prostor pro vyjednávání států o složení komise samotné.

Jméno nového českého eurokomisaře se tudíž podle ministra pro evropské záležitosti Štefana Füleho zatím ještě nerýsuje: "Myslím, že ani nemůže, protože teď jsme probírali spolu otázku jmenování šéfa Evropské komise. Otázka jmenování komisaře je tím krokem číslo dva. Až bude mít Evropská komise nového předsedu, pak si myslím, že se vší seriózností bychom měli přistoupit k výběru jak portfolia, tak v té druhé fázi i samozřejmě tváře, která by takové portfolio mohla zastávat."