České republice nehrozí bezprostřední nebezpečí, ale bedlivě pozorujeme potencionální ohniska násilí, říká Winkler
České republice nehrozí žádné akutní nebezpečí ze zahraničí. Po roce 1989 se v souvislosti s bezpečnostní politikou často mluvilo o hrozbě ze strany rozpadajícího se bývalého Sovětského svazu. Z Ruska, podle nového náměstka ministra zahraničí pro bezpečnostní politiku Jana Winklera, už vážné nebezpečí nehrozí. Česká republika může působit na okolí poněkud nesourodým způsobem a to samo o sobě může bezpečnost ohrožovat. Winkler přebírá odpovědnost na ministerstvu právě za bezpečnostní politiku, o kterou se zajímal kolega Mikuláš Kroupa.
"Považuji za klíčové udržení atlantické vazby. Zapojení do České republiky do společné bezpečnostní politiky EU. Pro nás interně je důležité udržení rovnováhy mezi těmito závazky."
Mohl byste být konkrétní, jaké země mohou Českou republiku ohrozit?
"Neformuloval bych to takto. Mohli jsme vidět disonanci ve vztahu k Iráku. Mnohem bližší jsou si tyto pozice pokud jde o blízký východ, jako jedno z blízkých ohnisek napětí nebo hrozeb pro naši bezpečnost. Některá témata se řeší ve vztahu k Africe, Asii. Víte, že se hodně mluví o problematice Iránu. Trvám na tom, že větší shoda bude v těch oblastech, o kterých se předem mluví, když se pro-aktivně obě strany připravují než když se vyvine dramatický konflikt a strany teprve po té hledají své postoje."
Jan Winkler je pro silnou vazbu na Severoatlantickou alianci, ale "v životním zájmu" země je podle něj hledání rovnováhy mezi transatlantickým prostorem a politikou EU. Vyslovil se i pro změny v OSN, aby byla schopna čelit novým hrozbám. Winkler na ministerstvu není nováčkem, náměstkem byl už za éry Josefa Zieleniece. Nově mu v kompetenci přibude vznikající komunikační sekce, která by se měla starat o propagaci a tvář ČR v zahraničí.